Martin Hořák píše o Hugu Boettingerovi
(, 17. 5. 2017)Nový příspěvek E*fora přibližuje nedávnou výstavu Západočeské galerie v Plzni věnovanou dílu Huga Boettingera (1880–1934), známého pod pseudonymem Dr. Desiderius. Ve své době populární kreslíř a malíř Boettinger tu byl – jakož i v doprovodné publikaci Ivany Jonákové – označen jako Kronikář nových časů, a to „díky své dlouhodobé spolupráci s prestižními periodiky jako Lidové noviny, Prager Presse či Světozor, v nichž uplatnil mimo jiné i svá oblíbená témata měšťáka bez vkusu, konjunkturalistického umělce či moderní dívky. Tato spolupráce mu zajistila širokou popularitu, odrážející se v hojné návštěvnosti jeho výstav. … Boettinger však nebyl ve výtvarných kruzích považován za typického karikaturistu: jeho kresby byly po obsahové i formální stránce shledávány málo radikální. Stranickost, útočnost a sžíravost, která se od karikatury očekávala, nebyla dobromyslnému Boettingerovi vlastní, a svá díla pod dojmem kritiky mladších kolegů raději označoval jako ‚veselé kresby‘. K jednomu z mála ostřejších výpadů se nechal vyprovokovat, když Zdeněk Nejedlý obvinil skladatele Josefa Suka, Boettingerova dlouholetého přítele, z přílišné loajality k rakouským úřadům v době první světové války. Muzikolog se za to dočkal karikatury v podobě zákeřného plaza, ‚zmije nejedlé‘, jež se ‚živí smetanou‘.“
