Aktuality IPSL
Anja Bunzel píše o Augustu Wilhelmu Ambrosovi (20. 9. 2023)
V nejnovějším příspěvku česko-německého E*fora se věnujeme knize Markéty Štědroňské s názvem August Wilhelm Ambros. Wege seiner Musikkritik, -ästhetik und –historiographie z roku 2021. „Publikace přináší řadu zajímavých ilustrací, prošla mimořádně pečlivým lektorátem, má přitažlivou úpravu a nechybí ani mimořádně užitečný rejstřík osob a děl. Vřele tuto publikaci doporučujeme každému, kdo se zabývá osobností Augusta Wilhelma Ambrose, hudebním a kulturním životem 19. století ve Vídni a/nebo Praze či (hudební) historiografií obecně. Cena 50 eur sice není zcela přívětivá; publikace je ale k dispozici v několika pražských (i jiných) knihovnách.“
Jan Malura píše o Komenském (14. 9. 2023)
V nejnovějším příspěvku bohemistického E*fora se Jan Malura věnuje Janu Amosi Komenskému a jeho Duchovním traktátům, které v roce 2023 vydal Tomáš Havelka. „Rozumím snaze Tomáše Havelky obměnit zavedený kánon českojazyčných děl Komenského, stejně jako chápu důvody, proč do tohoto dvousvazku nezařadil dříve poněkud přeceňované dílo Listové do nebe, jež je výrazně spojeno s předbělohorským obdobím a odráží poněkud jiný myšlenkový svět Komenského. Dvojice kázání ovšem žánrově dosti vybočuje z okruhu ostatních děl, přičemž krátké Kázání pohřební nad Pavlem Fabriciem nepřekračuje lepší průměr homiletiky pozdního humanismu, což lze z hlediska stylu i tematiky říct také o Kázání o vymítání ďábelství (démonologické náměty spojené s biblickou exegezí byly v předbělohorské literatuře poměrně časté).“
Alfrun Kliems píše o způsobech psaní v době postkomunistické (6. 9. 2023)
V aktuálním příspěvku česko-německého E*fora recenzujeme knihu Postkommunistische Schreibweisen. Formen der Darstellung des Kommunismus in Romanen zu Beginn des 21. Jahrhunderts Aleny Heinritz, která vyšla v roce 2021 v Heidelbergu. „Celkově studie vykazuje známé napětí vyplývající z rozporu mezi obohacující šířkou záběru a hrozícím nebezpečím, že bude komparativní práce přehlcena. Ze sedmi románů, které jsou středem pozornosti, jsou čtyři v ruštině; Trojanow, který se narodil v Bulharsku, napsal svůj text německy, Topol píše česky, Greveillac francouzsky. Zdůvodnění této konstelace zní celkem logicky (s. 15): zatímco se ruskojazyčné texty zabývají sovětskou minulostí a jejími dozvuky coby epicentrem (evropského) komunismu a pro Bělorusku Světlanu Alexijevič píšící rusky je tento jazyk téměř jazykem komunismu a jeho diskursu, mají Topol a Trojanow reprezentovat ‚sovětské satelity‘ a Greveillac má poukázat na produktivitu tohoto tématu i v ‚nepostsocialistických literárních systémech‘.“
Klára Soukupová píše o Josefu Ledererovi (30. 8. 2023)
V nejnovějším příspěvku bohemistického E*fora se Klára Soukupová věnuje osobnosti českého překladatele, básníka, publicisty a anglisty Josefa Lederera, jehož dílo v pražském nakladatelství Torst vydali Josef Hrdlička a Barbora Chybová. „Lederer po emigraci plně vrostl do anglické kultury a řeči, čeština však zůstala jazykem jeho publicistických i básnických textů. V dopise Josefu Schwarzovi z června 1941 píše: ‚Neustálý pobyt v předsíni angličtiny je blahodárný. Čeština, z jazyka dorozumívacího, se stává pro mne tím, čím má být v poesii, řečí samomluvy a rituelní mluvou verše. Je víc mým osudem než jindy. Toto quijotovství má ovšem svá nebezpečí. Snad se jich uvaruji‘ (s. 570). Editoři Lederera představují především jako básníka – jeho poezii, vydanou i dosud nevydanou, umisťují hned do úvodu knihy.“
Jan Budňák píše o pražské německé literatuře (25. 8. 2023)
Aktuální příspěvek česko-německého E*fora je věnován monografii Haima Stiemera s názvem Das Habitat der mondblauen Maus. Eine feldtheoretische Untersuchung der pragerdeutschen Literatur (1890–1938), která vyšla v nakladatelství Königshausen&Neumann v roce 2020. „Stiemerův literárně-sociologický přístup k pražské literatuře, jakkoli je teoreticky reflektovaný a promyšlený, odsouvá jednotící kritéria německé literatury českých zemí, která razí Kompendium – tedy interkulturalitu a její projevy v jednom, vnitřně rozmanitém prostoru českých zemí – na vedlejší kolej.“
