Aktuality IPSL

Markéta Balcarová píše o Anně Seghers a Lence Reinerové (10. 10. 2018)

Nejnovější příspěvek česko-německého E*fora pojednává o sborníku „Mir hat immer die menschliche Solidarität geholfen.“ Die jüdischen Autorinnen Anna Seghers und Lenka Reinerová (2016, „Vždycky mi pomohla lidská solidarita.“ Židovské autorky Anna Seghers a Lenka Reinerová) vydaném trojicí autorek Viera Glosíková, Ilse Nagelschmidt a Sina Meißgeier. „Příspěvky se týkají autorek, které se osobně znaly, obě měly židovské kořeny, komunistické přesvědčení a podobné osudové linie (postihlo je vyvraždění rodinných příslušníků a nucený exil v Mexiku za druhé světové války). […] Sborník obsahuje celkem devět studií rozčleněných do tří sekcí s názvy Text und Kontext (Text a kontext), Existenz- und Identitätsproblematik (Problematika existence a identity) a Sprachreflexionen (Jazykové reflexe).“

Jiří Brabec píše o nové publikaci Evy Hahnové (3. 10. 2018)

Předmětem nejnovějšího bohemistického příspěvku E*fora je letos vydaná publikace Evy Hahnové Češi o Češích. Dnešní spory o dějiny, kterou recenzuje Jiří Brabec. „Značná část knihy je věnována ‚stereotypům‘, ‚předpojatým obrazům národa‘, které Hahnová nalezla u Jana Patočky, u historiků Petra Pitharta, Petra Příhody a Milana Otáhala (Podivena) a Václava Bělohradského. Jde o studie, pojednání, úvahy, které se již dávno staly předmětem veřejné diskuze. Byly odmítány i přijímány. Z těchto recepcí Hahnová sestavila jakési pásmo, které nic nového nepřináší. Autorka pouze prezentuje emotivně motivovaný souhlas či nesouhlas s přepisovanými stanovisky. I tam, kde jí kritici nabízejí klíč k hlubší analýze, nechává to bez povšimnutí.“

Walther Victor napsal o Winderově Následníku trůnu (26. 9. 2018)

V dnešním příspěvku česko-německého E*fora předkládá Ladislav Futtera recenzi z pera Waltera Victora k románu Ludwiga Windera Následník trůnu (Der Thronfolger) z roku 1937. „Vzhledem k tomu, že šíření Winderových děl v nacistickém Německu nepřicházelo s ohledem na autorův židovský původ v úvahu a v Rakousku byl Následník trůnu na základě zákona o ochraně tradic před koncem roku 1937 zakázán, reprezentuje tak Victorův hlas po obyvatelích českých zemí (české vydání v překladu Františka Šelepy vyšlo v rámci Knihovny Lidových novin v dubnu 1938) druhou nejpočetnější skupinu čtenářů románu, totiž německé exulanty. Victor, původem z poznaňské židovské rodiny, mezi nimi nepatřil k nejprominentnějším, avšak ani k těm zanedbatelným.“

Jiří Hubáček píše o Sofii Podlipské (19. 9. 2018)

Aktuální bohemistický příspěvek E*fora pojednává o monografii Jany Vrajové nazvané Umíněnkyně dobra Sofie Podlipská s podtitulem Kapitola z dějin literárního midcultu 19. století. „Kniha je rozdělena na dvě odlišné části. Po úvodních partiích, jež mají mj. za úkol osvětlit termín literárního midcultu, se autorka obsáhle věnuje dobové recepci spisovatelčina díla a pokračuje sledováním jejího odvíjení po smrti Podlipské v podstatě až do současnosti. Druhou část knihy tvoří soubor pěti případových studií, v nichž se autorka příslušnost Podlipské k literárnímu midcultu snaží prokázat interpretací jejích textů.“

Václav Maidl píše o Karlu Klostermannovi (13. 9. 2018)

V aktuálním příspěvku česko-německého E*fora se Václav Maidl věnuje knize Karla Klostermanna Velebnost, melancholie, hrůza, vydané Michalem Hořejším v roce 2016, která přináší Klostermannovu povídkovou knihu V srdci šumavských hvozdů. „Výbor z Klostermannovy povídkové knihy V srdci šumavských hvozdů nazval jeho editor Michal Hořejší v narážce na povídku Schovanec případně Velebnost, melancholie, hrůza. Těmito klíčovými slovy vystihl dojem z Klostermannova fikčního světa, jenž je po generace zakotvený v českém čtenáři. Je ovšem otázka, zda na základě čtenářského ztotožnění s fikčním světem proto dělat z Klostermanna dokumentaristu, jak to činí M. Hořejší ve své předmluvě (‚Autor svými prohlášeními stejně jako vypravěč zmíněnými postupy budí ve čtenáři dojem, že předložené dílo je především dokumentem.‘).“

Další aktuality...