Aktuality IPSL

Lena Dorn píše o literárním překladu (16. 1. 2019)

Aktuální příspěvek česko-německého E*fora je věnován literárnímu překladu v podání Radka Malého. Jeho knihu Příběhy básní a jejich překladů recenzuje Lena Dorn. „Relativně útlá kniha nám umožňuje vytušit, kolik myšlenek a poznání, které v procesu překladu hrají roli a které jsou příslibem na cestě k pravdě, nemůžeme v již hotovém textu překladu, tedy verzi, pro niž se nakonec překladatel musel rozhodnout, vnímat jako pohyblivé, nýbrž že se nám musí v daném momentu jevit jako zkamenělé, pevné a věčné. Nutnost hledání si nelze z poetiky překladu odmyslet. To ovšem znamená, že lze tuto nutnost, poetice překladu imanentní, také zprostředkovat čtenáři, jak nám ukazuje právě Radek Malý.“

Matěj Klíma píše o Ladislavu Klímovi (9. 1. 2019)

V letošním prvním příspěvku z řady bohemistického E*fora se Matěj Klíma věnuje výstavě a z ní vzešlé publikaci Filosofa L. Klímy nalézání aneb Vysočany, hotel Krása od autorské dvojice Jana a Jany Majcherových z loňského roku. „Výstava svědčila o vášnivém zájmu a badatelské preciznosti, s jakou manželé Majcherovi přistupují k odkazu autora, který považoval sám sebe za Boha a vnější svět jen za iluzi a hříčku své vlastní vůle. V úvodním slově ke katalogu Jan Majcher píše, že cílem výstavy je osobnost ‚Mistra‘, jak Klímu nazývá, ‚přiblížit nejen zasvěcencům, ale i širší veřejnosti.‘ Mělo se jednat o ‚poetizující výstavu‘, dokumentující nejen filosofův život, ale také atmosféru hotelu Krása a tehdejších Vysočan.“

Vojtěch Jirát napsal o českoněmecké literatuře (31. 12. 2018)

V posledním česko-německém příspěvku E*fora t. r. předkládá Václav Petrbok text z pera Vojtěcha Jiráta s názvem Písemnictví československých Němců. „Německá literatura v Čechách zažila svou velkou dobu kolem 1400, kdy tu vzniká nejvýznamnější dílo německé rané renesance, Der Ackermann aus Böhmen, mohutná báseň v próze, která co do historického významu i básnické hodnoty nenašla dlouho důstojného následníka; doba reformační konkuruje jen kvantitou, nikoliv kvalitou, (odmyslíme-li si kázání jáchymovského žáka Lutherova Mathesia, který do českoněmecké literatury vlastně nepatří), v dalších stoletích následuje pokles, z něhož německou literaturu v Čechách nevysvobodí ani pobyt vynikajících romantiků v našich zemích, ani přízeň ke kmenovému svérázu.“

Vychází dvě knihy o Janu Zahradníčkovi (21. 12. 2018)

Institut pro studium literatury vydává dvojici knih o Janu Zahradníčkovi. Monografie Jan Zahradníček. Poezie a skutečnost existence Josefa Vojvodíka a Jana Wiendla sleduje vlastně jediný problém, který by bylo možné formulovat následovně: Jak hluboko a jak intenzivně proniká básnické zření do skutečnosti světa a proměňuje ji v básnický obraz? A jak hluboko je básnická zkušenost zakotvena v našem světě? Kniha Jan Zahradníček. Čtení o básníkovi z let 1930–1960, která tvoří jistý pandán monografie, je komponována jako komentovaná antologie publicistických a korespondenčních textů, které se podstatným způsobem vztahují k Zahradníčkově tvorbě a různorodým způsobem komentují jeho vznikající nebo publikované básnické, ale také esejistické a překladatelské dílo. – Knihy jsou prozatím k dostání v Knihkupectví Ostrov nebo za zvýhodněnou cenu přímo v IPSL.

Jozo Džambo píše o „nových včelách cizích literatur“ (20. 12. 2018)

V novém česko-německém příspěvku E*fora se Jozo Džambo věnuje publikaci „Neue Bienen fremder Literaturen“. Der literarische Transfer zwischen den slawischen Kulturen und dem deutschsprachigen Raum im Zeitalter der Weltliteratur (17701850) vydané v roce 2016 Gertraud Marinelli-KönigPhilipp Hofeneder. „Představení sborníku jako je tento, v němž ke slovu přichází dvacet autorů nabízejících vysoce zajímavý a informativní obsah, může dopadnout jedině neuspokojivě, neboť se musí omezit na několik málo odkazů. Vědeckému „florilegiu“ jistě takováto nevyhnutelná selekce ukřivdí, ale i to málo, co bylo zmíněno, má za úkol probudit zvědavost k této výtečné, dobře promyšlené a příkladně redigované publikaci.“

Další aktuality...