Aktuality IPSL
Rudolf Illový (10. 4. 2026)
V novém příspěvku E*fora Václav Petrbok představuje text Pražští němečtí básníci a jeho autora – publicistu, literárního historika, básníka a překladatele Rudolfa Illového (1883–1944): „Illový správně postihl zvláštní imaginativnost pražské německy psané literatury – její fascinaci fantastičnem a bizarností –, ale vykládá ji jako deformaci reality, nikoli jako estetický program moderny.“
Andrea Králíková píše o Topolově románu Peklo neexistuje (1. 4. 2026)
Nový příspěvek E*fora je soustředěn k románové novince Jáchyma Topola – knize Peklo neexistuje. „Co by se stalo, kdybychom autorovu „předinterpretaci“ neodmítli, ale naopak četli Topolův nový román v daných intencích jako současnou prozaickou variaci na Bridelovu skladbu Co Bůh? Člověk? Topol Bridela i cituje, ale lze dnes skutečně realizovat jeho poselství?“
Petr Mareš píše o knize Vielsprachigkeit der Sprache (19. 3. 2026)
V novém příspěvku E*fora Petr Mareš píše o kolektivní publikaci Vielsprachigkeit der Sprache. Mehrsprachigkeit in den slavischen Literaturen (Tübingen: Narr Francke Attempto, 2025), jejímiž editorkami jsou Anja Burghardt a Eva Hausbacher: „Zvlášť podstatné jsou teoretické a metodologické rámce, které autoři aplikují, čímž také testují jejich využitelnost. Jako přiměřené východisko se jeví bachtinovská polyfonie a dialogičnost, zdůrazňující heterogennost hlasů, pluralitu a polyvalenci, ale též nově rozvíjené koncepty interkulturní literární vědy nebo postkoloniálních studií.“
Luboš Merhaut píše o knize Revolver Revue – Out Of Ghetto Magazine (Jak se dělal samizdat) (11. 3. 2026)
Nový příspěvek E*fora je věnován knize Revolver Revue – Out Of Ghetto Magazine (Jak se dělal samizdat). „Kniha je cenným svědectvím o době, o odhodlání k nebezpečnému, svobodnému počínání. Aktuálně, v časech takřka všeobecného vytrácení paměti a pozbývání vědomí zásadních hodnot, je především připomínkou i imperativem etického rozměru uměleckého vztahu ke světu.“
Kateřina Smyčková píše o Hostině Cypriánově (4. 3. 2026)
Nový příspěvek E*fora je soustředěn ke knižní edici Hostiny Cypriánovy. „Sářiným smíchem, jistě ne náhodou, tento obskurní text končí. Jak lze z uvedených ukázek poznat, některá spojení je možné dešifrovat velmi snadno (Noe a archa, David hrající na citeru atp.), jiná vyžadují podrobnější znalost Bible, některá se nepodařilo objasnit ani několika generacím novověkých badatelů: Proč pil Izák krétské víno, proč jedl Adam tuňáka, proč přinesla Betsabé darem kštici? Obtížné dekódování zpochybňuje úvahy některých badatelů, že Hostina Cypriánova měla sloužit k zapamatování různých biblických postav a událostí s nimi spojených. Smáli se jí středověcí učenci? Smáli se radostným smíchem ze svého intelektuálního vítězství nad těžkou šifrou? Nevíme.“
