Echa. Fórum pro literární vědu


2011   

Napsaly Literární noviny 1991, č. 33 (28. 12. 2011)

Když byl publikován první – a hned oficiální – životopis Václava Havla (vydalo jej brněnské nakladatelství Atlantis v roce 1991, souběžně vyšly jeho francouzská a německá verze, anglické vydání je z roku 1993) věnovaly … více

Píše Jiří Flaišman (21. 12. 2011)

Po roce 1989 se Milan Blahynka stáhl z pomyslných předních pozic české literatury. Bylo to přirozené – jeho profil angažovaného literárního vědce a publicisty normalizačních let již další existenci na „výsluní“ … více

Píše Michal Kosák (14. 12. 2011)

„Nemáš z toho vlastně strach?“ ptal se Martina C. Putny Martin Bedřich na začátku debaty s názvem Jak (ne)vydávat Jakuba Demla, jež se uskutečnila v barokním refektáři dominikánského kláštera u Sv. Jiljí 6. října 2011. … více

Píše Luboš Merhaut (7. 12. 2011)

„Chyby jsou tím nesnesitelnější, čím jsou nenapravitelnější,“ píše George Steiner v knize Errata. Soubor bilančně laděných esejů s podtitulem Prozkoumaný život vyšel anglicky v roce 1997 a je po knize After Babel: Aspects of … více

Píše Hana Kosáková (30. 11. 2011)

„Nechceme květinu, ale činnou ženu,“ prohlašuje M. Majerová v jednom svém článku. V knize nazvané Femme fatale české avantgardy. Marie Majerová – česká komunistka ve víru feminismu (Akropolis 2011) se Dana Nývltová pokouší dílo … více

Odpovídá Jiří Brabec (23. 11. 2011)

Při příležitosti obnovení vydávání Díla Jaroslava Seiferta v pražském nakladatelství Akropolis, jehož další svazek vyšel na začátku podzimu (Publicistika … více

Píše Michal Topor (16. 11. 2011)

Koncem října Pavel Janoušek ve Tvaru otiskl text s názvem Sněhurka a sedm trpaslíků a podtitulem Region jako problém při psaní dějin literatury (č. 17 z 20. 10. 2011, s. 6–7). Nápad „teoreticky vysvětlit“, proč před lety sešlo … více

Píše Michael Špirit (9. 11. 2011)

Kniha Dopisy od Olgy, vydaná v roce 2010 a letos podruhé Knihovnou Václava Havla, přináší druhou stranu korespondence, z níž byla dosud známa pouze část napsaná Václavem Havlem v době jeho třetího věznění (1979–1983). Pro … více

Píše Jan Pospíšil (2. 11. 2011)

Jsou pro výrazy nepřátelství mezi učenci z humanitních oborů a přírodovědci nějaké jiné důvody než jen zaslepenost fundamentalistů z obou táborů? Existuje nějaká propast mezi humanitními obory a přírodními vědami, pokud jde o jejich … více

Arno Schmidt: Černá zrcadla (26. 10. 2011)

Nelehko přístupný literární odkaz Arno Schmidta (1914–1979), protkaný reflexemi filosofického a náboženského dědictví především evropské kultury, ale také matematických a geometrických teorií, plný (povětšinou skrytých i rafinovaně … více

Píše Michal Kosák (19. 10. 2011)

V minulém roce uběhlo sto let od narození Františka Hrubína. Jeho jubileum vydavatelsky kryjí z valné části aktivity bohemistky Ivy Málkové: hrubínovská bibliografie (2009), výbor z dopisů (2010) – obě připravené spolu s Danielem Řehákem … více

Píše Luboš Merhaut (12. 10. 2011)

Rovněž poslední číslo (1/2011) časopisu Dějiny – Teorie – Kritika, jediného odborného periodika věnovaného historii, které se soustavně zabývá i otázkami metodologickými a mezioborovými, přináší příspěvky pozoruhodné … více

Píše Michal Topor (5. 10. 2011)

Richard Moritz Meyer (1860–1914) patřil svého času – vedle Konrada Burdacha, Gustava Roethea, Augusta Sauera, Ericha Schmidta či Edwarda Schroedera – k těm žákům proslulého berlínského germanisty Wilhelma Scherera, kteří … více

