ipsl-logo

Projekt je realizován díky podpoře

ipsl-logo

ipsl-logo

Idea „spisů“ Ferdinanda Peroutky jako živý problém

Kino Pilotů (Praha - Vršovice, Donská 19, tram 22, Krymská)

2. dubna, 18 hod.

Moderátorka: Radka Šustrová

Hosté: Jiří Brabec, Martin Groman, Karel Palek, Daniel Řehák

 

V úvodu devadesátých let mohlo slovo neboli dílo Ferdinanda Peroutky v českém prostředí nanovo stanout jako výsostná hodnota, identifikační bod. „Dílo Ferdinanda Peroutky nachází právě dnes úrodnou půdu, dychtivě přijímající základní postuláty, politické koncepce i myšlenkové postupy našeho po Havlíčkovi nesporně nejvýznamnějšího publicisty. Čtenářský úspěch Budování státu i respekt, které vzbudilo dílo prozaické (Oblak a valčík, Pozdější život Panny) či dramatické (Oblak a valčík, Šťastlivec Sulla), představují jen další stvrzení činného účastenství na dnešních zápasech“, psal Jiří Brabec v roce 1992 v souvislosti s dvousvazkovým výborem z Peroutkovy politické publicistiky, který jeho vydavatel – Daniel Bohdan, tj. Karel Palek – nazval O věcech obecných. Jiří Brabec tehdy nerad konstatoval „oblak chvály, někdy dokonce dosti chtěné“, jenž se nad výborem „rozprostřel“, nekonvenovala mu logika „splátky dluhu“, jež by odpovídala představě Peroutky jako „jednoho z klasiků“; jako i jiné edice Peroutkových textů měla být i ta Bohdanova/Palkova především příležitostí „položit znovu otázky, které Peroutka tak naléhavě iniciuje“ (Ano i ne aneb znovu Ferdinand Peroutka, in Literární noviny). Apel Jiřího Brabce jako by časem, cestou do éry tzv. post-faktické, došel nechtěné konsekvence. Je-li údělem „klasiků“ – tím, co jim dlužíme – spění k evidenci jejich díla v podobě maximalisticky a systematicky pojatých „spisů“, Peroutka se v průběhu následných desetiletí, tedy podnes, skutečně „klasikem“ nestal; je sice možné nechat se inspirovat částmi, fragmenty, avšak představu o celku a příčných vztazích si lze – bez solidní a velkorysé materiálové základny – učinit a ověřovat jen stěží.

 

Otázky a potíže spjaté s povahou a trasami Peroutkova „díla“ a konsekventně také s dosavadními dějinami jeho vydávání či vybírání z něj nově vyvstávají v souvislosti se zprávami o chystaném, resp. již patrně i zčásti realizovaném projektu Spisů Ferdinanda Peroutky (více: https://peroutkovy-spisy.webnode.cz). Martin Groman, spiritus agens tohoto podniku, byl – vedle Jiřího Brabce, Karla Palka a Daniela Řeháka – jedním z hostů diskuse.

 

K diskusi viz též edici Peroutkova textu o ne/vydávání Masarykových spisů (Přítomnost, 1936).

 

Audiozáznam.