Aktuality IPSL

Libuše Heczková a Kateřina Svatoňová píší o Ceně F. X. Šaldy za rok 2015 (29. 6. 2016)

Nové echo představuje kandidáty na letošní udělení ceny za kritiku. „V polovině devadesátých let se uvnitř společnosti zrodila idea udělování ceny F. X. Šaldy, tentokrát však – navzdory Šaldově závěti – chtěla jeho jméno materializovat, zachytit samu podstatu kritičnosti a obrátit pozornost k samotnému kritickému řemeslu, jež přes všechna protivenství přece jen žije. Devatenáct laureátů, kteří cenu zatím získali (Josef Vohryzek, Milan Jungmann, Vladimír Just, Jiří Cieslar, Lubomír Dorůžka, Karel Kraus, Karel Thein, Zdeněk Vašíček, Jiří Opelík, Jarmila Vacková, Jan Štolba, Jindřich Černý, Miloslav Topinka, Jiří Brabec, Věra Linhartová, Hana Rousová, Milena Bartlová, Martina Pachmanová a Petr Rezek), reprezentuje různorodé pohledy a názory, tu bližší, tu vzdálenější dědictví F. X. Šaldy. Snad naplňují imperativ Šaldova ‚učitele‘ Friedricha Nietzscheho: ‚Chceš-li jít za mnou, následuj sebe!‘“ – Cena F. X. Šaldy bude předána Terezii Pokorné (za knihu Kritické chvíle) zítra, 30. 6. v 17 hodin v Muzeu Kampa.

Michal Topor píše o monografii o Eduardu Albertovi (27. 6. 2016)

Česko-německé echo se zabývá monografií Heleny Kokešové Eduard Albert (1841–1900). Český intelektuál ve Vídni (Praha, Academia 2014). Prominentní chirurg působící nejprve v Innsbrucku, později ve Vídni, dvorní rada, člen panské sněmovny říšské rady a prostředník české literatury v německojazyčném prostředí „je autorce ‚českým intelektuálem ve Vídni‘ […] Některými využitými svědectvími (včetně několika sebe-charakteristik hlavního aktéra) autorka sice dál podporuje představu jakési lišácké vídeňské taktiky: vystupovat jako Rakušan, tj. neutrálně a solidně, etablovat se (také jazykově) a z této pevniny, jak jen možno, a přitom neokázale, podporovat ‚českou věc‘. Dalšími partiemi výkladu nicméně naštěstí sama tento obraz komplikuje […]“.

Marcela Poučová píše o čepovské monografii (22. 6. 2016)

Nové echo zpravuje o monografii Jana Zatloukala L’exil de Jan Čep; Un écrivain tchèque en France (Paris 2014). Jejím tématem je „dvacet let aktivního Čepova života v exilu. V první části monografie líčí autor spisovatelův život a doplňuje jej o řadu dosud neznámých faktů. Zatloukal zde zasazuje Čepův příběh do historického kontextu českého poválečného exilu, kterému jsou česká historiografie a literární kritika stále mnohé dlužny. Druhou část monografie tvoří sondy do Čepových děl vytvořených v tomto období. ... Kapitola, která práci uzavírá, pojednává o spisovatelově vztahu k francouzštině.“

Michael Špirit referuje o lopatkovské konferenci (15. 6. 2016)

Nové echo je ohlédnutím za sympoziem o literárním kritikovi, redaktorovi a editorovi Janu Lopatkovi (1940–1993), které minulý týden (8. a 9. 6. 2016) uspořádala redakce časopisu pro literaturu a výtvarné umění Revolver Revue (ve spolupráci s Ústavem české literatury a komparatistiky FF UK). „Šéfredaktorka časopisu zdůvodnila pořádání konference naléhavostí výzvy, kterou ztělesňuje jak Lopatkův kriticismus, tak občanské angažmá, a neuspokojivým stavem poznání a pojmenování autorovy práce.“ Na zdařilý průběh hojně navštíveného sympozia navázalo udělení Ceny RR Janu Lopatkovi in memoriam večer 9. 6. 2016 v klubu FAMU.

Zuzana Jürgens píše o „Postavách jiných“ K. Kovačkové (13. 6. 2016)

Nové česko-německé echo přibližuje disertaci Kateřiny Kovačkové věnovanou postavám „jiných“ v německy psaných románech Josefa Holuba, Gerolda Tietze a Johannese Urzidila. Práci vydalo mnichovské nakladatelství Rogeon pod názvem Figuren der Anderen in der deutschböhmischen Exilliteratur v roce 2015. Podle Zuzany Jürgens bylo východiskem k disertaci patrně „setkání s literárním dílem Gerolda Tietze, jež autorku okouzlilo a jehož si vysoce cení. […] Lze se jenom dohadovat, proč se – místo aby se věnovala pouze jemu – rozhodla svůj záběr rozšířit. Výsledná práce je ale bohužel těkáním od jednoho tématu k druhému, kterému padají za oběť i veskrze podnětné postřehy“.

Další aktuality...