Michal Topor píše o knize M. Červinkové-Riegrové
(, 18. 9. 2013)Nové echo pojednává o memoárech dcery Františka Ladislava Riegra, významného politika 19. století, spoluzakladatele Národní (tzv. staročeské) strany. Dva dosud vydané svazky (2009 a 2013) přinášejí „vesmír, jehož středem učinila autorka svého otce; zaznamenávala (někdy takřka bezprostředně, někdy z většího odstupu, někdy z vlastního pozorování, někdy na základě hovorů a zpráv) minulost – vytvářejíc tak podklad pro své i jiné budoucí dějepisné pokusy. ... Otevřela otcův svět té podobě dějepisectví, již si uměla představit: text balancuje mezi zájmem o dění politické a jinak veřejné a záběry intimit Riegrova rodinného kruhu. Krom jiných má dnes postupně přibývající edice nesporný význam literárněhistorický; naznačuje nejednu vazbu, uchovává nejednu třebas i titěrnou událost, v neustávajícím přelévání, ba těkání mezi světem politiky a dalšími poli někdejšího života: ‚Sotva člověk stoupne na půdu pražskou, zevšad vane vstříc: hádka o Rukopis. Byl u nás p. Kalousek. Pobyla jsem v Praze jen půl dne a lítala po městě kvůli nákupům. V tramvaji sešla jsem se s Vrchlickým a jeho paní, on slíbil, že k nám přijedou co možná brzo‘ (4. srpna 1886, Zápisky II, s. 488).“
