Aktuality IPSL

Libuše Heczková píše o pražských příbězích Annalisy Cosentino (19. 6. 2024)

Aktuální příspěvek bohemistického E*fora je věnován publikaci Storie di Praga. Un percorso nella cultura ceca (Příběhy Prahy. Na cestu za českou kulturou) profesorky římské univerzity Sapienza Annalisy Cosentino, která vyšla v milánském nakladatelství Umberto Hoepli v roce 2021. „Praha neleží u moře a nemůže ani lákat na neukončenou pohyblivou historii „velké nádhery“ jako Řím. Moře naši zemi neobklopuje dlouhým pobřežím, netečou u nás velké řeky ani se netyčí dravá závratná pohoří. Česká krajina je rozmanitě pokojná, její historie je a byla však často náladová, nepokojná, krutá i nesnesitelná. Přesto mají obě země některé společné příběhy a jejich vypravěči byli často neobyčejnými osobnostmi. Jednou z nich byl Angelo Maria Ripellino, od jehož narození minulý rok uplynulo 100 let, který věnoval Praze jedinečnou knihu Magická Praha a také řadu literárních překladů a studií.“

Veronika Tuckerová píše o Peteru Demetzovi (12. 6. 2024)

Aktuální příspěvek česko-německého E*fora je věnován osobnosti nedávno zesnulého germanisty Petera Demetze (1922–2024). „30. dubna zemřel v New Jersey Peter Demetz (1922–2024), germanista pražského původu, autor mnoha literárněvědných studií a několika poutavých vzpomínkových knih, vážících se k Praze. V knize Praha ohrožená 1939–1945. Politika, kultura, vzpomínky (2008) o Praze za Protektorátu (původně anglicky Prague in Danger: The Years of German Occupation, 193945: Memories and History, Terror and Resistance, Theater and Jazz, Film and Poetry, Politics and War, 2010) vzpomíná, jak tehdy jako zaměstnanec knihkupectví ve Vodičkově ulici opatrně odhadoval politické inklinace zákazníků, kteří sháněli ‚nebezpečné‘ autory. Mohli mezi nimi být provokatéři a nabídnout jim Döblina, či dokonce Kafku by nejspíš mělo tragické následky (s. 119).“

Michal Topor píše o knize Kafkas Familie. Ein Fotoalbum (5. 6. 2024)

Nový příspěvek E*fora upozorňuje na knihu Kafkas Familie. Ein Fotoalbum, komplement k berlínské a počínaje dneškem i pražské výstavě fotografií, soustředěně přibližující síť rodinných vazeb Franze Kafky.

Lucie Merhautová píše o konferenci věnované osobnosti Auguste Hauschnerové (30. 5. 2024)

Nový příspěvek E*fora je zaměřen ke konferenci uspořádané nedávno v Augsburgu k jubileu sta let od úmrtí prozaičky a literární kritičky Auguste Hauschnerové. „Poměrně rozsáhlé prozaické a publicistické dílo Hauschnerové se ukazovalo jako mnohem zajímavější, než poskytuje obraz jakési ‚pramáti‘ ražený zpětně Maxem Brodem v knize Pražský kruh, tedy určité předchůdkyně generace německojazyčných autorů z Prahy vstupujících do literatury kolem roku 1910. Do této role se však Hauschnerová sama nijak nestylizovala a její tvorba byla k produkci Brodovy generace z velké části paralelní. Ukazuje se spíše jako žena, která ve svých uměleckých, kritických a publicistických textech reflektovala proměny politické, společenské i literární.“

Getraude Zand píše o Janě Krejcarové (15. 5. 2024)

Aktuální příspěvek česko-německého E*fora je věnován publikaci Totale Sehnsucht. Liebesbrief – Gedichte – Clarissa – Gefängnis, která představuje výběr z díla Jany Krejcarové resp. Jany Černé resp. Honzy Krejcarové, který uspořádala a přeložila Martina Lisa, doslov napsal Matteo Colombi, a který vyšel v nakladatelství Ketos v roce 2022. „Pro své autentické zážitky a psaní, bezprostřednost svého sdělení a rozchodu s měšťáckými a literárními konvencemi je Krejcarová aktuální autorkou, a to nejen pro ‚příznivce undergroundové kultury z dob studené války‘ (s. 138). Témata jako zneužívání a incest, masturbace a anální styk, homosexualita, užívání drog, zanedbávání péče o děti nebo věznění stále ještě dokáží provokovat. Krejcarová je ovšem hlavně příkladem radikálního a za jejího života ojedinělého sebeprosazení, který dodnes nemá obdoby. V tomto smyslu se Colombi trefil do černého, když pro popis autorky použil adjektivum ‚potentní‘ (s. 137).“

Další aktuality...