Veronika Jičínská a Claus Zittel píší o knize Handbuch der deutschen Literatur Prags und der Böhmischen Länder
(, 16. 5. 2019)Tentokrát v rámci česko-německého E*fora nabízíme dva příspěvky, oba se vztahují k publikaci Handbuch der deutschen Literatur Prags und der Böhmischen Länder vydané kolektivem autorů v roce 2017.
„Příručka německy psané literatury z Prahy a českých zemí je první příručkou tohoto druhu o německy psané literatuře v českých zemích od 18. do poloviny 20. století. Vyšla v prestižní řadě Handbuch německého nakladatelství J. B. Metzler. Podle vydavatelů je Příručka určena odbornému publiku i širší veřejnosti se zájmem o literární historii, a to nejen v německy mluvících zemích.“ (z textu Veroniky Jičínské)
„Hodnotná literatura vždy vzniká v mnohohlasém textovém univerzu. Literární historiografie, jež se soustředí na rádoby vlastní národní tradici a postuluje například dějiny švýcarské nebo rakouské literatury, zneuznává, že vlastní literatura je vždy hybridem pocházejícím z mnoha světů a literární systém odkazování nikdy nekončí státní hranicí. Národní literární dějiny selektují, izolují a zkreslují svůj předmět zájmu. Každá seriózní literární věda je literární vědou srovnávací. Vezmeme-li si ale k ruce skvělou novou Příručku německy psané literatury z Prahy a českých zemí, s potěšením zjistíme, že zde není zase jednoduše připojena další rozhled zužující perspektiva ke kanonickým pohledům a už vůbec není provozována vlastivěda a památková péče, nýbrž že publikace napadá obvyklé historiografické modely a relativizuje jejich dominantní stanoviska.“ (z textu Clause Zittela)
