Aktuality IPSL

Sara Hauserová píše o fejetonistické konferenci ze září 2018 (12. 6. 2019)

Česko-německé E*forum přináší tentokrát zprávu o konferenci s názvem Prag im / Feuilleton / in Prag [Praha ve fejetonu, fejeton v Praze], kterou v září 2018 zorganizovali Irina Wutsdorffová a Ulrike Mascherová společně s Manfredem Weinbergem a Štěpánem Zbytovským. „Paralelita a dialog různých fejetonistických přístupů k urbánnímu pražskému prostoru ozřejmily především jedno: Jak mnohostranně fejetony umožňují komprimovanou četbu moderní intelektuální historie. Aby bylo možné bádání v těchto dobách změn lépe diferencovat, je v budoucnu třeba odstranit mezery v digitalizaci a dále podporovat bohemisticko-germanistický dialog – na této konferenci podařený – o zatím stále mladém fejetonistickém výzkumu.“

Jiří Hubáček píše o divadelních hrách V. K. Klicpery (5. 6. 2019)

Aktuální příspěvek bohemistického E*fora je věnován divadelním hrám V. K. Klicpery v publikaci vydané Petrou Hesovou, Františkem Martínkem a Lucií Vránovou v loňském roce. „Nejnovější výbor z Klicpery je cenný hlavně edičním zpracováním, Rutův komentář má mezery více než značné. Též koncepce svazku může být předmětem rozsáhlých diskusí a námitek, jimž by snad odpomohlo vydání doplňujícího svazku (jejž by si dnes neprávem zapomínané Klicperovo dílo zasloužilo), obsahujícího ony oblasti autorovy (nejen dramatické) činnosti, na něž ‚v archivu‘ sedá prach…“

Záviš Šuman píše o bořiteli vzdušných zámků (29. 5. 2019)

V rámci česko-německého E*fora publikujeme v tomto týdnu příspěvek Záviše Šumana o knize Josefa Čermáka „I do daleka vede cesta…“ Vybrané studie z literární komparatistiky a moderní německé literatury, vydanou v roce 2017 v nakladatelství FF UK. „Čermákova metoda se uplatňuje tu větším, tu menším dílem napříč všemi jeho žánrově rozmanitými texty. Ať už čteme portréty Kafkových přátel či známých, nebo ty, jež zachycují významné (ani zdaleka ne jen ty nejvýznamnější) osobnosti české předválečné germanistiky, včetně charakteristik kulturního milieu pražské židovské komunity a prací translatologických či vzpomínek a svědectví, Čermák se vždy opírá o spolehlivou (a tedy ověřitelnou) faktografii, kterou vytěžil často z usilovného bádání v archivech. Tato materiálová základna mu pak umožňuje, aby v polemickém duchu neúnavně vyvracel pokřivené a sekundární literaturou znovu a znovu setrvale opakované soudy o Kafkově znalosti češtiny, jeho vztazích k radikálnímu anarchismu, jeho politických postojích a znalostech české literatury atp. Tyto Čermákovy poznatky, umocněné mimořádnou obeznámeností s domácím i zahraničním kafkologickým bádáním, mu pak většinou neslouží coby odrazový můstek k dalším spekulacím.“

Konference Found in Translation? – Estetické a socio-kulturní funkce literárního překladu mezi lety 1890 a 1939 v Evropě (28. 5. 2019)

Institut pro studium literatury srdečně zve na mezinárodní konferenci Found in translation? - Estetické a sociokulturní funkce literárního překladu v Evropě mezi lety 1890-1939, pořádanou Masarykovým ústavem a Archivem AV ČR a IPSL, která se koná tento čtvrtek a pátek (30. – 31. 5. 2019) v pražském Rakouském kulturním fóru. Cílem konference je zkoumat roli překladatelské činnosti nejen z literárně-historické, ale i ze sociokulturní a politické perspektivy, jednacími jazyky budou němčina a angličtina.

Tomáš Havelka píše o Komenského Kancionálu (22. 5. 2019)

V nejnovějším příspěvku bohemistického E*fora se Tomáš Havelka věnuje Komenského Kancionálu z roku 1659. „Kancionál je v nové době zatím jen velmi neúplně analyzovaným a zpřístupněným dílem – nejdůkladněji se mu věnoval právě Antonín Škarka, ovšem zaměřil se vlastně jen na Komenského autorské písně (viz zejména jeho edici Jan Amos Komenský: Duchovní písně, Praha, 1952). V témž duchu přistoupila k edici Kancionálu i Olga Settari, která vydala obdobně koncipovaný výbor (Jan Amos Komenský: Kancionál, Praha, 1992). Otázky týkající se Komenského edičního přístupu ke Kancionálu i koncepce souboru tak stále zůstávají nedořešeny.“

Další aktuality...