Aktuality IPSL

Zuzana Jürgens píše o nejnovější knize Martina Beckera (1. 7. 2020)

V aktuálním příspěvku česko-německého E*fora se Zuzana Jürgens věnuje knize Martina Beckera Čekání na Kafku [Warten auf Kafka], která vyšla loni v mnichovském nakladatelství Luchterhand, a představuje koláž esejí o české literatuře a jejích autorech. „Pro ty, kteří již českou literaturu znají, může Čekání na Kafku sloužit jako jisté zrcadlo vlastní náklonnosti, vlastního vztahu k ní. Pro ty, kdo jako Martin Becker nepatří ke generacím, jejichž povědomí o české kultuře a literatuře ovlivnily historické události 20. století, a jejichž znalosti se tedy blíží spíše nule (o tom svědčí mnohaletá zkušenost z univerzitních seminářů), může jeho kniha skutečně představovat první vstup do ‚jiných‘ českých světů. Jako vášnivé, zasvěcené, na vlastní kůži prožité vyznání ‚českému způsobu psaní‘ (s. 22) a vůbec českému způsobu života [‚tschechische Art des Schreibens‘], které působí důvěryhodně také proto, že přichází zvenčí.

Daniel Vojtěch píše o Stanislavě Mazáčové (24. 6. 2020)

Dnešní bohemistický příspěvek E*fora je vzpomínku na nedávno zesnulou literární historičku, editorku a lexikografku Stanislavu Mazáčovou, která letos v lednu oslavila 89. narozeniny. „Stanislava Mazáčová patřila k silné generaci, jež svou mravenčí prací zpevňovala a rozšiřovala půdu, na níž pak vážná teorie a historiografie, slovem věda, jak jí rozumí akademické instituce, tančila a tančí svůj elegantní valčík. Sluší se jí za to poděkovat.“

Marie Škarpová píše o hymnografii (17. 6. 2020)

V aktuálním bohemistickém příspěvku E*fora píše Marie Škarpová o knize Zpívání evangelia. Luterské písně a úspěch reformace církevního historika Christophera Boyda Browna, která vyšla v českém překladu loni a vydala ji Lutherova společnost. „O přínosu českého překladu Brownovy knihy – tj. upozornit na dnes pozapomenutou, ne-li zcela neznámou, avšak ve své době mimořádně oblíbenou a inspirující hymnografickou tvorbu jáchymovského kantora – přesto není pochyb. Je to počin o to záslužnější, že o obou jáchymovských literátech 16. století, J. Mathesiovi a N. Hermanovi, a vůbec o německé literární tvorbě v českých zemích 16. století, se ve standardních kompendiích dějin české literatury bohužel (zatím) nelze dočíst vůbec nic.“

Jan Budňák píše o valašské německé literatuře (10. 6. 2020)

Nejnovější příspěvek česko-německého E*fora je věnován dvěma publikacím zlínského germanisty Libora Marka zabývajícím se valašskou německou literaturou. Obě vyšly v nakladatelství Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně v roce 2018 a nesou název Zwischen Marginalität und ZentralitätBilder und Stimmen des anderen deutschen Ostens. „V monografické studii o valašské německé literatuře a na ni napojené čítance textů však autor nepochybně předkládá materiál, který bude nezbytný k následnému zkoumání, ať podobně nebo jinak koncipovanému. Jeho typologie trajektorií (Bourdieu) aktérů jazykově minoritního segmentu regionální literatury bude také dobře využitelná pro další úvahy o vztazích mezi literaturou, regionalitou/centralitou a jedno-/vícejazyčností.“

Michal Topor píše o nejnovějším svazku Masarykových spisů (3. 6. 2020)

Nejnovější bohemistický příspěvek E*fora je věnován Spisům TGM, konkrétně textům vzniklým v letech 1907–1910, které jsou shrnuty ve svazku s názvem Demokracie v politice. Pod číslem 27 vyšly tyto texty letos pod hlavičkou Ústavu T. G. Masaryka, Masarykova ústavu a Archivu AV ČR. „Texty, jež prostě Masaryk autorsky podepsal nebo je možné Masarykovo ručení za znění textu doložit jinak, jsou v rámci souboru vydatně obklopeny takovými, v nichž Masaryk vystupuje jako postava-řečník a jeho (údajná) promluva je, často s nějakým uvedením či jiným rámcujícím doprovodem, jen citována, parafrázována. Tento širší záběr je ostatně charakteristický pro celý projekt Spisů TGM.“

Další aktuality...