Výzkumná činnost IPSL

V literárněvědném výzkumu, jedné z klíčových oblastí svého působení, klade Institut pro studium literatury důraz na dosud opomíjená nebo nedostatečně zpracovaná témata. Všechny výzkumné projekty jsou realizovány za finanční podpory Grantové agentury ČR.


A K T U Á L N Í  P R O J E K T Y

 

Arnošt Procházka – kritik a esejista

Luboš Merhaut, 2017–2019

Projekt je zaměřen na komplexní poznání, analýzu a zpřístupnění kritického a esejistického díla Arnošta Procházky (1869–1925), estetika a osobitého představitele českého dekadentního symbolismu, jedné z klíčových osobností tzv. generace devadesátých let, které však česká literární historie dosud nevěnovala odpovídající pozornost. Podstatou projektu je na základně důkladného materiálového průzkumu a sestavení úplné anotované bibliografie prací Arnošta Procházky připravit a vydat reprezentativní publikaci, která jednak v monografické studii komplexně představí a vyloží rozsah, charakter, jedinečnost i dobové přijetí autorova kritického a esejistického díla, jednak prostřednictvím rozsáhlého, strukturovaného výboru jeho zásadních kritických a esejistických textů, doplněného podrobným vědeckým komentářem, rekonstruuje a osvětlí Procházkův osobitý podíl na utváření a diferenciaci českého modernismu přelomu 19. a 20. století a na dobových uměleckých diskusích a polemikách.

 

Arne Laurin (1889–1945): Portrét novináře

Michal Topor a Daniel Řehák, 2015–2017

Básník, kritik, překladatel a novinář Arne Laurin (vl. jménem Arnošt Lustig), šéfredaktor meziválečného deníku Prager Presse, se dosud nedočkal uceleného portrétu. Projekt se zaměřuje na Laurinovy kulturně-publicistické aktivity od počátků před první světovou válkou, přes angažmá v prvorepublikové Tribuně a Prager Presse, až po působení v československém exilu v New Yorku v letech 1939–1945. Výsledná monografie přispěje k poznatkům z dějin české, resp. českoněmecké žurnalistiky, české kritiky a kulturních dějin, českožidovského hnutí a dějin československého exilu. Součástí záměru je zpracování co možná kompletního bibliografického soupisu Arne Laurina.

 

Básnické dílo Jana Zahradníčka

Josef Vojvodík a Jan Wiendl, 2015–2017

V literárněhistorických publikacích a slovníkových heslech je dílo Jana Zahradníčka (1905–1960) označováno za jedno z nejvýraznějších a nejvýznamnějších v poezii 20. století, charakterizováno je ale povětšinou nedostatečně. V rámci projektu bude rekonstruován vývoj a proměny Zahradníčkovy poetiky od poloviny 20. let až k posledním básním z období 1956–1960. Spoluautoři Josef Vojvodík a Jan Wiendl zhodnotí celek Zahradníčkova díla prostřednictvím komparativně a mezioborově koncipované monografie. Druhým výstupem bude výbor z autorovy poezie, esejů a korespondence, včetně vůbec první kompletní bibliografie primární i sekundární literatury.

 

U Z A V Ř E N É  P R O J E K T Y

 

Soubor díla F. X. Šaldy

kolektivní projekt IPSL, 2013–2016

Souborné vydání kritického a literárního odkazu F. X. Šaldy (1947–63, 1997) zůstává dodnes torzem. Šaldova bibliografie od Jiřího Pistoria (1948), která stála v základu koncepce Souboru díla FXŠ, je více než 60 let stará a nepostihuje současný stav bádání. Institut pro studium literatury provede revizi a doplnění této bibliografie, jež následně umožní přípravu vědecké, komentované edice 14. svazku Kritických projevů. Svazek uzavírající řadu Kritických projevů chronologicky obsáhne veškeré Šaldovy nebeletristické texty, které chybějí ve svazcích Souboru díla FXŠ 1–13 a pro dnešního badatele jsou při zastaralosti současné knihovnické a bibliografické infrastruktury prakticky nedostupné. V rámci beletristické řady Souboru bude realizován svazek přinášející poslední znění Šaldova románu Loutky i dělníci boží, jenž bude doplněn kritickým aparátem registrujícím proměny textu.

  

Literárněvědné dílo Růženy Grebeníčkové

Michael Špirit, 2012–2015

Projekt je zaměřen na analýzu díla literární teoretičky a historičky Růženy Grebeníčkové (1925–1997). Osobnost české literatury srovnatelná významem svého díla s vlivem J. Mukařovského, F. Vodičky, O. Králíka, K. Hausenblase či P. Trosta nemá dosud své práce kompletně vydány a nebyla jí věnována samostatná syntetická studie. Na základě průzkumu literární pozůstalosti a již shromážděné bibliografie bude v rámci projektu vypracován rukopis původní monografické studie o vývoji autorčina uměleckého světonázoru, vědecké srovnávací metody a vlastním přínosu jejích prací soudobé literární vědě, a bude připraven výbor obsahující přibližně 80 autorčiných statí, doplněný nově koncipovaným rozsáhlým vědeckým komentářem.

 

Berlínské epizody. Čeští filologové v Berlíně (1882–1914)

Michal Topor, 2012–2014

Projekt prohloubí a zpřesní poznatky o dílčích partiích v životopisech těch českých filologů, kteří se v letech 1882–1914 vydali studovat do Berlína (mj. Arnošt Kraus, Jan Krejčí, Arne Novák, Otokar Fischer, Miloslav Hýsek, Hugo Siebenschein). Práce poprvé uceleně a přesněji zrekonstruuje okolnosti, průběh a důsledky jednotlivých studijních pobytů a podá obraz německé metropole jako metodologicky i jinak inspirativní životní destinace mladých českých intelektuálů. Projekt přispěje k rozkrytí jedné významné kapitoly česko-německých intelektuálních vazeb, především na horizontu dobových filologických disciplín (germanistika, bohemistika, slavistika). Výsledkem práce bude knižní monografie.

 

Výzkumné projekty Institutu pro studium literatury jsou financovány Grantovou agenturou České republiky.