Hana Šimková Enderlová píše o Vladimíru Binarovi
(, 23. 3. 2016)Nové echo se obrací za pedagogickou činností a inspirujícím působením literárního historika, básníka, prozaika, editora a překladatele Vladimíra Binara (6. 10. 1941 – 13. 1. 2016). „Na jeho seminářích jsme se učili porozumět poezii, pochopit provázanost a souvislosti jejích jednotlivých rovin – rytmu, instrumentace verše, básnických figur a tropů –, učili jsme se porozumět jejich funkcím a významům, přesné výstavbě básnického textu, tomu, jak na základě všech těchto rovin vyrůstá básnická sémantika. Četli jsme verše našich oblíbených básníků ve světle motta: ‚Jen díky tomu, že básník pořádá slabiky, může tvořit světy‘ (J.-P. Chausserie-Laprée). Nikdy jsem nepoznala pedagoga, který by měl takový dar umět studentům poezii zpřístupnit. Nejednalo se o pouhé čtení básní nebo jejich interpretaci – poezií jsme na Binarových seminářích žili, a kdo chtěl, pokračoval v dlouhých hovorech o básnících s panem doktorem i hodiny a hodiny po konci vyučování, ať už v kabinetě na fakultě nebo v zapadlém bistru v Nuslích nad sklenicí vína.“ – K osobnosti a práci Vladimíra Binara srov. též texty z ledna a února t. r.
