Aktuality IPSL

Tea Červenková napsala o Franzi Werfelovi (26. 2. 2020)

Letošní první příspěvek česko-německého E*fora v rubrice Napsali je věnován zapomenuté všestranné osobnosti Tee Červenkové a její zprávě o čtení Franze Werfela v pražském Mozarteu v roce 1914. „Franz Werfel je mladičký, baculatý, jako z bavlnky a přesně taková je i jeho múza. I jeho hlas zní mladistvě a příjemně, způsob mluvy je velmi pěkný. Povede-li se mu časem umělecky zmírnit, utlumit svůj nespoutaný, prudký temperament, bude jednou jako recitátor snad něco znamenat.“

Marie Škarpová píše o brněnském kazateli Cyrilu Rigovi (19. 2. 2020)

V aktuálním příspěvku bohemistického E*fora se dočteme o publikaci Slunce spravedlnosti / Sonne der Gerechtigkeit z edice Jany Maroszové, která je věnována osobnosti dominikána Cyrila Rigy a jeho kázání. „Jak vypočítává Jana Maroszová v průvodním textu k editovanému kázání, je Rigovo dochované kazatelské dílo vskutku obsáhlé. Odhlédneme-li od jednotlivě vydaných příležitostných kázání, vytištěných především ve dvacátých a třicátých letech 18. století mj. v místech Rigova působení coby člena Řádu bratří kazatelů sv. Dominika (Vídeň, Znojmo, Brno), jde zejména o celkem deset svazků kázání, které vydal na sklonku svého života v letech 1754–1758 v Augšpurku. Tato kázání měla sloužit jednak jako tzv. modelová, tj. jako vzorové texty pro začínající kazatele, jednak jako náboženská četba pro věřící.“

IPSL srdečně zve na diskusní setkání věnované Boženě Němcové (16. 2. 2020)

První letošní diskuse ze série Spektrum, bude věnována osobnosti a dílu Boženy Němcové. Diskuze bude pokusem o bilanci způsobů, jimiž byly v průběhu více než sto padesáti let, především pak v několika posledních desetiletích vykládány a evokovány dílo a osobnost Boženy Němcové, o identifikaci a zhodnocení alespoň některých uzlových kanonizujících a/i reintepretujících literněhistorických i jiných počinů a s nimi spjatých kontextů, vrstev, faset, akcentů i kontroverzí autorčina obrazu. 

 

Vyšlo Čtení o Otokaru Březinovi (13. 2. 2020)

Jako 13. svazek řady Antologie právě vyšlo Čtení o Otokaru Březinovi, které připravili Josef Vojvodík a Michal Topor. Výbor ohlasů, kritik a výkladů sleduje a ukazuje, jak se recepce a tím i obraz básníka vyvíjely a proměňovaly. Antologie je rozdělena do sedmi bloků. Jejich časové a  obsahové vymezení je dáno vnějšími okolnostmi, analogicky k rozhodnutí vstoupit volbou textů i do širokého pole březinovských textů, jež mají převážně povahu spíše příležitostnou, vyznavačskou, ba obdivnou. „Těžiště antologie proto spočívá v letech 1896–1948, tedy v době, kdy Březinovo básnické a esejistické dílo nejen vznikalo a vstupovalo do přímého kontaktu a dialogu se čtenářem a kritikou, ale kdy se také rozvíjela a proměňovala estetická recepce Březinova díla, která je nepochybně jednou z nejpozoruhodnějších v dějinách české literatury 20. století. Tím pozoruhodnější, že Březinovo dílo se stalo „partiturou pro stále obnovované rezonance čtení, jež text vyprostí z matérie slov a dovede ho k aktuálnímu bytí“.“ z Úvodu Josefa Vojvodíka

Kniha je k dostání u knihkupců či za zvýhodněnou cenu přímo v IPSL.

David Sogel píše o česko-rakouských dějinách (12. 2. 2020)

Nový příspěvek česko-německého E*fora je věnován publikaci Nachbarn. Ein österreichisch-tschechisches Geschichtsbuch, kterou vydali Niklas Perzi, Hildegard Schmollerová, Ota Konrád a Václav Šmidrkal ve vídeňském nakladatelství Bibliothek der Provinz. „Kniha se skládá z třinácti samostatných celků, které byly sepsány společně českými a rakouskými autory. Tyto nečíslované kapitoly řazené tematicky a chronologicky rámcově navazují na pojmy národ a stát vymezené v úvodu (s. 11–13). Autoři jsou si dle svých slov vědomi problematičnosti užití těchto pojmů, jež mohou být s ohledem na různé státní celky 20. století chápány rozdílně i pro své konotace, a tak při vzájemné komparaci vychází z územního pojímání státu a národa (s. 12). Pod pojmem národ není chápána žádná stabilní kategorie, neboť před rokem 1918 neexistovalo nic jako rakouský národ, v českém kontextu jde zase o kategorii ryze spojenou s jazykem a historickým územím. S odkazem na tuto skutečnost nejsou v díle akcentovány dějiny území dnešního Slovenska, Uher aj., ačkoli po určitou dobu k jednomu z dnešních státních celků náležely (s. 12).“

Další aktuality...