Aktuality IPSL

Ingeborg Fiala-Fürst píše o Adalbertu Stifterovi (24. 2. 2021)

Novým příspěvkem česko-německého E*fora chceme upozornit na překlad knihy Petera Bechera s názvem Adalbert Stifter: Sehnsucht nach Harmonie / Adalbert Stifter: Touha po harmonii, kterou do češtiny převedl Václav Maidl a která vyšla v roce 2019 v nakladatelství Srdce Vltavy. „Vlastní stručné, leč výstižné interpretace vybraných Stifterových povídek i obou velkých románů (které ocení zejména studenti ne vždy příliš ochotní přečíst si celého originálního Stiftera – ach, jak jim rozumím!) jsou dalším žánrovým střípkem v Becherově knize a stejně zřetelný je i esejistický leitmotiv česko-německých vztahů, které se kolem Stiftera v minulosti rozehrávaly (Becher např. připomíná dvě ideově zcela různé slavnosti u příležitosti 70. výročí Stifterova úmrtí: v roce 1938 a 1939 a také velmi záslužný, přesto nacionálně poznamenaný podíl Augusta Sauera na znovuobjevování Adalberta Stiftera na počátku 20. století, Josefa Mühlbergera a jeho časopis Witiko, instrumentalizaci A. Stiftera v době národního socialismu a nakonec společné česko-německo-rakouské stifterovské projekty posledních desetiletí).“

Marie Škarpová píše o edici dvou humanistických popisů Prahy (17. 2. 2021)

V aktuálním příspěvku bohemistického E*fora představujeme edici, jež pod názvem Dva humanistické popisy Prahy (ed. Vojtěch Pelc, 2019) prostředkuje texty Jana HubeciaBartoloměje Martinida, a to v zrcadlové vydání latinského originálu a editorova českého překladu. „Oba čeští humanisté své literární panegyriky nepřekvapivě věnovali městským radám všech tří pražských měst a pojali je jako součást vytváření svých sociálních vazeb. Čáslavský rodák Hubacius vydal svou chválu Prahy v době, kdy zahájil studia na pražské univerzitě, a tedy začínal hledat budoucí profesní uplatnění. Ostatně poté, co získal stabilní zaměstnání coby rektor školy v Hradci Králové a svou společenskou pozici upevnil výhodným sňatkem s vdovou z tamní patricijské rodiny a získáním vysokých veřejných funkcí císařského rychtáře a posléze primátora Hradce Králové, jeho literární tvorba s největší pravděpodobností skončila, resp. o ní neexistují doklady. Pražský rodák Martinides byl naproti tomu s Prahou spojen nejen původem, ale též svým působením coby luterský kazatel. Svůj text vydal v době, kdy byl správcem kostela sv. Michala a sv. Vojtěcha na Novém Městě pražském, a usiloval tak o posílení dobrých vztahů mezi klérem a městskými představiteli.“

Vlasta Reittererová píše o Franzi Werfelovi a hudbě (10. 2. 2021)

Přinášíme další příspěvek česko-německého E*fora, ve kterém se Vlasta Reittererová věnuje dizertační práci Amandy Baghdassarians s názvem Franz Werfels andere Moderne. Musikästhetische und kunstsoziologische Konzepte in Franz Werfels Roman „Verdi. Roman der Oper. „Centrum práce Amandy Baghdassarians tvoří třetí díl, v němž se konkrétně zabývá analýzou Werfelovy knihy Verdi. Román opery, její strukturou, skutečnými postavami, jež jsou zasazeny do fiktivních dějů, i vymyšlenými, které spoluutvářejí pozadí pro nastínění společenských a estetických názorů Verdiho doby – a doby Werfelovy.“

Luboš Merhaut píše o edici pamětí Jaroslava Marii (3. 2. 2021)

Nejnovější příspěvek bohemistického E*fora je věnován knižní edici pamětí Jaroslava Marii Já. Vlastní životopis, kterou pro nakladatelství Academia připravil Filip Hynek. „Po dlouhých letech zpřístupněná autobiografie Jaroslava Marii je pozoruhodná v několika ohledech: jako kultivovaně stylizovaný literární text, jako doklad autorovy specifičnosti a jako skutečné i ideové resumé jeho celoživotního díla, jako autointerpretace, která v zásadních momentech a přiléhavě osvětluje zvláštní (‚citový‘) typ jeho obraznosti a úsilí o postižení ‚duchovních obsahů‘, víru v osud i ve vlastní poslání, pochyby i zarputilost.“

Václav Šmidrkal píše o závěrečném svazku ediční řady Die Habsburgermonarchie 1848–1918 (27. 1. 2021)

Nový příspěvek česko-německého E*fora je věnován publikaci Bewältigte Vergangenheit? Die nationale und internationale Historiographie zum Untergang der Habsburgermonarchie als ideelle Grundlage für die Neuordnung Europas, kterou vydal v roce 2018 vydal kolektiv autorů v čele s Helmutem Rumplerem. „Dvanáctý díl rakouské ediční řady Habsburská monarchie 1848–1918 uzavírá mnohasvazkové historiografické dílo, které vznikalo v časovém rozpětí čtyřiceti pěti let. První díl řady, který se zabýval hospodářskými dějinami habsburské monarchie, vydala Rakouská akademie věd již v roce 1973, zatímco poslední, dvanáctý díl vyšel pod názvem Zvládnutá minulost? v roce 2018. Se závěrečným svazkem se tak nejen uzavřel jeden velký ediční záměr, ale naplnil se tím také hlavní úkol Komise pro dějiny habsburské monarchie, která byla na Rakouské akademii věd pověřena jeho přípravou.“

Další aktuality...