Aktuality IPSL

Michal Topor píše o pozůstalostech (14. 11. 2018)

V aktuálním bohemistickém příspěvku E*fora se Michal Topor věnuje sborníku Nachlassbewusstsein. Literatur, Archiv, Philologie 1750–2000 vydanému autory Kai SinaCarlos Spoerhase u příležitosti loňské konference v Marbachu. „Do něho zařazené studie ozřejmují fenomén (literární) ‚pozůstalosti‘ jako nesamozřejmou ‚kulturní formaci‘, jež je mnohostranně vpletena do docela konkrétního souboru historicky podmíněných rámců, akcentů, podnětů (opakovaně, jako zakladatelské, jsou interpretovány zejména Goethova úvaha Archiv des Dichters und Schriftstellers, 1823, a Diltheyova stať Archive für Literatur, 1889), iniciativ, praktik a rozhodnutí.“

Lucie Merhautová píše o Marii Stoně (7. 11. 2018)

Nejnovější příspěvek česko-německého E*fora je věnován publikaci Martina Pelce Maria Stona und ihr Salon in Strzebowitz z roku 2014. „Kniha, zřejmě kvůli tomu, že vyšla německy v Česku a měla malou distribuci, nezaslouženě trochu zapadla. Úvodní studie by si zasloužila i české vydání a další zájem o autorku by mohl vyvolat rovněž nový výbor jejích literárních prací – poslední soubor povídek vyšel pod názvem Dorfgestalten aus dem Vorfeld von Groß-Ostrau v roce 1962 a v češtině ještě v podobě moderního překladu objevena nebyla...“

T. G. Masaryk napsal o práci (31. 10. 2018)

U příležitosti letošního významného jubilea naší republiky přinášíme v rámci bohemistického E*fora ukázky z cyklu přednášek TGM s názvem Jak pracovat?, které knižně vyšly poprvé v roce 1926. „[…] Kniha je člověk, je více, je duší člověka; jistě kniha dobrá. Na takovou dobrou knihu můžeme pohlížet jako na dopis člověka moudrého, milý, snad obšírný, ale poučný; ovšem dopis tomu, kdo dovede číst. Kniha je nejlepším přítelem. Jsme knihami spojeni s duchy všech národů a dob. V knihovně dobře vybrané jsme jako ve věčnosti; ztrácí se historie, máme tu nejstarší a nejnovější myšlenky jednu vedle druhé, postihujeme, že člověk je nejen bytostí historickou. Každý vzdělanec má mít svou zvláštní knihovnu, svou docela osobní. Pověz mi, co čteš, a já ti povím, kdo jsi.“

Štěpán Zbytovský píše o Paulu Adlerovi (24. 10. 2018)

V aktuálním příspěvku česko-německého E*fora se Štěpán Zbytovský vyjadřuje k publikaci Annette Teufelové s názvem Der ‚un-verständliche‘ Prophet. Paul Adler, ein deutsch-jüdischer Dichter. „Kniha Annette Teufelové nabízí osobitou a v Adlerových textech dobře ukotvenou interpretaci jeho díla. Ponechává prostor pro další zkoumání – lepší pozornosti může se dostat mapování Adlerova místa v kontextu pražské moderny kolem roku 1900, víceméně nepodchyceny zůstávají souvislosti jeho publicistické tvorby ve dvacátých a třicátých letech, zejména množství článků pro Prager Presse, podobně jako motivy a okolnosti vydání tematického čísla Die Aktion věnovaného Paulu Adlerovi v červnu 1916. To však nic nemění na tom, že jakýkoli další příspěvek k adlerovskému bádání bude vstupovat do nepochybně přínosného rozhovoru s touto publikací.“

Marie Škarpová píše o vydání Balbínových Rozmanitostí (17. 10. 2018)

Nejnovější bohemistický příspěvek E*fora je zaměřen na komentovaný překlad první knihy Rozmanitostí z historie Království českého Bohuslava Balbína a páté kapitoly ze spisu Mars Moravicus s názvem O poloze a přednostech Moravy Tomáše Pešiny z Čechorodu. „Edice první knihy Rozmanitostí z historie Království českého Bohuslava Balbína je tak především exemplární ukázkou toho, jak je v současné české nakladatelské praxi podceňována ediční a redakční profesionalita a jak přehlížená je filologická, resp. obecně humanitní vzdělanost. K přání S. Komárka dočkat se brzy ‚komentovaného a přesného českého překladu všech svazků Balbínových Miscellaneí‘ (s. 20) se nelze než připojit. Spolehlivé kritické vydávání Balbínových Rozmanitostí – navzdory právě vydanému svazku – totiž bohužel stále ještě nezačalo…“

Další aktuality...