Píše Michael Špirit (28. 9. 2011)

Básníku, překladateli a literárnímu kritikovi Antonínu Brouskovi bylo 25. září tohoto roku sedmdesát let. Jeho stopa v české literatuře začala hlubokým a zřetelně konturovaným otiskem do poněkud měkčí půdy první poloviny šedesátých … více

Píše Jiří Flaišman (21. 9. 2011)

Právě dnes, 21. září 2011, si připomínáme sté výročí narození Rudolfa Havla. Řada vzpomínkových příspěvků v třísvazkovém ineditním sborníku Rudolfu Havlovi k 70. narozeninám (vydán 1981, jeho iniciátorem byl Jaroslav Seifert) … více

Píše Jan Pospíšil (14. 9. 2011)

Jeden vysoce postavený bankéř se kdysi nechal slyšet, že beletrii téměř nečte. Důvod udal prostý: „Přečtete 200 stran a žádná myšlenka, kterou byste si mohl podtrhnout.“ Tato slova sice na tváři milovníka krásné literatury nejprve … více

Píše Michal Kosák (7. 9. 2011)

Uplynulo půl roku od smrti Arnošta Lustiga (1926–2011), tohoto „Hemingwaye z pražské Libně“, jak jej v článku v Respektu (6. 3. 2011) s nadsázkou (?) pojmenoval Ondřej Nezbeda. V záplavě nekrologů ohlížejících se za … více

Píše Luboš Merhaut (31. 8. 2011)

V knize Dějepisectví, germanistika a slavistika na Německé univerzitě v Praze 1918–1945 (Karolinum 2011) historik Ota Konrád uceleně a systematicky představuje proměny německojazyčné vědy v českých zemích po roce 1918, … více

Píše Jiří Flaišman (24. 8. 2011)

Snad každý, kdo se podílí na tvorbě či výrobě knihy, má v příručce nějakou publikaci pojednávající jednotlivé fáze „od rukopisu ke knize a časopisu“ (právě třeba Jaroslava Šaldu). Ohlédneme-li se do minulosti, jak to … více

Píše Hana Kosáková (17. 8. 2011)

V posledním oddíle své knihy Ruský formalismus. Metapoetika (anglicky 1984, nyní Host 2011, přel. F. A. Podhajský) Petr Steiner přesvědčivě dokládá, že i když formalismus deklarativně odřízl své zkoumání od mimoliterárních kontextů, aby … více

Píše Libuše Heczková (10. 8. 2011)

Růžová kniha   Na jaře tohoto roku vyšla kniha Evy Kalivodové Browningová nebo Klášterský? Krásnohorská nebo Byron? s podtitulem O rodu v životě literatury (Karolinum). Kniha s růžovou obálkou je jednou z nejzajímavějších publikací … více

Píše Lucie Kostrbová (3. 8. 2011)

Studium obsáhlého, bohatě členitého a proměnlivého díla rakouského spisovatele, kritika a dramatika Hermanna Bahra (1863–1934) provázely ještě před několika lety běžné strasti. První a často jediná knižní vydání jeho děl byla … více

Píše Michael Špirit (27. 7. 2011)

Heidelberský literární vědec Urs Heftrich, jenž 11. 7. oslavil padesátiny, obohacuje svou prací kulturu, v níž působí a která je nesena jeho mateřskou němčinou, a současně významně ovlivňuje prostředí, z něhož jeho výzkumy … více

Píše Michal Topor (20. 7. 2011)

V novém, červnovém čísle Světa literatury č. 43/2011 lze mj. číst studii Martina Rittera K filosofii dějin W. Benjamina: model překladu (s. 89–100), jíž se znovu přihlašuje filozof a překladatel, který v průběhu několika … více

Růžena Grebeníčková: Hra hlasem (14. 7. 2011)

Jako připomínku úmrtí významné české literární badatelky Růženy Grebeníčkové (1. 11. 1925 v Sušici – 21. 7. 1997 v Praze) zde publikujeme úryvek z její studie Kafka a psaní, která česky dosud nevyšla. Otištěna byla německy … více

Píše Jiří Flaišman (7. 7. 2011)

O našem jediném nositeli Nobelovy ceny za literaturu se v posledních dvaceti letech sice nepsalo málo, knižními tituly věnovanými této výjimečné osobnosti českého básnictví 20. století ovšem zrovna neoplýváme. Období, o němž mluvíme, přitom … více

