Aktuality IPSL

Filip Charvát píše o literární Praze (23. 9. 2020)

V aktuálním příspěvku česko-německého E*fora se Filip Charvát věnuje překladové antologii Prag. Eine literarische Einladung (ed. Petra Knápková).

Marie Hanzelková píše o poutních písních na Moravě (16. 9. 2020)

Příspěvek bohemistického E*fora pro tento týden je věnován poutním písním vydaným ve výběrové edici Jana Malury a Jakuba Ivánka s názvem Horo krásná, spanilá! Poutní písně na Moravě (1600–1850), která vyšla v loňském roce v brněnském nakladatelství Host. „Celosvětovému fenoménu poutnictví se zahraniční vědci různých oborů systematicky věnují od sedmdesátých let 20. století, v českém prostředí však v období 1948–1989 z ideově-politických důvodů odborné práce na toto téma takřka nevycházely. Situace se naštěstí změnila po roce 1989, kdy se poutnictví začalo intenzivně zkoumat rovněž na českém materiálu.“

Manfred Weinberg píše o literární projekci centrální Evropy (9. 9. 2020)

V tomto týdnu přinášíme v rámci česko-německého E*fora příspěvek Manfreda Weinberga ke knize Moritze Csákyho Das Gedächtnis Zentraleuropas. Kulturelle und literarische Projektionen auf eine Region [Paměť střední Evropy. Kulturní a literární projekce jednoho regionu]. „Reflexe komplexních sociokulturních svérázností a mnohdy až krizových kulturních procesů v centrální Evropě má obecně společenskou relevanci. Centrální Evropa, v níž převažují plurality, diference a heterogenity, se ukazuje být jakýmsi pokusným prostorem, který je schopen zostřit náš pohled na srovnatelné společenské problémy naší současnosti a tím přispět k možným interpretacím podobných globálních kulturních procesů.“ (s. 350)

Ročenka E*fora 2019 (8. 9. 2020)

Na webu IPSL je nově vystavena ročenka shrnující texty uveřejněné v průběhu roku 2019 v rámci českojazyčné a zčásti i německojazyčné linky E*fora.

Ondřej Pavlík píše o korespondenci Hannah Arendtové s Gershomem Scholemem (2. 9. 2020)

V nejaktuálnějším příspěvku bohemistického E*fora píše Ondřej Pavlík o letos vydané Korespondenci Hannah ArendtovéGershoma Scholema v překladu Ondřeje Sekala a Alice Marxové. „Pomyslná těžiště korespondence mezi Hannah Arendtovou a Gershomem Scholemem lze snad nejsnáze spatřovat v reflexi válečných let, v deziluzivním, svíravě ironickém pohledu na konec války (‚válka nyní šťastně skončila atomovou bombou‘, s. 69), dále v ostré výměně názorů o článku Zionism reconsidered Hannah Arendtové v roce 1946, při níž se Arendtová snaží nejen obhájit vlastní práci, ale především udržet a uchránit křehké přátelství vzdor odlišným názorovým a ideologickým postojům a přesvědčit Scholema, že ‚lidé mají větší cenu než jejich názory, z jednoduchého důvodu, že lidé de facto jsou více než to, co si myslí nebo dělají‘ (s. 93).

Další aktuality...