Michael Špirit píše o Jindřichu Pokorném
(, 27. 8. 2014)Michael Špirit se v dnešním echu ohlíží za dílem překladatele, editora, literárního historika a originálního interpreta Jindřicha Pokorného (12. 4. 1927 – 23. 8. 2014). Jeho překladatelské dílo zahrnuje zásadní hodnoty evropského literárního dědictví a sahá od nejstarších literárních památek německého písemnictví až po současnou poezii francouzskou. „S Jindřichem Pokorným,“ otvírá autor nekrolog, „odešel kulturní zájem a vzdělanost, která je pro dnešního člověka už zřejmě nedosažitelná.“ Špirit vyzdvihuje Pokorného vykladačské úsilí, jež doprovázelo jeho překlady: „Kniha o Faustovi (1982), Kniha o kabaretu (1988) a Kniha o Cyranovi (1996) nejsou monografiemi, edicemi ani sborníky, ale nápaditě koncipovanými průvodci v daném tématu pro odborníky i zaujaté laiky, a Jindřich Pokorný v nich ideálně spojil autorskou, překladatelskou a editorskou roli.“ Komentované edice dokumentů a vlastní odborné texty, jež Pokorný publikoval od 90. let, „provázel stálý kritický ohled k dnešku a k jevům, které společnost a její političtí, vědečtí a mediální reprezentanti záměrně přehlíželi nebo prostě neviděli, jako tzv. převlékání kabátů, ztráta paměti, kariérismus, alibismus apod. Takové odbočky, analogie či konfrontace v textech Jindřicha Pokorného vnímala většinová veřejnost jako umanuté nebo vzhledem k tématu recenze nesoustředěné exkursy a odmítala je, přestože – a přirozeně: protože – Pokorného stati nesl étos hrdinství, statečnosti, slušnosti, věrnosti a galantnosti, tedy vlastnosti, kterými se nejlépe odolává hrozbám jako válka, utrpení pod tyranem, věznění nebo zrada.“
