Aktuality IPSL

Marie Škarpová píše o vydání Balbínových Rozmanitostí (17. 10. 2018)

Nejnovější bohemistický příspěvek E*fora je zaměřen na komentovaný překlad první knihy Rozmanitostí z historie Království českého Bohuslava Balbína a páté kapitoly ze spisu Mars Moravicus s názvem O poloze a přednostech Moravy Tomáše Pešiny z Čechorodu. „Edice první knihy Rozmanitostí z historie Království českého Bohuslava Balbína je tak především exemplární ukázkou toho, jak je v současné české nakladatelské praxi podceňována ediční a redakční profesionalita a jak přehlížená je filologická, resp. obecně humanitní vzdělanost. K přání S. Komárka dočkat se brzy ‚komentovaného a přesného českého překladu všech svazků Balbínových Miscellaneí‘ (s. 20) se nelze než připojit. Spolehlivé kritické vydávání Balbínových Rozmanitostí – navzdory právě vydanému svazku – totiž bohužel stále ještě nezačalo…“

Markéta Balcarová píše o Anně Seghers a Lence Reinerové (10. 10. 2018)

Nejnovější příspěvek česko-německého E*fora pojednává o sborníku „Mir hat immer die menschliche Solidarität geholfen.“ Die jüdischen Autorinnen Anna Seghers und Lenka Reinerová (2016, „Vždycky mi pomohla lidská solidarita.“ Židovské autorky Anna Seghers a Lenka Reinerová) vydaném trojicí autorek Viera Glosíková, Ilse Nagelschmidt a Sina Meißgeier. „Příspěvky se týkají autorek, které se osobně znaly, obě měly židovské kořeny, komunistické přesvědčení a podobné osudové linie (postihlo je vyvraždění rodinných příslušníků a nucený exil v Mexiku za druhé světové války). […] Sborník obsahuje celkem devět studií rozčleněných do tří sekcí s názvy Text und Kontext (Text a kontext), Existenz- und Identitätsproblematik (Problematika existence a identity) a Sprachreflexionen (Jazykové reflexe).“

Jiří Brabec píše o nové publikaci Evy Hahnové (3. 10. 2018)

Předmětem nejnovějšího bohemistického příspěvku E*fora je letos vydaná publikace Evy Hahnové Češi o Češích. Dnešní spory o dějiny, kterou recenzuje Jiří Brabec. „Značná část knihy je věnována ‚stereotypům‘, ‚předpojatým obrazům národa‘, které Hahnová nalezla u Jana Patočky, u historiků Petra Pitharta, Petra Příhody a Milana Otáhala (Podivena) a Václava Bělohradského. Jde o studie, pojednání, úvahy, které se již dávno staly předmětem veřejné diskuze. Byly odmítány i přijímány. Z těchto recepcí Hahnová sestavila jakési pásmo, které nic nového nepřináší. Autorka pouze prezentuje emotivně motivovaný souhlas či nesouhlas s přepisovanými stanovisky. I tam, kde jí kritici nabízejí klíč k hlubší analýze, nechává to bez povšimnutí.“

Walther Victor napsal o Winderově Následníku trůnu (26. 9. 2018)

V dnešním příspěvku česko-německého E*fora předkládá Ladislav Futtera recenzi z pera Waltera Victora k románu Ludwiga Windera Následník trůnu (Der Thronfolger) z roku 1937. „Vzhledem k tomu, že šíření Winderových děl v nacistickém Německu nepřicházelo s ohledem na autorův židovský původ v úvahu a v Rakousku byl Následník trůnu na základě zákona o ochraně tradic před koncem roku 1937 zakázán, reprezentuje tak Victorův hlas po obyvatelích českých zemí (české vydání v překladu Františka Šelepy vyšlo v rámci Knihovny Lidových novin v dubnu 1938) druhou nejpočetnější skupinu čtenářů románu, totiž německé exulanty. Victor, původem z poznaňské židovské rodiny, mezi nimi nepatřil k nejprominentnějším, avšak ani k těm zanedbatelným.“

Jiří Hubáček píše o Sofii Podlipské (19. 9. 2018)

Aktuální bohemistický příspěvek E*fora pojednává o monografii Jany Vrajové nazvané Umíněnkyně dobra Sofie Podlipská s podtitulem Kapitola z dějin literárního midcultu 19. století. „Kniha je rozdělena na dvě odlišné části. Po úvodních partiích, jež mají mj. za úkol osvětlit termín literárního midcultu, se autorka obsáhle věnuje dobové recepci spisovatelčina díla a pokračuje sledováním jejího odvíjení po smrti Podlipské v podstatě až do současnosti. Druhou část knihy tvoří soubor pěti případových studií, v nichž se autorka příslušnost Podlipské k literárnímu midcultu snaží prokázat interpretací jejích textů.“

Další aktuality...