Kristýna Solomon píše o českých překladech německého Prosaromanu
(, 19. 7. 2017)Dnešní příspěvek E*fora se zabývá monografií Jana K. Hona s názvem Übersetzung und Poetik. Der deutsche Prosaroman im Spiegel tschechischer Übersetzungen der Frühen Neuzeit ([Překlad a poetika. Německý román v próze ve světle českých překladů raného novověku] Heidelberg: Winter, 2016). Kniha se věnuje poetice žánru, který v Německu prosperoval v 15. a 16. století, a snaží se jí přiblížit pomocí analýzy a interpretace českých překladů německých předloh – monografie se tedy situuje na pomezí mezi českou a německou literární medievistikou. „Na pozadí moderních naratologických teorií (Bachtin, Lugowski, Stierle) si autor klade otázku, jakou roli hrají překlady německých románů ve vztahu k poetice cílové formy žánru Prosaroman. K rysům moderního románu patří emancipování vypravěče, jasné oddělení roviny textu (deixis) od paratextů, otevřená sémantika, která vybízí čtenáře k vlastní interpretaci. Komparací předloh a překladů dochází autor k zajímavému zjištění: nejméně překladatelé zasahovali do textů, které v největší míře vykazovaly výše zmíněné rysy a byly tak na cestě k modernímu románu nejprogresivnější. […] A právě v inovativním pojetí nahlížení na poetiku překladu tkví největší přínos publikace: překlady, coby jevy spíše okrajové, mají důležitou výpovědní hodnotu pro uchopení jádra, tj. výchozích textů a jejich poetiky. Mají tedy moc žánr (de)stabilizovat, normu (ne)ukotvit, (ne)posunout žánr směrem k cílové formě.“
