Aktuality IPSL
Luboš Merhaut píše o Alici Masarykové (24. 5. 2023)
Aktuální příspěvek bohemistického E*fora se zabývá knihou Dětství a mládí s podtitulem Vzpomínky a myšlenky, kterou edičně připravily Dagmar Hájková a Helena Kokešová, a které vydalo Nakladatelství Lidové noviny ve spolupráci s Masarykovým ústavem a Archivem AV ČR a Ústavem T. G. Masaryka v zavedené edici EGO v roce 2022. „Znovupřítomná práce je připomínkou pozoruhodného díla a odkazu i životního příběhu prvorozené dcery T. G. Masaryka. Narodila se 3. května 1879 ve Vídni. Studovala první české gymnázium pro dívky Minerva, v roce 1898 se stala jednou z prvních studentek na pražské univerzitě; medicíny po roce zanechala, nato absolvovala studia filozofie, sociologie a historie, v roce 1903 se vzdělávala rovněž na univerzitách v Berlíně a Lipsku a jako první žena v Praze získala doktorát z historie.“
Václav Maidl píše o Lence Reinerové (17. 5. 2023)
Aktuální příspěvek česko-německého E*fora je věnován knize francouzské germanistky Hélène Leclerc s názvem Lenka Reinerová und die Zeitschrift „Im Herzen Europas“, které vydalo nakladatelství Böhlau v roce 2022. „Její monografie představuje dosavadní završení téměř patnáctiletého zabývání se osobou a dílem Lenky Reinerové a přichází s doposud opomíjeným aspektem: věnuje se Reinerové coby žurnalistce a jejímu působení v redakci německojazyčného časopisu Im Herzen Europas vydávaného v letech 1958–1971 v Praze. Leclerc přistoupila k tématu velice svědomitě: Nejenže kompletně přečetla a analyzovala všechna čísla časopisu, jakož i časopisu Wir und Sie im Herzen Europas, vydávaného stejnou redakcí v letech 1961–1970 speciálně pro rakouské čtenáře, nýbrž měla také možnost nahlédnout do prozatím neuspořádané pozůstalosti Lenky Reinerové, jejíž česká část se nachází v Literárním archivu Muzea české literatury (dříve Památník písemnictví) a německá v berlínské Akademie der Künste.“
Michal Topor píše o Ginzburgových Stopách (10. 5. 2023)
Aktuální příspěvek bohemistického E*fora se zabývá českým vydáním eseje s názvem Spie. Radici di un paradigma indiziario (1979) / Stopy. Kořeny indiciálního paradigmatu italského kulturního teoretika a historika Carla Ginzburga, který přeložil Jiří Špaček a který vyšel s doslovem Tomáše Dvořáka a Martina Charváta letos v nakladatelství Akademie múzických umění. „Zázemím sond, z nichž Ginzburg (*1939) postupně utkává argumentaci eseje Stopy (v závěru je ostatně připodobní k ‚vláknům v koberci‘, s. 59), je přesvědčení, že ‚koncem 19. století v oblasti vědy v tichosti vyvstal epistemologický model‘, jemuž dotud – vzdor jeho široké působnosti – nebyla věnována ‚dostatečná pozornost‘. Nadto – od teoretického uchopení jevu si autor slibuje vykročení ‚z obtíží daných protikladem mezi »racionalismem« a »iracionalismem«‘ (s. 9–10).“
Aleš Urválek píše o sborník k vídeňské moderně (5. 5. 2023)
Aktuální příspěvek česko-německého E*fora je věnován sborníku Kulturkritik der Wiener Moderne (1890–1938) vydanému Barbarou Beßlich a Cristinou Fossaluzza v roce 2019 v univerzitním nakladatelství Winter v Heidelbergu. „Ačkoli si jsou vydavatelky sborníku vědomy, že autoři vídeňské moderny, kolem roku 1890 poměrně zajedno co do estetické sebereflexivity moderní formy literárního díla, v pozdějších fázích své tvorby rozhodně neformulovali jednotně závazný poetologický a světonázorový program, nehodlají tuto fázi ponechat bez povšimnutí. Čtenáři se tak na půdorysu vídeňské moderny předkládá konstelace v mnohém podobná romantismu: rovněž mnozí romantici prodělali mezi ranou a pozdní fází své tvorby velký posun od sebereflexivního (pre)moderního psaní a myšlení ke kulturně kritickým diagnózám a konzervativním postojům, mnohdy s výraznou politickou motivací.“
Marie Škarpová píše o Balbínově Životě svatého Jana Nepomuckého (26. 4. 2023)
V aktuálním příspěvku E*fora se Marie Škarpová věnuje způsobu znovuvydání Vašicovy edice Balbínova Života svatého Jana Nepomucenského.
