Aktuality IPSL

Jakub Vaněk píše o J.A. Komenském (16. 10. 2019)

V aktuálním příspěvku bohemistického E*fora píše Jakub Vaněk o převodu Historie o těžkých protivenstvích církve české, jehož autorství je připisováno J.A. Komenskému, do novodobé češtiny. Publikaci vydali Lukáš Makovička a Jiří Kostelník v nakladatelství Poutníkova četba v minulém roce. „Zpřístupnění textu časově či kulturně vzdáleného širšímu okruhu současných čtenářů je bezpochyby samo o sobě chvályhodné. Celkové pojetí knihy však provází řada sporných momentů. Je to dáno především problematickým přístupem k historicitě textu a nejasnou povahou samotného převodu do ‚jazyka 21. století‘.“

Spektrum: 1989: otázka zlomu (14. 10. 2019)

IPSL vás srdečně zve na diskusní setkání ze série Spektrum, 1989: otázka zlomu, které bude věnováno roku 1989 a jeho konceptualizaci z literárně-historické perspektivy.

Veronika Jařabová píše o pražských židovských elitách 19. století (9. 10. 2019)

Dnešní příspěvek česko-německého E*fora je recenzí Veroniky Jařabové k publikaci Jen pro peníze? Pražské židovské elity v 19. století – skupinová biografie autorky Martiny Niedhammer z roku 2017. „Zásadní stavební prvek celého textu představuje inovativní koncept, umožňující otevřít průhledy do rozmanitých aspektů přirozených světů vybraných představitelů pražských židovských elit prostřednictvím (nejen) pražské topografie. Souvislost mezi místy a aktéry, vztažená často symbolicky na celou sledovanou sociální vrstvu, je načrtnutá značně metaforicky.“

V A2 vyšla recenze Lukáše Prokopa k monografii Jan Zahradníček. Poesie a skutečnost existence a k Čtení o básníkovi z let 1930-1960 (6. 10. 2019)

Michal Topor píše o Anně Auředníčkové (2. 10. 2019)

Nejnovější příspěvek bohemistického E*fora je věnován osobnosti překladatelky a spisovatelky Anny Auředníčkové. „Vehemenci, s níž se Auředníčková do překládání české literatury a do distribuce těchto překladů, tedy – výslovně – do propagace české literární tvorby – pustila, by bylo možné rozumět také jako kontrafaktuře: se zřetelem k faktu, že odchod do Vídně byl přece důsledkem (svého druhu) vyhoštění z české společnosti. Svou roli (spíše však okrajovou) mohl hrát moment ekonomický, a nakonec – nebo možná ze všeho nejdřív – i prostě povahové založení Anny Auředníčkové: dochovaná korespondence, především dopisy F. Heritesovi a jeho dceři Marii, a ovšem i zjevný publikační úspěch svědčí o tíhnutí k akci, činorodosti, asertivitě.“

Další aktuality...