Aktuality IPSL

Jan Münzer napsal o Karlu Krausovi (24. 4. 2019)

V aktuálním příspěvku bohemistického E*fora přinášíme text Jana Münzera o Karlu Krausovi a českém vytěsňování německých kulturních podnětů. „V českém kulturním životě zeje a stále ještě je uměle rozšiřována mezera, jejíž vznik lze pochopit, jejíž vyplnění by však koncem prvního desítiletí po válce, kdy se všech stran je usilováno o likvidaci válečných sporů, mělo býti samozřejmostí. Tato mezera vznikla vědomým pomíjením téměř všeho kulturního dění v sousedním Německu, úzkostlivým uhýbáním před každým výkonem německého ducha, jenž by nutil k doznání, že ne všechno, co z tohoto ducha vzniká, je zavržitelné a škodlivé. Došli jsme tímto způsobem k situaci dvojnásobně groteskní: jednak proto, že jsme zavírali oči před výkony, jimž se obdivoval svět, jednak proto, že zatímco organické ovlivňování našeho kulturního života kulturou německou (v umění výtvarném, architektuře, ve filozofii, divadelnictví atd.) bylo veřejným tajemstvím, každý, kdo nechtěl být dán v klatbu jako zrádce národní věci, musil veřejně vyznávat svoje pohrdání touto kulturou.“

Ladislav Futtera píše o knize Jiřího Kořalky (17. 4. 2019)

V nejnovějším příspěvku česko-německého E*fora se Ladislav Futtera věnuje publikaci Jiřího Kořalky Tschechen und Deutschland im langen 19. Jahrhundert. Studien zum gegenseitigen Verhältnis 1800–1918, která vyšla tři roky po autorově smrti. „Kniha, ač se nejedná o syntézu, nýbrž o soubor relativně samostatných studií, nabízí vskutku syntetizující, strukturovaný pohled do Kořalkova uvažování o problematice česko-německých vztahů a na repertoár témat, která jej zaměstnávala takřka celoživotně. Do značné míry tak struktura práce připomíná Kořalkovu přinejmenším v českém kontextu nejznámější monografii Češi v habsburské říši a v Evropě 1815–1914 (Praha: Argo, 1996; německy vyšla již roku 1991 pod titulem Tschechen im Habsburgerreich und in Europa 1815–1914), v níž se do popředí dostaly otázky vytváření novodobých národů a jeho souvislosti s formováním občanské společnosti, pokusů o politické řešení česko-německé národnostní otázky, českého dělnického hnutí v kontextu dělnického hnutí rakouského a konečně mezinárodního zakotvení české politiky. Rozptyl témat je v případě Čechů a Německa přeci jen značnější: Celkem devatenáct studií je zde sdruženo do sedmi větších tematických celků.“

Luboš Merhaut píše o korespondenci T. G. Masaryka a J. S. Machara (10. 4. 2019)

Aktuální příspěvek bohemistického E*fora upozorňuje na další svazek Korespondence T. G. Masaryk – Josef Svatopluk Machar, který připravily Helena KokešováIrena Kraitlová. „Jde o doklad názorového souznění pisatelů, zároveň o dialog zrcadlící – v denních starostech, zprávách a strategických poradách – dobové společensko-politické a kulturní síly, snahy, tužby a polemiky. Charakter korespondence a tematické vrstvy přítomného svazku postihuje úvodní studie Heleny Kokešové. Připomíná práce obou protagonistů a události, jež tvořily významové pozadí a jichž se dopisy dotýkají […].“

Vyšlo Čtení o Marii Majerové (9. 4. 2019)

Jako 12. svazek řady Antologie právě vyšlo Čtení o Marii Majerové, které připravili Dana Hůlková Nývltová a Radek Hylmar. Přináší ohlasy na literární tvorbu Marie Majerové v jejím hlavním tvůrčím období. Podtitul publikace „Od Panenství k Robinsonce“ odkazuje nejen na časové vymezení od prvního románu (1907) po poslední významnou literární práci (1940), ale naznačuje také inklinaci Majerové k tématům dívčího dospívání a k narušování a převracení genderových stereotypů. Právě jejího feministického zaměření a důrazu na sociální otázky si literární kritici všímali nejvíc, jejich recenze a jiné ohlasy ovšem přispívají také do diskusí o smyslu a podobě tendenčního umění, o sociálním a komunistickém románu, o sexualitě, tělesnosti a citovosti v literatuře, o ženském a mužském principu nebo o volné lásce a „nové ženě“. – Kniha je k dostání u knihkupců či za zvýhodněnou cenu přímo v IPSL.

Aleš Urválek píše o německy psané literatuře pražské, moravské a židovské (3. 4. 2019)

V novém příspěvku česko-německého E*fora se Aleš Urválek věnuje publikaci Ingeborg Fialové-Fürstové O německy psané literatuře pražské, moravské a židovské, která vyšla před dvěma lety v Olomouci. „Kniha čítající sedmnáct studií, úvod, shrnutí a německojazyčné resumé, působí kompaktním dojmem; jakkoli nevznikala jedním tahem, výsledný dojem je celistvý. Tematická kompaktnost je dána tím, že se zde střídají makroskopická pojednání věnovaná tu pražské německé literatuře, tu moravské německé literatuře. Jednou se pohled zúží na moravskou literaturu židovskou, jindy na její romantickou fázi, nebo pro změnu na expresionistickou fázi literatury německé i české.“

Další aktuality...