Aktuality IPSL

Konference Found in Translation? Estetické a socio-kulturní funkce literárního překlady mezi léty 1890 a 1939 v Evropě (10. 12. 2018)

Ve dnech 30. a 31. května 2019 pořádají Masarykův ústav a Archiv AV ČR, Institut pro studium literatury ve spolupráci s Rakouským kulturním fórem mezinárodní konferenci Found in Translation? Estetické a socio-kulturní funkce literárního překlady mezi léty 1890 a 1939 v Evropě. Ta bude zaměřena na historický kontextuální výzkum překladu, na aktivní roli překladatelů a překladatelek v interkulturní literární komunikaci, jejich motivace, které nemusí být primárně estetické, nýbrž i sociální či ekonomické. – Do 28. ledna 2019 lze zaslat název a abstrakt příspěvku, tematické okruhy a další podrobnosti zde.

Agnes Kim píše o němčině "zespodu" (5. 12. 2018)

Nový česko-německý příspěvek E*fora pojednává o němčině zespodu, jak ji ve své publikaci Deutschlernen „von unten“: Böhmakeln und Kuchldeutsch popsal tým autorů Bettina Morcinek, Veronika Opletalová, Helmut Glück a Karsten Rinas. „Tváří v tvář nedostatku autentických zdrojů se publikace zaměřuje především na literární doklady obou fenoménů (tedy tzv. „bémáklování“ a „kuchldeutsch“), zasazuje je do historického a v nejširším slova smyslu i literárněhistorického kontextu. Její součástí je i výčet jazykových fenoménů (bohatě opatřených konkrétními příklady), které autoři považují za typické pro zmíněné jazykové registry. Na vědeckou část publikace, dlouhou zhruba 150 stran a rozdělenou do šesti kapitol, navazuje rozsahově podobný souhrn vybraných zdrojů. CD přiložené k publikaci obsahuje 24 zvukových a hudebních příkladů a má zprostředkovat čtenáři, jak zněly zkoumané fenomény, které byly primárně historicky užívány v mluveném registru.“

Marie Škarpová píše o dopisech milenců (28. 11. 2018)

Nejnovější bohemistický příspěvek E*fora je věnován edici nazvané Dopisy dvou milenců, kterou připravila, přeložila a v loňském roce vydala Jana Daňhelová. „Milostný partnerský vztah patří ke skutečnostem, u nichž jsme ochotni věřit, že jde o antropologickou konstantu, přítomnou v lidské společnosti každé kultury a doby. Onen svůdný pocit důvěrné blízkosti a srozumitelnosti pravděpodobně zakusí nejeden z nás – navzdory velké časové vzdálenosti a zřejmé kulturní distanci – také při čtení souboru milostné korespondence z 12. století, původně sepsané v latině, jež je od loňského roku dostupná v čtivém českém překladu Jany Daňhelové v edici nazvané Dopisy dvou milenců. Součástí této knihy, vydané nakladatelstvím Argo, je též editorčina fundovaná průvodní studie.“

Ferdinand Deml a Julius Mader napsali o sudetoněmecké literatuře (21. 11. 2018)

Aktuální vydání česko-německého E*fora přináší texty dvou méně známých přispěvatelů časopisu Die Wahrheit k tématu „sudetoněmecká literatura“, totiž Ferdinanda DemlaJulia Madera. „Ani jeden z citovaných článků nepostuluje neproblematickou jednotu německé literatury v ČSR, nepropagují však ani zásadní propast mezi metropolí a regiony. Můžeme je tak vnímat jako podněty k diferencovanému ohledávání dobových reflexí situace literatury (v obou případech souhrnně označované jako ‚sudetoněmecká‘), pohybujících se mimo výlučnou alternativu ‚jednoty‘ vs. ‚mnohosti‘/‚podvojnosti‘.“

Michal Topor píše o knize Nachlassbewusstsein. Literatur, Archiv, Philologie 1750–2000 (14. 11. 2018)

V aktuálním příspěvku E*fora se Michal Topor věnuje sborníku Nachlassbewusstsein. Literatur, Archiv, Philologie 1750–2000 (eds. Kai SinaCarlos Spoerhase). „Do něho zařazené studie ozřejmují fenomén (literární) ‚pozůstalosti‘ jako nesamozřejmou ‚kulturní formaci‘, jež je mnohostranně vpletena do docela konkrétního souboru historicky podmíněných rámců, akcentů, podnětů, iniciativ, praktik a rozhodnutí.“

Další aktuality...