Aktuality IPSL

Tereza Šnellerová píše o spisech Andreje Stankoviče (10. 7. 2018)

Příspěvek bohemistického E*fora je věnován edici Spisů Andreje Stankoviče, jež loni nakladatelství Triáda uzavřelo Knihou básní. „Vydání se soustředí na chronologii sbírek – Knihy básní poprvé umožňují číst Stankovičovo dílo nespletitě (pořadí sbírek vydaných v devadesátých letech tiskem nekorespondovalo se sledem, v jakém jednotlivé texty vznikaly) – tedy v podobě, v jaké vstupovalo do povědomí a literárního dění, ať už jako samizdat, oficiální publikace či bibliofilie.“

Radka Šustrová píše o Wenzelu Jakschovi (4. 7. 2018)

V česko-německém E*foru představuje Radka Šustrová texty sudetoněmeckého sociálnědemokratického politika v Československu Wenzela Jaksche sebrané v knize s názvem Ztracené vesnice, opuštění lidé… Reportáže z českého pohraničí 1924–1928 (Praha: Academia, 2017). „Wenzel Jaksch je postavou, která v českém historickém povědomí nejčastěji připomíná vzrůstající napětí mezi českým a německým antifašistickým odbojem za druhé světové války. Jako lídr protibenešovské opozice v druhoválečném sudetoněmeckém exilu získal tuto pověst celkem právem. Benešova teorie právní kontinuity, která prezidentovi umožnila požadovat obnovu Československa v předmnichovských hranicích, znamenala podle Jaksche také pokračování nevyřešených vnitřních problémů republiky, zejména těch národnostních. Jaksch přitom vedl dvojí boj: o jiný a lepší obraz sudetských Němců a o budoucnost Němců v osvobozeném Československu. Sílící animozity vůči českým Němcům – v důsledku separatistické činnosti stoupenců nacionálního socialismu a následné nacistické okupace Evropy – spolu s Benešovou neochotou poskytnout této národnostní menšině právo na sebeurčení (a přiklonit se tak k národnostnímu, nikoli jen národnímu pojetí Československa), dostávaly sudetoněmeckého politika do svízelné situace a předjímaly jeho politický rozchod s Benešem.“

Výroční zpráva IPSL za rok 2017 (2. 7. 2018)

První ročník Ceny Otokara Fischera, dokončení Souboru díla F. X. Šaldy, jubilejní desátý svazek ediční řady Antologie, nový výzkumný projekt věnovaný Arnoštu Procházkovi, proměna periodika E*forum, dvojí stěhování a nový ředitel – i tak by se dal v bodech shrnout rok 2017 v Institutu pro studium literatury, podrobně o tom informuje právě zveřejněná výroční zpráva.

Jakub Ivánek píše o opavské výstavě (27. 6. 2018)

V dalším příspěvku bohemistického E*fora se Jakub Ivánek věnuje výstavě Radůj se důše a buď veselá aneb Kramářské tisky z Památníku Petra Bezruče připravené Martinou DragonovouMonikou Szturcovou. „Kramářské tisky stály drahnou dobu spíš stranou vědeckého zájmu, ačkoli představují pozoruhodný a neobyčejně bohatý materiál dokládající literární preference nejširších vrstev čtenářů v době raného novověku i 19. století. Čestné výjimky představovaly průzkumy konkrétních sbírek či produkce určitých tiskáren (např. práce Štěpánky Běhalové věnované jindřichohradeckým tiskům) či etnografický zájem související s kulturou náboženských poutí (práce Markéty Holubové o poutích na Svatou Horu, ale i katalogizace sbírek Etnologického ústavu AV ČR s knižními výstupy). V poslední době se však toto téma dostává v širší míře do hledáčku mnohých odborníků z řad literárních historiků, etnografů, lingvistů, ale i knihovníků, a dokonce muzikologů.“

Ingeborg Fialová Fürstová píše o Marii von Ebner-Eschenbachové (20. 6. 2018)

V česko-německém E*foru najde čtenář tentokrát text Ingeborg Fialové-Fürstové o biografické práci Daniely Striglové z roku 2016 věnované velké rakouské spisovatelce 19. století Marii von Ebner-Eschenbachové. „Pěkná knížka v pevné vazbě, která vyšla už v roce 2016 v nakladatelství Residenz, se v mezičase setkala s opravdu velikým ohlasem – měřeno počtem (převážně v Rakousku) publikovaných recenzí. Ačkoli většina recenzentů využívá rozbor biografické práce Daniely Striglové spíše k psaní o ‚objektu‘ jejího biografického zájmu (tedy o spisovatelce Marii Ebner von Eschenbachové) než o její biografické studii, někteří (především ti, kteří se pohybují v germanistickém řemesle a sami napsali všelijaké práce, třeba Karl Wagner nebo Karl Markus Gauss) se přece jen věnují také charakteristice její studie – a to výlučně pochvalně.“

Další aktuality...