Píše Michal Kosák (29. 6. 2011)

Jako doplňkový svazek Díla Jana Čepa vyšla kniha Červený muškát (Sternberg 2011), jíž se podle slov editora Mojmíra Trávníčka dostává čtenářům zbývající, dosud nevydaná Čepova beletristická tvorba. Nová edice totiž konečně doplňuje … více

Píše Luboš Merhaut (22. 6. 2011)

Nakladatelská aktivita Fakulty polských studií Varšavské univerzity je úctyhodně rozsáhlá. Její záběr přesahuje páteřní potřeby výuky – ty jsou realizovány především publikováním synteticky pojatých výkladů, které jsou věnovány … více

Píše Michal Topor (15. 6. 2011)

Na půdě Kabinetu pro studium českého divadla (tj. jednoho z oddělení pražského Divadelního ústavu) v průběhu let 2006–2010 vznikl pozoruhodný svazek, zhodnocující v souboru referátů, úvah a portrétů, tištěných v letech … více

Píše Michael Špirit (8. 6. 2011)

Jednou ze zásad ediční řady Česká knižnice, která od roku 1997 přináší nová vydání literárních děl od nejstarších dob po současnost, je respekt k původním autorským knihám a zdrženlivost vůči vytváření nových titulů, … více

Píše Jiří Flaišman (1. 6. 2011)

V loňském roce vydaná sbírka mladého básníka terezínského ghetta Hanuše Hachenburga Hned vedle bílá barva mráčků není zdaleka jediným výsledkem aktivit malé letňanské střední Přírodní školy, o. p. s. Toto nevelké … více

Píše Terezie Pokorná (25. 5. 2011)

Příliš mnoho spontaneity   V Babylonu č. 2/2011 (s. 4) věnoval Petr Placák pozornost článku Michaela Špirita o textech Zdeňka Vašíčka, publikovanému na www.ipsl.cz. … více

Píše Michal Kosák (18. 5. 2011)

„Nedostatek české bibliografie – to je stesk“, napsal před sto lety Jan Jakubec. A divil by se: stýskat si totiž můžeme stále. Z Národní knihovny ČR, která v souborné databázi ANL soustřeďovala celostátní nadoborovou … více

Píše Luboš Merhaut (11. 5. 2011)

Kniha Bernarda Michela Prague, belle époque (Paris, Aubier 2008) vyšla v českém překladu Jany Vymazalové s titulem Praha, město evropské avantgardy, 1895–1928 (Argo 2010). Francouzský historik (* 1935), zabývající se dlouhodobě … více

Píše Michal Topor (5. 5. 2011)

Deleuze a literatura I: Možnost pustého ostrova   Nakladatelství Hermann & synové loni vydalo pod názvem Pusté ostrovy a jiné texty překlad souboru L’île déserte et autres textes, jenž v roce 2002 spojil v jeden celek … více

Píše Michael Špirit (27. 4. 2011)

U holanovských výzkumů Vladimíra Křivánka jsme se zastavili už před osmi lety (viz Kritická Příloha Revolver Revue č. 25 z března 2003 → Počátky potíží, 2006, s. 188–190). Nad knihou Vladimír Holan básník, … více

Píše Jiří Flaišman (20. 4. 2011)

Také nakladatelství Triáda učinilo zadost loňským oslavám a vydalo hned dvě máchovské publikace. Vedle nového vydání Máje, s obrazovým doprovodem Oldřicha Hamery a v pěkné grafické úpravě Markéty Jelenové, dostává se nám do … více

Píše Michal Kosák (13. 4. 2011)

Téma vzdělání židovských dětí v období protektorátu a v terezínském ghettu bylo dílčím způsobem odborně zpracováno již několikrát, mimo to bylo publikováno množství deníkových textů a vzpomínek, které se tohoto tématu … více

Píše Luboš Merhaut (6. 4. 2011)

Některé tituly z produkce nakladatelství Pavel Mervart (Červený Kostelec) se v posledních měsících uskupily do zjevné ediční řady. Lze ji charakterizovat především prací překladatele Čestmíra Pelikána a zaměřením na historiografii a … více

Píše Michal Topor (30. 3. 2011)

