Aktuality IPSL

Jan Budňák píše o Laboratořích moderny (20. 2. 2019)

Aktuální příspěvek česko-německého E*fora přináší pohled Jana Budňáka na sborník z roku 2016 s názvem Laboratoře moderny, který k vydání připravili Bernd Stiegler a Sylwia Werner. „Zhruba třísetstránková publikace samozřejmě nemůže obsáhnout všechny středo- a východoevropské moderny, které krystalizovaly v jejích jednotlivých, dosud více či méně – minimálně z německé perspektivy – opomíjených menších, výrazně pluralitních centrech. Dvakrát nemožný je tento záměr kvůli svému široce kulturněvědnému založení. V užším, např. germanobohemistickém rámci však z textů i z koncepce Laboratoří moderny vyplývá mnoho inspirativních, a hlavně řešitelných tázání: Jak s brodovskou „teorií neurčitosti“ souvisí kupříkladu studie Otokara Fischera O nevyslovitelném, která vyšla česky v roce 1909, německy v roce 1910 a pracuje s podobnými zdroji jako Brod a Weltsch (Hofmannsthal, Mauthner)? Je výrazem téhož „prostoru vědění“, který představuje místně specifickou formu modernity?“

Miroslav Marcelli píše o slovníku strukturalismu (13. 2. 2019)

V aktuálním příspěvku bohemistického E*fora se Miroslav Marcelli věnuje Slovníku literárněvědného strukturalismu, který vyšel loni v nakladatelství Host. „Nesporný prínos slovníka spočíva v tom, že v týchto zoskupeniach zachytáva nielen osobnosti, ktoré formovali príslušné teoretické smerovania (Jakobson, Mukařovský, Lotman alebo hoci hlavný predstaviteľ Nitrianskej školy F. Miko), čím sa spoločný teoretický rámec konkretizuje v individuálnych príspevkoch, ale aj a predovšetkým v tom, že na pozadí tohto historického obrazu v heslách venovaných základným pojmom načrtáva teoreticko-metodologický fundament skúmaní voľne združených pod názvom ‚štrukturalizmus‘. Vzhľadom na to sa dá povedať, že zámer predstaviť štrukturalizmus ako metodický postoj charakterizovaný dôrazom na systémový a racionálne kritický prístup k jazyku, literatúre a umeniu sa v slovníku náležite naplnil.“

Lucie Antošíková píše o konferenci Wie schreibt man transkulturelle Literaturgeschichte? (6. 2. 2019)

V příspěvku česko-německého E*fora referuje Lucie Antošíková tentokrát o listopadové konferenci loňského roku s názvem Wie schreibt man transkulturelle Literaturgeschichte? „Ačkoliv jak tyto, tak titulní otázka konference Jak psát transkulturní literární dějiny? zůstaly až do konce nezodpovězené, jednotlivé prezentace i reakce z publika daly jasně znát, že potřeba nového uchopení literárních dějin v odborné komunitě existuje. Zřetelná však byla i všeobecná skepse vůči naplnění této potřeby v podobě dějin, které obsáhnou českou literaturu v celé době existence a současně i v celé její šíři, tedy včetně všech národnostních přesahů.“

Michaela Vašíčková píše o Historii pravdivé (30. 1. 2019)

V novém bohemistickém E*foru se Michaela Vašíčková zabývá Čejkovou edicí Historie pravdivé o některých zvláštních věcech a divných Božích skutcích v světě, obzvlaštně pak při Jednotě bratrské stálých (Historie pravdivá Jana Augusty a Jakuba Bílka) vydanou v roce 2018. „Pečlivost lze vypozorovat i ve způsobu, jakým Čejka přistupuje k otázce ortografie. Charakterizuje pravopis Historie jako typ ‚pro foro interno‘, tedy typ s relativně malým repertoárem znaků. Ten do značné míry zachovává pravopis spřežkový, často neznačí kvantitu vokálů a interpunkce je nesystematická. Brněnský rukopis, tj. verze stěžejní pro tuto edici, je nejen z hlediska pravopisu podstatně kvalitnější a relevantnější než opisy jiné (např. roudnický).“

Bibliografie Jana Zahradníčka na webu IPSL (29. 1. 2019)

Autorská bibliografie časopisecká a Bibliografie knižních a časopiseckých publikací o básníkově díle, jež sestavil Daniel Řehák, jsou posledním výstupem badatelského projektu Básnické dílo Jana Zahradníčka Josefa Vojvodíka a Jana Wiendla. Soupisy, které rozvíjejí dosud nejkomplexnější bibliografii básníkova díla publikovanou v knize Radovana Zejdy Byl básníkem! Život a dílo Jana Zahradníčka (2004) a byly oporou oběma knižním publikacím, jsou nyní volně dostupné na webu IPSL.

Další aktuality...