Aktuality IPSL

Karel Teige napsal ve svých Denících (5. 10. 2022)

V nejnovějším příspěvku bohemistického E*fora představujeme Deníky 1912–1925 Karla Teigeho, které vydalo nakladatelství Akropolis ve spolupráci s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy a Památníkem národního písemnictví v roce 2022. Kniha byla uvedena dne 21. září v pražské kavárně Božská Lahvice. „Namaloval jsem akvarel Mlýn. Nemohu se dostati přece stále zesvé ošklivé situace. Nevyvede-li mne odtud práce, zahálka to jistě nebude. Ale nezdary odnímají chuť a kuráž k práci. Proto si to říkám. Namlouvám si vůbec leccos, mezi jiným i to, že jsem pravdiv k sobě a že si nic nenamlouvám. Konkrétně vzato, mohl by se můj dnešní obraz lidem určitého psychického ladění popřípadě i líbit. Má totiž do sebe cosi lidového, jako všecky téměř mé nynější práce, je snad dokonce z nich nejlidovější, poněvadž má všechny vlastnosti, které jsou lidovému kumštu balastem, nebo které aspoň jsou indiferentní a ergo také negativní, jako úplně hluché cizí elementy (u českého lidového umění prvky znetvořeného baroka, v mém případě disparátní prvky cize slepované moderní malby), eklektismus a směrová neujasněnost slepé uličky, kdy se neví, kudy kam, nýbrž se zaměstnáváme výlučně: jak? – kdežto dobré vlastnosti, hlavně neoblomná logika lidové tvorby, zdají se býti mi nedostupny.“

Matouš Jaluška píše o Janovi ze Šitboře (28. 9. 2022)

Nejnovější příspěvek česko-německého E*fora je věnován dvojjazyčné publikaci Jan ze Šitboře. Úředník, literát, mýtus / Johannes von Schüttwa. Beamter, Dichter, Mythos, kterou edičně připravil Jiří Stočes a kterou v roce 2021 vydalo domažlické Nakladatelství Českého lesa. „K osobnosti Jana ze Šitboře přitahuje zájemce především jeho Ackermann aus Böhmen čili Oráč z Čech, německy psaná ‚útlá knížka evropského významu‘, o které ve čtvrtém oddílu pojednává z různých úhlů Jakub Sichálek. V interpretaci se opírá především o pravidelnou strukturu této prózy tvořené sérií replik mezi intelektuálním ‚oráčem, jehož pluh je z ptačího šatu‘ a Smrtí, která ho připravila o milovanou manželku. Text je tu prezentován jako soudní konflikt dvou obhajitelných pozic: přirozeně právní pozice Smrti a Oráčova požadavku na život a důstojnost člověka jakožto bytosti stvořené a spasené Bohem. V Sichálkově čtení je protiklad těchto pozic schopen překonat jedině Bůh sám a právě proto Oráčova řeč nakonec ústí do modlitby. Je trochu škoda, že se u této modlitby autor věnuje prakticky jen slovním hrám a pomíjí její pragmatiku a z větší části i funkci pointy.“

Lukáš Holeček píše o F. X. Šaldovi (16. 9. 2022)

Nejnovější příspěvek bohemistického E*fora je věnován publikaci S F. X. Šaldou tehdy a nyní. Dopisy, dílo, evokace Rudolfa I. Malého, kterou edičně připravili David Novák a Tomáš Bandžuch a kterou v roce 2021 vydal spolek Třiatřicet. „Zpřístupnění edice odsouzené komunistickými cenzory do stoupy je bezesporu chvályhodný počin a zaslouží si uznání. Je nepochybné, že editoři měli upřímný zájem o R. I. Malého a povědomí o jeho, třeba i rozporuplném, přesto však podstatném odkazu pro dějiny filozofického i politického myšlení. Vydavatele celá věc jistě stála nemalé úsilí a poměrně složitý způsob financování byl zřejmě východiskem z nouze. Při pohledu do obsahu a editorského zpracování se ovšem vkrádá řada pochybností.“

Johannes Gleixner píše o Mafii (7. 9. 2022)

V nejnovějším příspěvku česko-německého E*fora se věnujeme Fenoménu Maffie, publikaci s podtitulem Český (domácí) protirakouský odboj v proměnách 20. století, kterou v roce 2020 vydali Jan HálekBoris Mosković. „Maffie byla vždy organizací s nejasnými hranicemi, její centrum tvořilo několik pevných bodů, jimiž byly různé osobnosti. Tato skutečnost ovšem nehovořila v její neprospěch, jednotlivé, obvykle lokálně zaměřené odbojové činy se často vepsaly do dějin jako aktivity širší organizace, a tím zpětně systematizovaly a povýšily vlastní význam, jakož i význam samotné Maffie.“

Jan Pišna píše o dějinách knihy (1. 9. 2022)

Nejnovější příspěvek bohemistického E*fora je věnován publikaci Co jsou dějiny knihy?, kterou edičně připravili Lenka PořízkováJiřina Šmejkalová a v roce 2021 vydalo nakladatelství Academia. „V publikaci jsou po úvodu Jiřiny Šmejkalové, k němuž se ještě vrátíme, řazeny jednotlivé texty převážně chronologicky. Začíná obsáhlou kapitolou francouzských historiků Henriho-Jeana Martina a Luciena Febvra z knihy L'apparitiondu livre (což bychom mohli přeložit jako „Zrození knihy“) z roku 1958. Autoři si v této kapitole všímají určitých spojnic, které provázely tiskařské počiny období humanismu a osvícenství, přičemž stranou jejich pozornosti nezůstávají ani typografické vlivy či ekonomické podmínky vzniku knihy, ediční péče věnovaná vydávaným textům a intelektuální zázemí tiskařského provozu.“

Další aktuality...