M. Kosák a J. Flaišman píší o knize D. Hilarové
(, 19. 12. 2012)Nové Echo věnují autoři edici vzpomínek a deníkových zápisů Dagmar Hilarové (1928–1996) z let 1943–1945, kdy autorka byla internována v Terezíně. Nad jejich vydáním v nakladatelství Fragment pod titulem Nemám žádné jméno (2012) se dochází k obecným závěrům: „Deníkové či vzpomínkové texty – a materiálů, jejichž autory jsou oběti či přeživší holocaustu, se to týká kupodivu ve značné míře – vycházejí u nás vůbec v edičně rozkolísaných podobách. Vydání jsou pořizována bez přihlédnutí k originálům, na základě pozdějších opisů či překladů, bez jasných údajů k jejich genezi. Do vydávaného textu se různě intervenuje, aniž by se tyto manipulace vysvětlovaly.“
