Jakub Říha píše o překladu knihy K. Clarkové
(, 3. 8. 2016)Nové echo hodnotí českou verzi knihy Kateriny Clarkové Sovětský román. Dějiny jako rituál (1981, přel. Vít Schmarc, 2015). Po příkladech nejvýraznějších nešvarů se zastavuje „u překladu ústředního pojmu knihy ‚master plot‘ (autorkou definován na s. 5: ‚master plot, which itself represents a synthesis of the plots of several of the official models‘). Schmarc za jeho český ekvivalent volí spojení ‚generální dějová linie‘. Tuto volbu vysvětluje v překladatelské poznámce: ‚autorčin klíčový termín Master Plot překládáme tak, aby a) volně korespondoval s terminologií socialistického realismu [sic!] b) reflektoval jeho «oficiálně závaznou» genealogickou povahu (generální linie jako princip uspořádání společnosti jako celku)‘ [s. 21]. Odhlédneme-li od toho, že body a) a b) vyjadřují v podstatě to samé, rozdíl je pouze v míře obecnosti, vnucuje se otázka: Proč? Proč by měl metajazyk popisu mimovat jazyk popisovaného předmětu nebo ho nějak (jak?) reflektovat. Není to spíš nežádoucí? Nevýhody zvolené podoby jsou nasnadě: termín s obecnějším významem je takto omezen na jedinou oblast – socrealismus –, je zastřena souvislost s přiléhajícím termínem ‚plot‘, trojslovné pojmenování je neohrabané a v textu na sebe zbytečně upozorňuje, atd. atd.“
