Marie Rakušanová píše o zářícím Mnichově umění
(, 25. 1. 2016)V návaznosti na vydařenou výstavu v rámci loňského projektu Plzeň – Evropské město kultury pojednává nové česko-německé echo dvoujazyčnou doprovodnou publikaci Mnichov. Zářící metropole umění 1870–1918 (eds. Aleš Filip a Roman Musil, Plzeň – Lomnice nad Popelkou 2015). Odpovědi na otázku, proč si Mnichov v 19. století zasluhuje označení křižovatka evropské kultury, v ní snášejí čeští i němečtí historikové umění. „Dnešní návštěvník by z toho upjatou bavorskou metropoli nepodezříval,“ píše Marie Rakušanová, „na přelomu 19. a 20. století se však jednalo o kosmopolitní, životem překypující kulturní centrum. Umělci z Čech, Polska, Ruska, Slovenska, Maďarska, Slovinska a z mnoha dalších zemí přicházeli do Mnichova mimo jiné proto, že liberální politika rodu Wittelsbachů zde vytvořila podmínky pro rozkvět mezinárodní kulturní scény. […] Mnichovské školení, ať už na Akademii, nebo na některé ze soukromých škol, předstihovalo v přitažlivosti Berlín, Drážďany a Vídeň. Umělci ze střední Evropy viděli v Mnichově důstojnou alternativu studia v Paříži, nebo minimálně chápali mnichovskou zkušenost jako přirozený předstupeň pařížské mise.“ Kniha zaměřená speciálně také na klima Mnichova a statut umělce v každodenním kulturním a městském provozu podle autorky překračuje „myšlenku hegemonických dějin umění, stopujících vlivy vysílané z center do kulturních periferií“.
