Aktuality IPSL

Daniel Soukup píše o českém překladu hebrejské kroniky (20. 7. 2016)

Nové echo rozebírá kroniku Cemach David renesančního učence Davida ben Šlomo Ganse (1541–1613). „Běžnému čtenáři, ale také odborníkům na dějiny raného novověku, kteří nemají hebraistické vzdělání, zůstalo toto zásadní dílo židovské historiografie skutečně doposud ‚skryto‘ a teprve český překlad Jiřiny Šedinové, který vyšel v nakladatelství Academia spolu s doprovodnou monografií, jej poprvé zpřístupňuje širší veřejnosti. Kronika Davida Ganse, jejíž název v českém překladu zní Ratolest Davidova, nemá v kontextu aškenázské literatury obdoby – historik, astronom a matematik, jenž pocházel z Vestfálska, ale významnou část života prožil v rudolfínské Praze, totiž nahlédl na dějiny Židů a okolních národů z odlišné perspektivy, než na jakou byla do té doby židovská společnost zvyklá. Šlo o první skutečně dějepisnou knihu z pera židovského intelektuála, která vznikla na sever od Alp, v geograficko-kulturním prostoru tradičně označovaném jako Aškenáz. Světová kronika Cemach David, rozdělená do dvou částí, z nichž první popisuje posvátné dějiny Židů a druhá pak mezníky profánní nežidovské historie od stvoření světa do roku vydání (1592), však vybočuje i z rámce sefardské historiografie.“

Annalisa Cosentino píše o dopisech z Čech A. M. Ripellinovi (13. 7. 2016)

„Nepokládejte mne, prosím, za neskromného, ale bez cizí literatury se někdy těžko žije,“ připojil k prosbě o francouzskou knihu Jindřich Chalupecký v dopise A. M. Rippellinovi z roku 1949. Nové echo informuje o objevu dopisů, které čeští umělci a intelektuálové napsali Angelu Mariovi Ripellinovi na přelomu čtyřicátých a padesátých let – v době vzniku a vydání jeho Dějin současné české poezie, pojednání o hlavních osobnostech a tendencích české poezie první poloviny dvacátého století. Komentovaná edice dopisů uložených v římském univerzitním archivu vyjde v podzimním čísle časopisu Slovo a smysl. „Dopisy adresované Ripellinovi umožní lepší porozumění jak koncepci jeho první knihy, tak přístupu italského vědce k literárněhistorické práci. Kromě toho představují pozoruhodné svědectví o situaci, v níž se česká umělecká a vůbec intelektuální společnost ocitla ke konci čtyřicátých let, kdy ‚spadla klec‘.“

Lenka Penkalová píše o biografiích Mileny Jesenské (11. 7. 2016)

Nové česko-německé echo zhodnocuje způsob pojednání dvou biografií novinářky Mileny Jesenské, jež vyšly v roce 2015 v revidovaných vydáních: Aleny Wagnerové Milena Jesenská v Argu a Jaroslavy Vondráčkové Kolem Mileny Jesenské v Torstu. „Obě tyto knihy zpracovávají shodné téma naprosto odlišně a nijak si nekonkurují, spíše se doplňují. Jedna z autorek volí velmi osobní tón založený na vlastních vzpomínkách a rozhovorech s pamětníky, druhá se snaží spíše o objektivní pohled, i když výsledkem je velmi specifická psychologizující interpretace osobnosti Mileny Jesenské a románový příběh, v němž je novinářce přisouzena role hlavní hrdinky.“ Analýza Lenky Penkalové ukazuje, že „ i v případě natolik známé osobnosti, jako je Milena Jesenská, je stále co objevovat“.

Michael Špirit hovoří o Terezii Pokorné (7. 7. 2016)

Jako nové echo otiskujeme laudatio proslovené u příležitosti předávání Ceny F. X. Šaldy za rok 2015 Terezii Pokorné a její knize Kritické chvíle v Museu Kampa ve čtvrtek, 30. června 2016. „25 let psaní, během něhož vznikaly texty, ze kterých Terezie Pokorná skládala svou knihu, je 25 let zápasu o vymezení a pojmenování vlastní starosti. Zdá se, že touto starostí je dějinný čas, v němž autorka vyrůstala, dospívala a studovala a který z našich životů a z uměleckých děl ne a ne uplynout, vymizet, ztratit se a udělat místo svízelům tzv. dnešním. ... Jenže v kritice nejsou včerejší a dnešní starosti.“

Libuše Heczková a Kateřina Svatoňová píší o Ceně F. X. Šaldy za rok 2015 (29. 6. 2016)

Nové echo představuje kandidáty na letošní udělení ceny za kritiku. „V polovině devadesátých let se uvnitř společnosti zrodila idea udělování ceny F. X. Šaldy, tentokrát však – navzdory Šaldově závěti – chtěla jeho jméno materializovat, zachytit samu podstatu kritičnosti a obrátit pozornost k samotnému kritickému řemeslu, jež přes všechna protivenství přece jen žije. Devatenáct laureátů, kteří cenu zatím získali (Josef Vohryzek, Milan Jungmann, Vladimír Just, Jiří Cieslar, Lubomír Dorůžka, Karel Kraus, Karel Thein, Zdeněk Vašíček, Jiří Opelík, Jarmila Vacková, Jan Štolba, Jindřich Černý, Miloslav Topinka, Jiří Brabec, Věra Linhartová, Hana Rousová, Milena Bartlová, Martina Pachmanová a Petr Rezek), reprezentuje různorodé pohledy a názory, tu bližší, tu vzdálenější dědictví F. X. Šaldy. Snad naplňují imperativ Šaldova ‚učitele‘ Friedricha Nietzscheho: ‚Chceš-li jít za mnou, následuj sebe!‘“ – Cena F. X. Šaldy bude předána Terezii Pokorné (za knihu Kritické chvíle) zítra, 30. 6. v 17 hodin v Muzeu Kampa.

Další aktuality...