Dáša Beracková se knihou nazvanou Zapletení do světa. K podobám rané avantgardy (Pistorius & Olšanská 2010; ze slovenštiny přeložil Miroslav Zelinský) pokouší vyzdvihnout určitý členitý evropský „esteticko-filozofický … více

Píše Michael Špirit (23. 3. 2011)

Knižní výbor ze samizdatového čtvrtletníku Kritický sborník 1981–1989 (Triáda 2009) vyšel sice už před dvěma lety, ale kromě čtyř více či méně uznalých referátů v kulturních revuích zůstal v odborném i denním tisku … více

Píše Luboš Merhaut (15. 3. 2011)

  Sociolog a filozof Pierre Bourdieu (1930–2002) je autorem prací bezesporu velmi inspirativních pro literární historiky, kteří jsou otevřeni vědomí „pohyblivosti“ jevů, mnohosti perspektiv a měřítek, nenahlížejí již dílo … více

Píše Jiří Flaišman (8. 3. 2011)

Pominuly doby, kdy přední tzv. paměťové instituce (archivy, knihovny atd.) a vědecká pracoviště upínaly k zpřístupňování svých fondů a vědeckých výstupů v elektronické podobě zrak jako k něčemu, co by mohlo dát nový smysl jejich … více

Píše Michal Kosák (1. 3. 2011)

V posledních letech se u nás objevilo několik edic, které se přímo vyhlašují za jakousi krajovou variantu Deníku Anne Frankové. Především se to týká Deníku Rut Laskierové (Academia 2009), přes jehož přední desky se táhne papírový … více

Píše Michal Topor (22. 2. 2011)

Zeyer v laskavých drápech aneb Kdo se bojí Terezy Riedlbauchové Nebylo snad ani možné nepovšimnout si v poslední době vehemence a píle, s nimiž se Tereza Riedlbauchová rozhodla spravovat dílo Julia Zeyera. Podílela se mj. na organizaci … více

Píše Michael Špirit (15. 2. 2011)

  Práci literárního historika a editora Vladimíra Justla, který zemřel 18. 6. 2010 ve svých jednaosmdesáti letech, připomněly v poslední době dvě knihy – 13. svazek Holanových Spisů Překlady III (Sedm romantiků) a především výbor … více

Píše Jan Pospíšil (8. 2. 2011)

„Literární myšlení, či přesněji historicko-literární myšlení, se mi zdá tím nejlepším kritickým myšlením, jaké máme: připadá mi lepší než myšlení teologické, filosofické, vědecké či společenskovědní“, píše Lionel … více

Píše Hana Kosáková (31. 1. 2011)

Spisovatelka a překladatelka Radka Denemarková, jejíž zásluhou u nás nyní vycházejí knihy nedávné nositelky Nobelovy ceny Herty Müllerové, se v českém vydání prózy Cestovní pas (Mladá fronta, 2010) ujala i role autorky doslovu. Na rozdíl od … více

Píše Daniel Vojtěch (25. 1. 2011)

Zastávka metra Capitol Hill South Dostane-li se našinec, skeptik či nadšenec, lenoch či horlivec, na skok do Washingtonu, D. C., nakonec se pravděpodobně vypraví do Library of Congress, již lze považovat za jednu z nejlepších knihoven na … více

Píše Michal Kosák (17. 1. 2011)

Na Otevřený dopis ministru kultury ve věci PNP (A2, č. 22 z 27. 10. 2010), v němž zástupci institucí zabývajících se literaturou vyzvali ministra kultury k vypsání výběrového řízení na místo ředitele Památníku národního písemnictví, … více

Píše Jiří Flaišman (10. 1. 2011)

Bohemista Martin Tichý (1976), působící v Ústavu bohemistiky a knihovnictví Slezské univerzity v Opavě, mapuje ve své knize Kritické dílo čapkovské generace (Opava, Slezská univerzita 2009) rozsáhlé období v dějinách naší literatury … více

Píše Michal Topor (3. 1. 2011)

Tu a tam dodnes vystoupí osobnost a tedy i dílo Jaroslava Vrchlického ze stínu, tkaného netečností, tu a tam vyprovokuje badatele k práci – k dílčím exkurzům, k edičním počinům. Za připomenutí kupříkladu stojí monografie Heleny … více