Luboš Merhaut píše o nové čapkovské knize Jiřího Opelíka
(, 27. 7. 2016)Nové echo se zamýšlí nad druhým čapkovským souborem studií a statí Jiřího Opelíka Uklizený stůl aneb Moje druhá knížka o Karlu Čapkovi (a opět s jedním přívažkem o Josefovi) (2016). „Opelík se trvale soustřeďuje na originalitu textu, autorského postupu a přemýšlení; zvažuje za jakých okolností, z jakých východisek a proč autor píše, o co usiluje. Podstatné je hledání měřítek a obohacujících zdrojů a témat, jež se vracejí a k nimž stojí za to se vracet. ... Příkladem jsou příspěvky zveřejněné zde poprvé, soustředěné nejprve na otázku ‚O Čapkově vztahu k Bohu a náboženství‘ a v nejnovější studii (označené příznačně skromně jako ‚Skica‘) ‚Škola Lidových novin‘ pátrající po významu tohoto periodika pro tvorbu Karla Čapka: v jiné perspektivě, s důrazem na zvláštní typ praktické zkušenosti a lidovosti, v rámci utváření specifického (i dobově symptomatického) stylu a útvaru novinářské prózy jako rozlišujícího fenoménu.“
