Karel Kolařík píše o Korespondenci B. Reynka
(, 30. 4. 2014)V novém echu je pozornost věnována edici dopisů Bohuslava Reynka (Karolinum 2012). „Téměř devítisetstránková edice shrnuje několik básníkových korespondencí v úplnosti a některé další představuje výběrově. Editoři řadí jednotlivé konvoluty, většinou spjaté jedním korespondenčním partnerem, s ohledem k chronologii Reynkových kontaktů s dopisovateli, snaží se zachovat původní dialog zařazením listů a při absenci Reynkových dopisů alespoň dokumentují takový vztah publikováním listů přijatých. Vedle převažujících korespondencí s přáteli a spolupracovníky zahrnuje svazek i dopisy s rodinou, rodiči, manželkou či synem Jiřím, a osvětluje tak celkovou skladbu prolínajících se Reynkových ‚světů‘. Záběr se přitom neomezuje ani regionálně, a tak do domácího hovoru přirozeně zaznívají hlasy z Francie.“
