Michal Kosák a Jiří Flaišman píší o V. Binarovi
(, 3. 2. 2016)Nové echo připomíná étos editorské práce Vladimíra Binara (1941–2016). Ten je pokračovatelem „tradice, která prostřednictvím edice usilovala odhalit intenci básníkova díla, ‚pochopit jeho zákonitost, jeho vývoj, nenarušit ho, a dokonce ho tím odkrýt‘ a s vědomím rizika ‚mu dát strukturu, modelaci, postavit jeho základní stavbu‘. ... Takový editor, ‚muž-lodivod‘, klade někdy jednotlivé ‚diamanty do šperkovnice‘, jindy je veden nalezením symetrie v rozvrhu díla do svazků, odhalením předělů a zlomů, vždy se však dílo snaží osvobodit z ‚mlhoviny‘, najít pro ně tvar, a tedy také titul, název knihy, který by čtenáře na jeho cestě orientoval. Je ve službě ‚dílu‘ a s textem nepracuje ‚jako se zbožnou relikvií‘, chce podat čtenářům živý tvar a nikoli ‚chuchvalec‘.“
