Arne Laurin napsal o prostředkování české literatury
(, 19. 4. 2017)Arne Laurin (vl. jm. Arnošt Lustig, 1889–1945), jehož životní dráhy a dílo jsou předmětem monografie vznikající v rámci jednoho z výzkumných projektů IPSL, je dnes znám především jako významný prvorepublikový novinář a šéfredaktor Prager Presse (1921–1938). V E*foru dnes publikujeme jeho text Češství jako problém, kterým Laurin v roce 1913 v týdeníku Národní obzor komentoval německé překlady Šrámkových próz vydané s předmluvou Hermanna Bahra. Laurin, který se již v této době profiloval jako literární a výtvarný kritik se sklonem k polemice, tu odmítá „kulturní filantropii“ zastírající nedostatečnou znalost českého jazyka a literatury ve prospěch prostředníků s českou kulturou důkladně obeznámených: „Žije v Praze mladý entuziast, Otto Pick se jmenuje, a jeho práce je záslužná, záslužnější než celý život různých nemotorů, kteří referují o našem životě a kultuře do německých a francouzských listů, a o kulturách Francouzů a Němců do listů našich.“ Pick „nezačal problematickým povídáním o věcech, které zná z třetí ruky, poznal český jazyk a snad všechny složky české kultury. To, co je poslednímu ‚kritikovi‘ u nás nejprvnější povinností, vlastní poznání, se v požadavcích, které klademe na naše cizí propagátory, zcela nepochopitelným způsobem anuluje.“
