Aktuality IPSL

Lukáš Holeček píše o F. X. Šaldovi (16. 9. 2022)

Nejnovější příspěvek bohemistického E*fora je věnován publikaci S F. X. Šaldou tehdy a nyní. Dopisy, dílo, evokace Rudolfa I. Malého, kterou edičně připravili David Novák a Tomáš Bandžuch a kterou v roce 2021 vydal spolek Třiatřicet. „Zpřístupnění edice odsouzené komunistickými cenzory do stoupy je bezesporu chvályhodný počin a zaslouží si uznání. Je nepochybné, že editoři měli upřímný zájem o R. I. Malého a povědomí o jeho, třeba i rozporuplném, přesto však podstatném odkazu pro dějiny filozofického i politického myšlení. Vydavatele celá věc jistě stála nemalé úsilí a poměrně složitý způsob financování byl zřejmě východiskem z nouze. Při pohledu do obsahu a editorského zpracování se ovšem vkrádá řada pochybností.“

Johannes Gleixner píše o Mafii (7. 9. 2022)

V nejnovějším příspěvku česko-německého E*fora se věnujeme Fenoménu Maffie, publikaci s podtitulem Český (domácí) protirakouský odboj v proměnách 20. století, kterou v roce 2020 vydali Jan HálekBoris Mosković. „Maffie byla vždy organizací s nejasnými hranicemi, její centrum tvořilo několik pevných bodů, jimiž byly různé osobnosti. Tato skutečnost ovšem nehovořila v její neprospěch, jednotlivé, obvykle lokálně zaměřené odbojové činy se často vepsaly do dějin jako aktivity širší organizace, a tím zpětně systematizovaly a povýšily vlastní význam, jakož i význam samotné Maffie.“

Jan Pišna píše o dějinách knihy (1. 9. 2022)

Nejnovější příspěvek bohemistického E*fora je věnován publikaci Co jsou dějiny knihy?, kterou edičně připravili Lenka PořízkováJiřina Šmejkalová a v roce 2021 vydalo nakladatelství Academia. „V publikaci jsou po úvodu Jiřiny Šmejkalové, k němuž se ještě vrátíme, řazeny jednotlivé texty převážně chronologicky. Začíná obsáhlou kapitolou francouzských historiků Henriho-Jeana Martina a Luciena Febvra z knihy L'apparitiondu livre (což bychom mohli přeložit jako „Zrození knihy“) z roku 1958. Autoři si v této kapitole všímají určitých spojnic, které provázely tiskařské počiny období humanismu a osvícenství, přičemž stranou jejich pozornosti nezůstávají ani typografické vlivy či ekonomické podmínky vzniku knihy, ediční péče věnovaná vydávaným textům a intelektuální zázemí tiskařského provozu.“

Peter Becher píše o pražském nakladatelství Volk und Reich (24. 8. 2022)

V nejnovějším příspěvku česko-německého E*fora se věnujeme publikaci Der Volk und Reich Verlag, Prag. Zur Geschichte des Buchhandels und Verlagswesens im Protektorat Böhmen und Mähren 19391945, kterou sestavil Murray G. Hall a kterou v roce 2021 vydalo vídeňské nakladatelství Praesens Verlag. „Hallova nejnovější kniha se zabývá dosud velmi opomíjeným aspektem nacistické kulturní politiky v protektorátu. Na základě precizního archivního výzkumu, jejž realizoval díky stipendiu české Akademie věd v listopadu 2019, zdokumentoval a zanalyzoval Hall strukturu a politiku nakladatelství Volk und Reich Verlag, které bylo v Praze v dubnu roku 1940 etablováno jako pobočka stejnojmenného berlínského nakladatelství a zakrátko hrálo dominantní roli v nakladatelském prostředí protektorátu.“

Luboš Merhaut píše o salonním umění (17. 8. 2022)

Nejnovější příspěvek bohemistického E*fora je věnován publikaci Epocha salonů. České salonní umění a mezinárodní výtvarná scéna 1870–1914, kterou edičně připravili Aleš Filip a Roman Musil a v roce 2021 vydaly Galerie a nakladatelství Stará pošta a Západočeská galerie. „Kniha získala v květnu t. r. hlavní Cenu Gloria musaealis jakožto Muzejní publikace roku 2021, jistě též jako ocenění dlouhodobé programové činnosti Západočeské galerie – viz např. předchozí projekty Uměním k Bohu. Náboženské výtvarné umění v Čechách a na Moravě v letech 1870–1914 (2006), Gabriel von Max (1840–1915) (2011) a Mnichov a země Koruny české (1870–1918). Umělecká výměna (2015). V Epoše salonů jde o průzkum rozsáhlé a specifické oblasti, který je promyšleně koncipovaný a usiluje o široký záběr jevů, jež salonní materiál nabízí.“

Další aktuality...