Lucie Merhautová píše o dopisech Masaryk – Machar
(, 26. 11. 2014)Nové echo, další v řadě věnovaných literárnímu historiku a vysokoškolskému učiteli Jiřímu Brabcovi, pojednává o dosud nezveřejněné (ale k vydání připravované) vzájemné korespondenci TGM a JSM z let 1893–1932. „Dopisy (zejména z let 1893–1907, které putovaly mezi Prahou a Vídní) obsahují množství stanovisek k nejrůznějším osobnostem, dílům, kulturním, literárním i politickým událostem. Přibližují rozvrhování a promyšlené prosazování modernismu zacíleného k horizontu přítomnosti, k bezohledně kritické reflexi všech oblastí národního života. Toto angažované myšlenkové, umělecké a organizační úsilí mělo svou cenu a důsledky – dopisy jsou dialogem mezi filosofem a básníkem rozvíjeným v situaci doléhající duchovní tísně a izolace. Dialogem, jenž nabízel možný způsob překonávání existenciální osamělosti, desiluze a pochyb o smyslu vlastní práce, jimiž prošli všichni představitelé rané české moderny.“
