Aktuality IPSL

Václav Maidl píše o Kouhoutím kříži (30. 11. 2022)

Nejnovější příspěvek česko-německého E*fora je věnován internetové stránce s názvem Kohoutí kříž /´s Hohnakreiz, kterou vytvořil a spravuje básník a překladatel Jan Mareš. „Představa, že dle počtu zaznamenaných autorů musela Šumava být spisovatelskou Arkádií, kde každá osada či samota měla svého pěvce, nás přivádí k otázce kritérií výběru. Ta nejsou nikde a priori definována, můžeme na ně usuzovat jen nepřímo z povahy textů a letmých zmínek ‚mezi řádky‘, v podstatě jsou však dvě. Tím prvním je jazykové kritérium, tzn., že autor či autorka používali němčinu. Druhým kritériem je pak vztah k Šumavě artikulovaný v textu.“

Antonín Škarka navrhl četbu ze staročeské literatury (17. 11. 2022)

Nejnovější příspěvek bohemistického E*fora je vzpomínkou na filologa, literárního historika, editora, hymnologa, komeniologa a vynikajícího znalce české středověké a barokní literatury Antonína Škarku u příležitosti 50. výročí jeho úmrtí. Přinášíme dosud nezveřejněný text, ve kterém Škarka kriticky hodnotí úroveň výuky tzv. starší české literatury na střední škole, zvažuje její hodinovou dotaci a ročníkové zařazení, a především připojuje konkrétní návrh na novou středoškolskou čítanku starší české literatury. „Pokroky, objevy a nová hlediska naší literárněhistorické vědy, která se zabývá staršími obdobími našeho písemnictví, leží vlastně dosud pro naši školní praxi ladem a nevyužity. Rukověti i čítanky, kterých se užívá na našich středních školách, ustrnuly většinou na formulacích Vlčkových nebo Jakubcových Dějin, pohlížejí stále ještě na naše starší písemnictví jednostranně a předpojatě, hlavně jako na výtvory zajímavé nanejvýš ideově nebo kulturněhistoricky, a jenom zřídka jako na projevy uměleckých forem a dobových estetických hodnot. Není proto divu, že pravé pochopení naší dávnější literární minulosti stále ještě uniká odchovancům našich středních škol.“

Jan Musil píše o Strašidelných Čechách (9. 11. 2022)

Nejnovější příspěvek česko-německého E*fora představuje knihu s názvem Strašidelné Čechy, která se skládá z předmluvy Marka Vajchra a druhé části, jejímž autorem je německý spisovatel, mnich, vojenský kazatel, šprýmař a mystifikátor Otto von Graben zum Stein. Kniha, oceněná letos Cenou Otokara Fischera, vyšla v pražském nakladatelství Revolver Revue v roce 2021. „Mísením beletristického a odborného stylu vytváří Marek Vajchr texty, které se na české literární scéně vymykají. Nejde o poslední dobou tak populární prozaizace posledních dnů světové války a podobně – Vajchrovo psaní vyžaduje mnohem víc pozornosti. Astrální komedie doplněná komentářem a poznámkovým aparátem však ukazuje, že relativně složité a zdánlivě přežité téma, jakým je genealogie démonologických studií, je možné zpracovat skutečně poutavě i pro široké čtenářstvo. To spolu s fantastickými dřevoryty Chrudoše Valouška a plátěným potahem dělá z knihy skutečně hezké a zábavné dílko, které vzdělává jen tak mimochodem.“

Magdaléna Jacková píše o Bohuslavu Hasištejnském z Lobkovic (2. 11. 2022)

Nejnovější příspěvek E*fora je věnován edici Básní a listů Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic, již pro Českou knižnici připravila Marta Vaculínová. „Vybrané texty uspořádala do několika námětových okruhů, přičemž hlavními tématy jsou přátelství a nepřátelství osobní i literární, cestování, církev a víra apod. Kniha není řazená čistě chronologicky, začíná nicméně oddílem listů z Hasištejnského mládí, přesněji z dob studií v Itálii, a symbolicky končí kapitolou Stáří, nemoc a smrt,“ konstatuje ve svém komentáři Magdalena Jacková.

Filip Charvát píše o českém strukturalismu (27. 10. 2022)

Nejnovější příspěvek česko-německého E*fora představuje publikaci Herty Schmid s názvem Literatur als Kunst: Studien zum tschechischen Strukturalismus, kterou edičně připravila Birgit Krehl a která vyšla roku 2019 v berlínském nakladatelství Peter Lang. „Traduje se, že byl Homér slepý a údajně trávil mnoho hodin tím, že stál u moře, aby naslouchal přílivu. Pak napsal Iliadu s jejím nekončícím proudem hexametrů: tato představa ve mně vzbuzuje myšlenku, že na ‚hlubinném působení mnohovrstevnatých materiálních forem‘ přece jen něco bude.“

Další aktuality...