Aktuality IPSL

Marie Škarpová píše o kompendiu věnovaném středo a východo-evropskému humanismu (15. 9. 2021)

V nejnovějším příspěvku bohemistického E*fora se Marie Škarpová věnuje publikaci Companion to Central and Eastern European Humanism s podtitulem The Czech Lands, která vyšla v nakladatelství de Gruyter v loňském roce. „Je zřejmé, že nejnovější kniha o literárním humanismu v českých zemích je nesporně důležitou přípravnou prací jak pro tolik potřebné nové dějiny literatury v českých zemích raného novověku, tak pro neméně potřebnou reprezentativní antologii, resp. antologie české literatury 16.–18. století. Její slovníková část ovšem dospěla teprve do poloviny abecedy: recenzovaný svazek obsahuje hesla začínající písmeny A–L, práce autorského kolektivu je tedy teprve ve své půli. Nelze si proto než přát, aby byl pokud možno brzy k dispozici i druhý svazek kompendia.“

Hana Šmahelová píše o knize Objevení dějin (8. 9. 2021)

V nejnovějším příspěvku bohemistického E*fora se Hana Šmahelová věnuje publikaci Objevení dějin s podtitulem Dějepisectví, fikce a historický čas na přelomu 18. a 19. století, která vyšla v nakladatelství Academia v letošním roce. „Práce vychází z teze inspirované R. Koselleckem o zčasovění novověké zkušenosti s poznáváním minulosti, která začíná být nahlížena v historické proměnlivosti a rozmanitosti způsobu života jak jedince, tak společnosti. Takto chápané objevení dějin je zápletkou příběhu, jehož průběh předurčuje několik základních otázek formulovaných v úvodní části práce: ‚Jak k tomuto zčasovění v druhé polovině 18. a na počátku 19. století v českých zemích došlo? Jakým způsobem se v souvislosti s ním proměnilo zdejší dějepisectví? Jaké důsledky mělo pro českou společnost a její chápání sebe samé? Jakým způsobem a kde poprvé se u českých historiků objevila víra v sekulární pokrok a jaké důsledky měla tato proměna dějinnosti pro moderní pojetí národa?‘“

Matouš Jaluška píše o historické studii věnované Petru Žitavskému (1. 9. 2021)

Dnešní příspěvek česko-německého E*fora se zabývá publikací Běly Marani-Moravové Peter von Zittau. Abt, Diplomat und Chronist der Luxemburger, která vyšla v roce 2019. „Přístup Marani-Moravové k látce je v první řadě historický, zaměřený na fakta (monografie vychází z disertace v oboru dějin středověku obhájené na bernské univerzitě), přesahy směřují hlavně do oblasti duchovních dějin. To se naplno projevuje v první části knihy, kde je čtenář seznámen postupně s dějinami českých zemí ve sledovaném období, s dějinami Zbraslavského kláštera, s životopisem Petra Žitavského a s jeho dílem (velice široce vymezeným, jak již bylo řečeno) v kontextu středoevropského dějepisectví a dobového teologického diskursu.“

Marie Bláhová píše o tématu „cizosti“ (25. 8. 2021)

V aktuálním příspěvku česko-německého E*fora přinášíme recenzi historičky Marie Bláhové publikace Anny Aurast s názvem Fremde, Freunde, Feinde. Wahrnehmung und Bewertung von Fremden in den Chroniken des Gallus Anonymus und des Cosmas von Prag, která vyšla v roce 2019. „Analýzou dvou devět století starých kronik ukázala Anna Aurast, že problémy vztahu lidí a společenství k ‚cizincům‘ a ‚cizosti‘ dlouhodobě provázejí lidskou společnost. Výsledky její práce jsou tak aktuální i v dnešním světě.“

Jan Malura píše o německé reformaci (18. 8. 2021)

V nejnovějším příspěvku bohemistického E*fora se Jan Malura věnuje publikaci Nebe, peklo, poezie. Reformace z různých stran, kterou vydal Matouš Jaluška při Ústavu pro českou literaturu AV ČR v roce 2019. „Kniha zřejmě záměrně nepřihlíží k mnoha historickým souvislostem a k žánrově-tematickému vývoji literatury protestantských okruhů. V zajímavě vymezené stati Spása hmoty se píše o šlechtění a tříbení i dalších alchymistických obrazech a zároveň o genderových otázkách. Všechna tato témata podle mé zkušenosti úzce souvisejí s literární tvorbou pietismu, tj. s hnutím, jež bylo součástí luteránské reformace, ale kladlo zvláštní důraz na niterné prožívání a vyjadřování víry, spojené s osobním znovuzrozením.“

Další aktuality...