Luboš Merhaut píše o knize Emanuela Frynty Eseje
(, 23. 4. 2014)Nové echo představuje soubor textů o umění významného básníka, překladatele, editora a literárního historika Emanuela Frynty (1923–1975). Kniha ukazuje „Fryntovo pojetí umění vzácně koncentrované, erudované a tvořivé. ... V období od poúnorového konce čtyřicátých let do let tzv. normalizace se rozhodl pro ústraní svobodné volby bez kompromisů, zvolil si pozici pokud jen možno nezávislého překladatele a literáta. Koncentroval se na to, co považoval za podstatné. Kultivoval a střežil vlastní perspektivu, cíl a účel života s literaturou.“ Fryntovy Eseje (Torst 2013, 796 stran) přinášejí také konečně v českém znění knihu o Haškovi, která byla dosud dostupná jen v německé a anglické verzi, vydané v roce 1965 v nakl. Artia tzv. na „export“, a o níž Přemysl Blažíček ve své monografii o Švejkovi (1991) napsal, že „je ostudné, že tato nejlepší kniha o Osudech dosud nevyšla česky“.
