Jan Zahradníček napsal o situaci básníka
(, 11. 1. 2017)Při příležitosti připravovaného vydání básnického sešitu, který si Jan Zahradníček vedl v době svého věznění na Mírově a v Leopoldově v letech 1958–1960, zveřejňujeme jako nový e*příspěvek text básníkovy přednášky Útěk před Bohem, psané patrně v druhé polovině čtyřicátých let. „Ale přes nejistotu všech měřítek a vah dovedeme určit hranici, za kterou poslání básníka už zcela jistě přestává. Tam také přestává jakákoli omluva a jakékoli smlouvání, tam prostě básník nemá a neměl nikdy co dělat, chce-li dále zůstat básníkem. Tam se také básník ocitá co nejdále […] od rodiny a jejího tajemství, které je tajemstvím věrnosti a naděje, ale zato v samém jícnu jejího protinožce, té obludy, která se odedávna živí slzami, potem a krví lidských rodin, molocha studeného a lživého, žádajícího si stále hojnějších obětí, stále bezmeznější pocty, stále krutějšího otroctví, modly hrozné a obávané, která má jméno moderní, totalitní stát. Aby bylo jasno: říkám-li moderní stát, nemíním tím stát určitý, nýbrž stát vůbec. Všechny moderní státy se vyvíjejí k totalitě, liší se jen stupněm vývoje.“
