Aktuality IPSL

Ladislav Futtera píše o Ludwigu Winderovi K. Krolopa (30. 5. 2016)

Česko-německé echo analyzuje monografii o raném díle Ludwiga Windera – disertace Kurta Krolopa (1930–2016) obhájená v roce 1967 ve východoněmeckém Halle vyšla jako poslední dílo za autorova života v Olomouci. Vydání knihy Ludwig Winder. Sein Leben und sein erzählerisches Frühwerk. Ein Beitrag zur Geschichte der Prager deutschen Literatur (Univerzita Palackého v Olomouci, 2015) připravili Jörg Krappmann a Jaromír Czmero u příležitosti Krolopových loňských 85. narozenin. Vydání desítky let staré disertace, jak je přesvědčen autor echa, „rozhodně není toliko aktem úcty k jejímu autorovi, ale jedná se především o vítané zpřístupnění těžko dostupného textu zájemcům o českoněmeckou literaturu. Lze jedině litovat, že titul bohužel nebyl uvolněn do běžné distribuce, a tak se jeho cesta ke čtenáři zbytečně omezí na nepočetné vědecké knihovny. Škoda tím spíše, že Kurt Krolop se zde představuje jako erudovaný odborník, který suverénně provádí čtenáře po spletitých cestách Winderova života a díla, aniž by k tomu potřeboval mnohasetstránkový opus“.

Jiří Flaišman píše o Václavu Černém v LN (25. 5. 2016)

Nové echo se zabývá edicí příspěvků Václava Černého (1905–1987) do Lidových novin 1936–1939 (2016). „Svazek je rozčleněn do dvou částí, z nichž první přináší autorovy texty psané pro rubriku Literární pondělí a druhý pak články (rozsahem kratší a povahou méně analytické) pro rubriku Kulturní kronika. Editorka nepodlehla svodům tematického uspořádání svazku, což by se přirozeně nabízelo: Černý má ‚svá‘ témata, jako je např. původní poezie (zvl. autorů mladší generace), nové překlady z románských jazyků, aktuálně vydávané práce literárněvědné, publikace spojené s občanskou válkou ve Španělsku, autoři jako Čapkové, Gide, Halas, Šalda ad., podobně by k tomu mohly svádět i texty, jako jsou na pokračování zveřejňované recenze jednotlivých dílů Romainsových Lidí dobré vůle či proslulá série Zapomenutých básníků. Uvnitř těchto dvou částí pak editorka dodržuje přísné chronologické členění – jdouc tak vstříc povaze textů psaných pro novinovou rubriku. Záslužná edice tak představuje cca 150 autorových textů, které svého autora charakterizují jako kritika s obdivuhodným rozhledem, jasným kritickým postojem a formulačním umem.“

Jan Lopatka psal o lži v literatuře (18. 5. 2016)

Jako nové echo zveřejňujeme stať literárního kritika Jana Lopatky (1940–1993), kterou autor v době vzniku (1966) nemohl publikovat. „Na banálních mystifikacích historických, záměnách části a celku, propagace a faktů, je založeno snad nejrozšířenější současné pojetí literárního vývoje od padesátých let k dnešku. Tkví v zasvěceném rozpomenutí na špatné poměry v padesátých letech a na postupné a podstatné zlepšování. A v případném rozhořčení na ty, kteří to postupné zlepšování obligátně nerespektují. ... Vztahovat tento evolucionismus na proměnu produkce a hovořit tím o růstu a diferenciaci hodnot je – nejde-li už o nemoc z nakladatelského povolání – buď dětinské, nebo lživé. Takové prisma se ukáže trapně provizorní, podíváme-li se například na to, jak se to mělo a má s nakladatelstvími a vydáváním beletrie, kolik nepostižitelných fíglů zabránilo vydání různých textů, kolik úhybných jednání přimělo unavené autory k přepracování, ohlazování, tendenčnímu doplňování textů.“ Článek publikujeme mj. jako upozornění na blížící se konferenci o Janu Lopatkovi plánovanou 8. a 9. června.

K. Krolop o K. Čapkovi, E. Jelínková o K. Krolopovi (16. 5. 2016)

V rubrice Napsali přinášíme dnes raný článek Kurta Krolopa (1930–2016), jímž poprvé zaměřil svou pozornost na českého autora. Popěvek „Solche Erfolche erreichen nur deutsche Molche“ z Čapkova románu Válka s mloky vyzdvihuje Krolop jako doklad produktivní recepce Karla Krause a jeho satirické metody citování. – Na (germano)bohemistická témata v pracích Kurta Krolopa a některé aspekty jeho odborné práce se zaměřuje doprovodné echo Evy Jelínkové. „Krolopova znalost dobové pražské, vídeňské i berlínské literární krajiny kombinovaná s ochotou neúnavně vypisovat řadu zdánlivě okrajových jevů a údajů tak přečasto vyjevuje limity výsledků mnohaletých literárněhistorických bádání a týmových edičních projektů, realizovaných za zcela jiných institucionálních podmínek, než ve kterých pracoval on. Solitérem byl z donucení, ale při pohledu zpět patrně i svým založením. Jeho klidná koncentrace na detail vyjevuje nejen nesamozřejmost a principiální neuzavřenost pramenné základny jako velkého rizika výzkumů, ale dokládá rovněž nekončící možnosti tázání a hledání odpovědí.“

Konference o Janu Lopatkovi (13. 5. 2016)

Ve dnech 8. a 9. června 2016 pořádá Revolver Revue ve spolupráci s ÚČLK FF UK konferenci věnovanou dílu a osobnosti Jana Lopatky. S příspěvky zde vystoupí např. Jiří Brabec, Michal Kosák, Robert Krumphanzl, Marie Langerová, Jan Pospíšil, Marie Smějsíková, Michael Špirit, Daniel Vojtěch či Eva Vrabcová. Více podrobností zde.

Další aktuality...