Marie Smějsíková píše o knihách Josepha Conrada
(, 26. 8. 2015)Nové echo provází dvěma knihami esejí J. C. vydanými v loňském roce, Poznámky o životě a literatuře a Zrcadlo moře. „Při úvahách o charakteru tvorby jiných autorů Conrad často dospívá k různým obecně platným konstatováním a závěrům, např. o svobodě autorovy imaginace nebo upřímném vnímání života a jeho zobrazení. V první řadě ho však zajímá smysl daných děl, do jaké blízkosti se postavy dostávají k ‚pravdě našeho společného údělu‘, tedy bolestnosti a zajímavosti života, ale i jeho ukončenosti. Toto hledisko vysvítá také z Conradových textů o vlastních prózách, které často začínají jako reakce na recenzi nebo jiný ohlas. Autor v nich nejen osvětluje vlastní inspirace, ale i vyjevuje, co bylo při psaní jeho cílem. Vztahuje se ale pouze k postupům a fázi tvorby, nikdy ne k účinku, jaký dílo má nebo má mít – několikrát uvádí své dojmy z četby vlastních děl, s tím, že jeho slovo má však stejnou váhu jako slovo jakéhokoliv jiného čtenáře.“
