Aktuality IPSL

Matouš Turek píše o středověké německé literatuře (20. 3. 2019)

Nový příspěvek česko-německého E*fora se zabývá edicí středohornoněmeckého veršovaného románu Ulricha von Etzenbach Wilhelm von Wenden Wilhalm von Wenden. Text, Übersetzung, Kommentar (ed. Mathias Herweg). „Ulrich von Etzenbach, básník ve službách Václava II. a dříve i Přemysla Otakara II., vypráví melodramatický příběh pohanského slovanského krále Viléma a jeho ženy Bene. Osiřelý Vilém nastupuje ve dvanácti letech na trůn a ožení se se svou vrstevnicí Bene. V osmnácti podnikne v přestrojení pouť za Kristem, během níž se od ženy tajně odloučí a prodá čerstvě narozené syny, aby se sám dostal do Jeruzaléma, kde se nechá pokřtít a bojuje se Saracény. Podivuhodnými peripetiemi v různých koutech světa procházejí i Bene a dvojčata, než tři dějové linky opět splynou a dojdou k dobrému konci: rodina se shledá a navrátí do vlasti vládnout – kam nadto přinese pravou víru.“

IPSL hledá novou spolupracovnici / nového spolupracovníka (19. 3. 2019)

Institut pro studium literatury hledá na částečný úvazek spolupracovnici / spolupracovníka na pozici tajemnice / tajemník. Podrobné informace zde.

Vyšlo Čtení o Jiřím Kolářovi (18. 3. 2019)

Jako 11. svazek řady Antologie právě vyšlo Čtení o Jiřím Kolářovi, které připravil Petr Šrámek. Přináší práce vesměs bilančního charakteru a převážně esejistického rázu, jako jsou portrét, nástin, příběh apod. Důraz kladený na Kolářovu básnickou tvorbu spolu s kunsthistorickými a teatrologickými akcenty tvoří z antologie pomyslný monografický celek a – s trochou nadsázky – portrét umělce v nenormálním věku. V těchto dobově nepříznivých historických a kulturně-společenských podmínkách dokázali zahlédnout kontury Kolářova díla a podržet vědomí jeho celku jen nejvýznamnější interpreti. – Kniha je k dostání u knihkupců či za zvýhodněnou cenu přímo v IPSL.

Rudolf Černý napsal o Janu Zahradníčkovi (13. 3. 2019)

Nejnovější bohemistické E*forum je věnováno Janu Zahradníčkovi, přináší článek Rudolfa Černého Barokní moderna z roku 1935, doplněný dvěma reprodukcemi: karikaturou Františka Bidla Jan Zahradníček píše šifrovaný deník… (z roku 1936) a fotografií Jana Zahradníčka spolu s Františkem Halasem, Miloslavem Nohejlem, Karlem Tomanem a Boženou Benešovou (z roku 1934). „I když přicházejí básníci se sebebouřlivějšími hesly převratu a revoluce, nepřicházejí, aby zrušili zákon, nýbrž aby jej naplnili. Aby zmnožili svou hřivnu bohatství poezie, aby ukázali nové možnosti slova, aby odkryli závoj všednosti z věcí, aby mezi věcmi odhalili nové vztahy a objevili dosud skrytý poměr. […] Jan Zahradníček se vydal na svou cestu sám, se svým osudem lidským i básnickým.“

Václav Fronk píše o Napínavé době (6. 3. 2019)

V nejnovějším příspěvku česko-německého E*fora se Václav Fronk zabývá loňskou publikací Petra Karlíčka s názvem Napínavá doba. Politické karikatury (a satira) Čechů, Slováků a českých Němců (1933–1953). „Nejrůznější přešlapy proti základním pravidlům publikovaného odborného textu jsou natolik frekventované a očividné, až provokují k myšlence, zda se vlastně nejedná o poťouchlou schválnost. Kniha je v každém případě dobrou příležitostí k zamyšlení nad smyslem historikovy práce ve 21. století. Osobně jej spatřuji ve dvou základních dovednostech: Klást otázky a správně užívat pojmy v době, kdy vůle vést skutečný dialog z veřejného prostoru mizí a smysl slov se stírá. Napínavá doba Petra Karlíčka ovšem výmluvně dokládá, že se bez obojího lze docela dobře obejít. Dokonce je pak možné se až geniálně jednoduše vypořádat s tématem, které by jinak patřilo k těm vůbec nejnáročnějším.“

Další aktuality...