Hana Šmahelová píše o Velkých dějinách
(, 21. 3. 2016)Nové česko-německé echo zkoumá pojetí českého národního obrození v rámci mnohasvazkových Velkých dějin zemí koruny české (sv. XIa a XIb). Autorka echa kritizuje nedostatečnou reflexi klíčových pojmů a téměř důsledné vytěsnění kulturního a zvláště literárního charakteru národního či emancipačního hnutí, přičemž jeho jednotící koncept vznikal právě „v intelektuální sféře, ve světě vědy (historiografie, filologie) a zejména literatury, která byla na počátku 19. století stále otevřená evropské kultuře, včetně německé. Toto prostředí nejenže zformulovalo ideový základ českého národního hnutí, ale poskytlo mu také prostředky, které zajistily jeho komunikaci ve společnosti.“ Přístup českých dějepisců v důsledku zabraňuje vytvořit souvislý a vnitřně soudržný obraz tohoto hnutí: „Prezentace národního hnutí je […] založena hlavně na popisu jednotlivostí, které korespondují s jakousi obecnou představou o různých vlastenecky motivovaných aktivitách směřujících k záchraně (‚vzkříšení‘) české literatury, podněcujících antagonismus vůči Němcům a vyzdvihujících vše české apod.“
