Aktuality IPSL
Michal Topor píše o knize Kafkas Familie. Ein Fotoalbum (5. 6. 2024)
Nový příspěvek E*fora upozorňuje na knihu Kafkas Familie. Ein Fotoalbum, komplement k berlínské a počínaje dneškem i pražské výstavě fotografií, soustředěně přibližující síť rodinných vazeb Franze Kafky.
Lucie Merhautová píše o konferenci věnované osobnosti Auguste Hauschnerové (30. 5. 2024)
Nový příspěvek E*fora je zaměřen ke konferenci uspořádané nedávno v Augsburgu k jubileu sta let od úmrtí prozaičky a literární kritičky Auguste Hauschnerové. „Poměrně rozsáhlé prozaické a publicistické dílo Hauschnerové se ukazovalo jako mnohem zajímavější, než poskytuje obraz jakési ‚pramáti‘ ražený zpětně Maxem Brodem v knize Pražský kruh, tedy určité předchůdkyně generace německojazyčných autorů z Prahy vstupujících do literatury kolem roku 1910. Do této role se však Hauschnerová sama nijak nestylizovala a její tvorba byla k produkci Brodovy generace z velké části paralelní. Ukazuje se spíše jako žena, která ve svých uměleckých, kritických a publicistických textech reflektovala proměny politické, společenské i literární.“
Getraude Zand píše o Janě Krejcarové (15. 5. 2024)
Aktuální příspěvek česko-německého E*fora je věnován publikaci Totale Sehnsucht. Liebesbrief – Gedichte – Clarissa – Gefängnis, která představuje výběr z díla Jany Krejcarové resp. Jany Černé resp. Honzy Krejcarové, který uspořádala a přeložila Martina Lisa, doslov napsal Matteo Colombi, a který vyšel v nakladatelství Ketos v roce 2022. „Pro své autentické zážitky a psaní, bezprostřednost svého sdělení a rozchodu s měšťáckými a literárními konvencemi je Krejcarová aktuální autorkou, a to nejen pro ‚příznivce undergroundové kultury z dob studené války‘ (s. 138). Témata jako zneužívání a incest, masturbace a anální styk, homosexualita, užívání drog, zanedbávání péče o děti nebo věznění stále ještě dokáží provokovat. Krejcarová je ovšem hlavně příkladem radikálního a za jejího života ojedinělého sebeprosazení, který dodnes nemá obdoby. V tomto smyslu se Colombi trefil do černého, když pro popis autorky použil adjektivum ‚potentní‘ (s. 137).“
Napsal Peter Demetz (1. 5. 2024)
E*forum přináší v souvislosti s nedávným úmrtím Petera Demetze dvojici jeho menších textů.
Pavel Kosek píše o českých rukopisech z 18./19. století (25. 4. 2024)
Aktuální příspěvek česko-německého E*fora je věnován disertační práci Alekseje Tikhonova s názvem Sprachen der Exilgemeinde in Rixdorf (Berlin). Autorenidentifikation und linguistische Merkmale anhand von tschechischen Manuskripten aus dem 18./19. Jahrhundert, kterou obhájil na Humboldtově univerzitě v Berlíně a která vyšla v univerzitním nakladatelství v Heidelbergu v roce 2022. „Tikhonovova práce představuje v rámci české historické jazykovědy dílo inovátorské, v lecčems zlomové. Její význam tkví v několika aspektech: 1. snaží se uplatnit postupy kvantitativní lingvistiky na konkrétní starší české texty (především určování autorství a stylometrie), 2. zpracovává oblast dosud nezpracovanou (rukopisné české texty exilové komunity z 18. a 19. století), 3. do oblasti české historické lingvistiky uvádí metodologické impulzy současné sociolingvistiky a genderové lingvistiky, což napomáhá otevírat témata, která dosud stála stranou. Lze se těšit z toho, že jde o knižní publikaci mladého jazykovědce, který vstupuje do jazykovědného provozu a který snad bude pokračovat v objevování nových témat a aplikaci nových přístupů současné lingvistiky na vývoj češtiny.“
