Bernd Hamacher píše o korespondenci germanistů
(, 28. 11. 2016)Modelový charakter si pro výzkum dějin germanistiky může podle nového česko-německého echa nárokovat komentovaná edice korespondence Wilhelma Scherera s Augustem Sauerem, Bernhardem Seuffertem a Richardem Mariou Wernerem z let 1876 až 1886 – pod titulem Disziplinentwicklung als community of practice (Vývoj disciplíny jako community of practice) ji vydali Hans‑Harald Müller a Mirko Nottscheid (Stuttgart: Hirzel 2016). Edice dokládá, že dějiny novější německé literatury se jako obor výrazněji konstituovaly teprve jako „community of practice“ v rámci Schererovy školy – Schererových seminářů a sítě jeho žáků. „Vlastní zásluha svazku – a tím také oprávnění skončit Schererovou smrtí – spočívá v tom, že se během pouhého desetiletí mezi lety 1876 a 1886 ‚vytvořily podstatné obrysy »typického« profilu literárního historika Schererovy školy‘, které jsou významné i nad rámec vědeckých biografií tří zde zmíněných osobností. Náleží sem mj. ‚»hledání životního básníka« následující po etablování na akademické půdě.‘“
