Aktuality IPSL

Nikola Mizerová píše o expresionistickém dramatu (27. 10. 2021)

Aktuální příspěvek česko-německého E*fora se zabývá publikací Zuzany Augustové, Lenky JungmannovéAleše Merenuse s názvem Expresionistické drama z českých zemí, která vyšla v nakladatelství Academia v roce 2020. „Antologie Expresionistické drama z českých zemí je nadějným prvním svazkem nové ediční řady Drama nakladatelství Academia a Ústavu pro českou literaturu AV ČR. Inovativní koncepce, kvalitní výběr textů a obsahová pestrost vzbuzují u čtenáře pozitivní očekávání stran dalšího pokračování, např. již avizovaného druhého svazku Zakázané drama z komunistické totality.

Luboš Merhaut píše o prvním svazku spisů Jiřího Weila (20. 10. 2021)

V nejnovějším příspěvku bohemistického E*fora se Luboš Merhaut věnuje prvnímu svazku Spisů Jiřího Weila Reportáže a stati. 1920–1933, který uspořádal Michael Špirit a který vyšel v letošním roce v nakladatelství Triáda. „S nelehkým úkolem se editor vyrovnal příznačně profesionálně. Literárněhistorický dobový materiál vypravil ve službě věci a čtenáři s pozoruhodnou přesností i noblesou. Jeho Komentář – v konfrontacích s Weilovými texty, ale i sám o sobě – tak představuje vlastně nejpoutavější čtení. Nad podobou prvního svazku Spisů Jiřího Weila a u vědomí soustředěného úsilí Triády o kvalitní ediční řady takříkajíc navzdory době – vydávání spisů spíše nepřející – se lze nadít a těšit, že Weilovo dílo bude konečně jako celek dostupné ve spolehlivé a reprezentativní strukturované podobě.“

Anna Habánová píše o publikaci věnované Emilu Pirchanovi (15. 10. 2021)

Aktuální příspěvek česko-německého E*fora je věnován univerzálnímu umělci, brněnskému rodáku Emilu Pirchanovi a publikaci Beata Steffana s názvem Emil Pirchan: Ein Universalkünstler des 20. Jahrhunderts, která vyšla v roce 2018 v nakladatelství Nimbus Verlag. „Již podtitul publikace Univerzální umělec 20. století napovídá, že uvedená životopisná data a chronologická linka jsou pouze zkratkou, ale také jednou z možností sledovat činnost a osudy autora. Kniha pracuje i s druhým možným konceptem: Autorky a autoři jednotlivých kapitol podrobně zpracovali jednotlivé okruhy Pirchanových aktivit. Úvodní rozsáhlá biografická skica uvádí Emila Pirchana mladšího do dobových i rodinných souvislostí.“

Tereza Šnellerová píše o nové edici básní a povídek Jana Zábrany (7. 10. 2021)

Dnešní příspěvek E*fora je soustředěn ke svazku Básní a povídek Jana Zábrany, který pro řadu Česká knižnice připravila Adéla Petruželková. „Charakteristickým znakem Zábranova psaní byla jeho neuzavřenost. Chápal literární tvorbu nikoli jako řemeslo s konečným produktem, ale spíše jako projev životní síly. Poezie mu však nebyla jen jakýmsi „útočištěm“ před vnějším světem, nýbrž i nutností udržující vlastní bytí. Na svých textech soustavně pracoval, cizeloval je a formoval, a to bez ohledu na možnost publikace.  Často se k „hotovému“ vracel i po letech. Do autorských exemplářů svých již vydaných sbírek si zachycoval revize i nové varianty a básně nadále pozměňoval na úrovni jednotlivých výrazů a veršů. Proto i svým způsobem definitivní verze byla pro něj dílem stále otevřeným.“

Matouš Turek píše o sborníku k Praze v době lucemburské dynastie (29. 9. 2021)

Poslední příspěvek česko-německého E*fora je zaměřen na sborník z mezinárodního kolokvia konaného 9.–10.6. 2016 na Lucemburské univerzitě s názvem Prag in der Zeit der Luxemburger Dynastie. Literatur, Religion und Herrschaftskulturen zwischen Bereicherung und Behauptung, který vydali Amelie BendheimHeinz Sieburg v roce 2019 v nakladatelství transcript. „Jak to již u konferenčních sborníků bývá, i Prag in der Zeit der Luxemburger Dynastie sdružuje jednak články kvalitní a badatelsky původní a jednak též studie méně originální, kde autor v příslušném rozsahu prezentuje mírně obohacené výseky svého předchozího, již v nějaké podobě publikovaného výzkumu. Na této dvojakosti neshledávám nic k podivu, ale ani k přehnané kritice.“

Další aktuality...