Aktuality IPSL
Getraude Zand píše o Janě Krejcarové (15. 5. 2024)
Aktuální příspěvek česko-německého E*fora je věnován publikaci Totale Sehnsucht. Liebesbrief – Gedichte – Clarissa – Gefängnis, která představuje výběr z díla Jany Krejcarové resp. Jany Černé resp. Honzy Krejcarové, který uspořádala a přeložila Martina Lisa, doslov napsal Matteo Colombi, a který vyšel v nakladatelství Ketos v roce 2022. „Pro své autentické zážitky a psaní, bezprostřednost svého sdělení a rozchodu s měšťáckými a literárními konvencemi je Krejcarová aktuální autorkou, a to nejen pro ‚příznivce undergroundové kultury z dob studené války‘ (s. 138). Témata jako zneužívání a incest, masturbace a anální styk, homosexualita, užívání drog, zanedbávání péče o děti nebo věznění stále ještě dokáží provokovat. Krejcarová je ovšem hlavně příkladem radikálního a za jejího života ojedinělého sebeprosazení, který dodnes nemá obdoby. V tomto smyslu se Colombi trefil do černého, když pro popis autorky použil adjektivum ‚potentní‘ (s. 137).“
Napsal Peter Demetz (1. 5. 2024)
E*forum přináší v souvislosti s nedávným úmrtím Petera Demetze dvojici jeho menších textů.
Pavel Kosek píše o českých rukopisech z 18./19. století (25. 4. 2024)
Aktuální příspěvek česko-německého E*fora je věnován disertační práci Alekseje Tikhonova s názvem Sprachen der Exilgemeinde in Rixdorf (Berlin). Autorenidentifikation und linguistische Merkmale anhand von tschechischen Manuskripten aus dem 18./19. Jahrhundert, kterou obhájil na Humboldtově univerzitě v Berlíně a která vyšla v univerzitním nakladatelství v Heidelbergu v roce 2022. „Tikhonovova práce představuje v rámci české historické jazykovědy dílo inovátorské, v lecčems zlomové. Její význam tkví v několika aspektech: 1. snaží se uplatnit postupy kvantitativní lingvistiky na konkrétní starší české texty (především určování autorství a stylometrie), 2. zpracovává oblast dosud nezpracovanou (rukopisné české texty exilové komunity z 18. a 19. století), 3. do oblasti české historické lingvistiky uvádí metodologické impulzy současné sociolingvistiky a genderové lingvistiky, což napomáhá otevírat témata, která dosud stála stranou. Lze se těšit z toho, že jde o knižní publikaci mladého jazykovědce, který vstupuje do jazykovědného provozu a který snad bude pokračovat v objevování nových témat a aplikaci nových přístupů současné lingvistiky na vývoj češtiny.“
Kamila Schewczuková píše o edici díla Milady Součkové (17. 4. 2024)
Aktuální příspěvek bohemistického E*fora je věnován knize Má písmena, shrnující několik textů Milady Součkové: debut První písmena (1934), báseň Mluvící pásmo (1939), román Zakladatelé (1940) a fragmentární nedokončený prozaický text Vlastní životopis Josefíny Rykrové (1993). Texty pro vydání v rámci České knižnice připravila trojice editorů, a sice Kristián Suda, Jakub Říha a Zuzana Říhová. „V doslovu knihy Zuzana Říhová upozorňuje na okrajovou pozici, kterou Milada Součková a její literární tvorba dodnes zaujímá, a zmiňuje řadu příčin této skutečnosti, spjatých již se samými počátky autorčiny tvorby: dobová literární kritika byla orientována frankofonně, a tak nerozeznala spojitost tvorby Součkové s angloamerickým modernismem, spisovatelčiny texty nahlížela z perspektivy domácí avantgardní situace, což podle Říhové vedlo k odsunu jejího díla na okraj zájmu, do hájemství nepřístupného ‚literárního experimentu‘.“
Václav Petrbok píše o knize věnované Ignáci Leopoldu Kobrovi (10. 4. 2024)
Aktuální příspěvek česko-německého E*fora se zabývá publikací Zuzany Urválkové s názvem Tajemství úspěchu. Německojazyčná knižnice Album nakladatele Ignáce Leopolda Kobra v širších literárních souvislostech, která vyšla v roce 2022 v brněnském nakladatelství Host. „Zuzaně Urválkové se podařilo napsat strhující publikaci nejen o nakladateli Kobrovi a jeho záslužné beletristické edici, ale přesvědčivě představit i stále spíše jen tušené kontury literární krajiny českých zemí padesátých let 19. století, která společně oběma zemskými jazyky navzdory politicky represivnímu režimu účinně spolupracovala ku prospěchu kultury společné země.“
