Rozhovor o havlovské antologii
(, 7. 3. 2014)„V havlovské čítance jsem volil výběrovou chronologii, od Zahradní slavnosti až po Odcházení. Ne o všech autorových dílech vznikly zajímavé texty, a naopak o některých z nich bylo těch dobrých napsáno víc,“ říká v rozhovoru, který s ním při příležitosti vydání Čtení o Václavu Havlovi připravil internetový magazín Světy literatury, editor antologie Michael Špirit. „Obávám se,“ říká Špirit dále v interview (celé je k dispozici zde), „že výkon prezidentské i postprezidentské funkce je bohužel jistou extenzí té části esejistické tvorby, v níž Havel v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století politickou praxi tematizoval. A v této extenzi – která byla buď šílenou naivitou, nebo pokrytectví intelektuála navenek štítícího se politické moci, ale ve skutečnosti normálně sledujícího a prosazujícího své cíle – Havel své jinak pozitivní působení oslaboval. Tuto stránku myslitelského úsilí diagnostikují ve Čtení o Václavu Havlovi texty Petra Rezka, Petra Fidelia či Zdeňka Vašíčka stejně pronikavě, jako Jan Grossman, Sergej Machonin nebo Jana Patočková analyzují dramatikovy hry.“
