Jan Budňák píše o českém a německém literárním obrazu venkova
(, 8. 8. 2016)Nové česko-německé echo analyzuje knihu Český a německý sedlák v zrcadle krásné literatury 1848–1948. Diskurz mezi historií a literární vědou na téma selského a hraničářského románu (eds. Eduard Kubů, Jiří Šouša a Aleš Zářický, Dokořán – Ostravská univerzita 2014). Autor echa vyjadřuje pochybnosti nad předkládaným názorem, že „česká literatura má pouze několik bojovně hraničářských výstřelků mimo ‚hlavní proud národní literatury‘, který jinak venkovské prostředí líčí víceméně esteticky kvalitně a národnostně umírněně, kdežto v ‚sudetoněmeckém‘ líčení venkova dominuje žánr hraničářský.“ Podotýká k tomu, že „se zde srovnává nerovné. Venkovský román, jak ho píší Stašek nebo Rais, typologicky daleko více odpovídá prózám Ebner-Eschenbachové, J. J. Davida, Gustava Leutelta nebo třeba Fritze Jurditsche (Ein Dorfbürgermeister, 1927) než konfrontativním textům z národního pomezí.“
