Aktuality IPSL

Mariana Prouzová píše o Josefu Šímovi (21. 8. 2019)

Nejnovější příspěvek bohemistického E*fora pojednává o publikaci k výstavě s názvem Josef Šíma: Cesta k Vysoké hře, kterou loni vydali Anna Pravdová, Petr IngerleBertrand Schmitt. „Autoři publikace považují setkání a spolupráci Josefa Šímy s Rogerem Gilbert-Lecomtem, René Daumalem a dalšími členy Vysoké hry za ‚klíčový impuls pro jeho tvorbu‘ (s. 7). Soustředí se jednak na zmapování kontextu, totiž dobové konstelace velice plodné kulturní výměny mezi Francií a Československem, na níž měl vedle Richarda Weinera nemalý podíl právě Šíma; jednak se snaží na základě vybraných obrazů a textů vytyčit hlavní filosofické a umělecké premisy a motivy, které Šíma s básníky Vysoké hry sdílel a dále rozvíjel.“

Josef Vojvodík píše o Petru Holmanovi (14. 8. 2019)

V aktuálním příspěvku bohemistického E*fora přinášíme vzpomínku Josefa Vojvodíka na nedávno zesnulého literárního historika, indologa, editora, bohemistu a cestovatele Petra Holmana. „V Březinově velkolepé Ranní modlitbě (ve sbírce Svítání na západě) jsou tvůrčí osobnosti oslovovány ‚Dělníci moci!‘: ti, kteří pokračují – v podmínkách země – na nekončícím díle, které sice začíná již v pozemském čase lidského života, ale dokončeno bude až v (eschatologické) budoucnosti. Petr Holman byl březinovským ‚dělníkem‘ v krásném a silném smyslu této metafory.“

Lenka Vodrážková srovnává češtinu a němčinu jako odborné jazyky   (7. 8. 2019)

 V aktuálním příspěvku česko-německého E*fora se Lenka Vodrážková věnuje publikaci Tschechische und deutsche Wissenschaftssprache im Vergleich. Wissenschaftliche Artikel der Linguistik autorky Agnes Goldhahn, která srovnává češtinu a němčinu jako odborný jazyk. „Německo-česká konfrontace je ovšem ztížena především množstvím současných unilingválních popisů, vycházejících z různých teorií a spojených s různou metodologií a terminologií. V konfrontačním výzkumu se také v důsledku změn ve vývoji jazykovědného bádání, kde se již od sedmdesátých let zřetelně projevuje přechod od systémového popisu jazyka k parolovému, tím i k textu a k jazykovému jednání, přesunul zájem od srovnání jazykových struktur k textově lingvistickým a pragmatickým problémům.“

Tereza Šnellerová píše o Spisech Jiřího Ortena (31. 7. 2019)

Nejnovější příspěvek bohemistického E*fora přináší pojednání Terezy Šnellerové o osmém svazku Spisů Jiřího Ortena vydaném Marií Havránkovou v loňském roce. „Editorka Marie Havránková za východisko z této materiálové nekompaktnosti zvolila abecední seřazení korespondence dle adresátů (potažmo odesilatelů, k nimž přidružila i dopisy psané Ortenem: např. Václav Černý a Jiří Orten); v rámci takto určených oddílů rekonstruovala relativní chronologii a dopisy bez možnosti časového určení zařadila na jejich konec.“

Franz Schulz napsal o matce Praze (24. 7. 2019)

Nejnovější příspěvek česko-německého E*fora je věnován spisovateli a scénáristovi Franzi Schulzovi a jeho textu o Praze z roku 1921. „Víme, že Praha může působit i jinak, než se obecně očekává. Psali o ní mnozí, naposledy Suarès. A je jasné, že nezaujatý návštěvník bude při její návštěvě reagovat jinak než Apollinaire. Hermann Bang vnímal u Vltavy tichou, nikoliv ovšem klidnou romantiku města; nebezpečné, znepokojující ticho. Já si ostatně myslím, že – odhlédneme-li od náhodného ovlivnění či nezaujatosti – lze v uzpůsobení fantastiky a bizarnosti, s nimiž je v tomto městě konfrontován každý citlivý návštěvník, vysledovat sklony k fantastice, které se ukrývají v tom kterém pozorovateli.“

Další aktuality...