Aktuality IPSL

Napsal Otokar Fischer (2. 12. 2020)

V nejnovějším příspěvku česko-německého E*fora věnujeme v rámci rubriky NAPSALI pozornost textu z pera Otokara Fischera, který byl v roce 1929 otištěn v Prager Presse. „V jistém smyslu je třeba počítat jak německé slavisty, tak germanisty slovanského původu k zástupcům vědy, jež zprostředkovává a jež se pohybuje zároveň na rozhraní. Bez ohledu na to, jak pestře jsou definovány na jedné či druhé straně vědecké cíle, musíme instinktivně vyzdvihnout jistou analogii: ta spočívá v dojmu, jako by byl badatelův rodný jazyk stejně jako prostředí striktně oddělen od objektu jeho výzkumu, takže se snad domnívá, že je povolán zabývat se objektem, který je mu do jisté míry cizí.“

Vyšla kniha Arnošt Procházka - Kritiky a eseje z let 1892-1924 (27. 11. 2020)

Nejnovější publikací IPSL je rozsáhlý výbor z díla Arnošta Procházky, jejž edičně připravil Luboš Merhaut. Kniha Kritiky a eseje z let 1892–1924 těží z celého rozsahu kritického a esejistického díla Arnošta Procházky. Chce přispět k hlubšímu poznání českého modernismu přelomu devatenáctého a dvacátého století a jeho podob a alternativ v dobových proměnách i mezinárodních souvislostech prostřednictvím vrstevnatého literárněhistorického obrazu Procházkova díla. Připomíná osobitost a význam práce jedné z klíčových osobností českého dekadentního symbolismu a individualistického estetismu. Reprezentativní výbor z původních autorských prací Arnošta Procházky zahrnuje bezmála dvě stovky textů, které představují konstanty i proměny autorovy kritiky a esejistiky, její charakter a jedinečnost, její tematickou i stylovou rozlohu – eseje programové povahy a estetické úvahy, portréty a medailony modernistických literátů a výtvarníků, literární, výtvarné a divadelní kritiky a polemiky, články a glosy příležitostné a společensko-politické povahy.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Hana Bočková píše o komeniologické studii Tomáše Havelky (25. 11. 2020)

V posledním listopadovém příspěvku bohemistického E*fora se Hana Bočková zabývá monografií Tomáše Havelky Skrytý tajemství Božích poklad vydanou Nakladatelstvím Lidové noviny v loňském roce. „České spisy tvoří v Komenského tvorbě chronologický proud, který umožní sledovat jeho preference při výběru biblických knih či veršů, modely jejich citací a jejich proměny. T. Havelka z tohoto hlediska vymezuje i jednotlivá období, kdy se tyto preference dlouhodoběji projevovaly, a to zejména v souvislosti s intencí textů, akcenty a podněty, jež byly pro Komenského v dané fázi jeho života určující. Stanovuje i podobu modelového čtenáře Komenského českých spisů, jímž je člen jednoty bratrské ve vlasti nebo v exilu, jehož recepční obzor a ovšem i potřeby musel Komenský respektovat.“

Napsali o Stavovském divadle (18. 11. 2020)

U příležitosti stého výročí záboru Stavovského divadla Klubem sólistů Národního divadla přinášíme v rámci česko-německého E*fora text otištěný v Neues Wiener Journal dne 17. 11. 1920. „To už nejsou ti utlačovaní, teď už jsou to vítězní Češi, kdo se obrací proti Němcům a dává jim pocítit svoji nadvládu. Praha byla včera jevištěm výjevů, kterých nejspíš litují vůdčí osobnosti československé republiky ještě více než sami postižení Němci. Poté co se rozhlásilo, že hlavou československého státu bude muž, jako je Masaryk, nebyli bychom podobné výjevy očekávali. Povstání se obrátilo především proti stánkům německého ducha, proti divadlu, proti dvěma velkým novinám v Praze, také proti politickému centru pražských Němců, kasinu. Byla to lůza, kdo současně využil propuknutí národnostních pocitů k tomu, aby ničil a plenil.“

Věra Vařejková napsala o J. A. Komenském (11. 11. 2020)

Aktuální příspěvek bohemistického E*fora je věnován vzpomínce na nedávno zesnulou filoložku, bohemistku Věru Vařejkovou. Při této příležitosti a také v souvislosti s blížícím se jubileem dvě stě padesáti let od smrti Jana Amose Komenského přinášíme stať Tlumočník v Komenského Labyrintu světa, původně publikovanou v roce 1990 v časopise o dětské literatuře a umění Zlatý máj. „To, že jméno této znalkyně Komenského díla a staré české literatury vůbec je dnes mnohem spíše známé teoretikům a historikům dětské literatury, naznačuje, jakými peripetiemi si – především v důsledku normalizačních destruktivních zásahů do její profesní kariéry – během svého profesního života prošla.“

Další aktuality...