Aktuality IPSL

Marie Krappmann píše o odkazu Jiřího Levého (28. 10. 2020)

Nejnovější příspěvek česko-německého E*fora je věnován překladateli a literárnímu teoretikovi Jiřímu Levému. Brněnská Masarykova univerzita vydala v loňském roce pod taktovkou Ivany KupkovéZbyňka Fišera monografii textů k jeho odkazu s názvem Jiří Levý: zakladatel československé translatologie. „Ačkoli jsou všechny tři zmíněné okruhy otázek ve větší či menší míře v monografii reflektovány, lze rozdělit kapitoly rovněž podle toho, jakým způsobem autor/ka na dílo Jiřího Levého odkazuje, a to do dvou kategorií: v první je přímo tematizována Levého vědecká činnost a analyzován jeho přínos k vývoji translatologie, v druhé slouží vybraný teoretický koncept (např. ‚významová hustota‘ či ‚mluvnost překladu‘) jako východisko či rámec k analýze vybraného jevu z oblasti praktického překladu, příp. jsou Levým navržené postupy aplikovány na konkrétní text. K první kategorii patří podle mého názoru čtyři z devíti kapitol (nepočítaje Slovo úvodem…, které jako obecný úvod představuje, jak již bylo zmíněno, koncepci knihy).“

Jiřímu Opelíkovi jubilejně (21. 10. 2020)

V dnešním příspěvku bohemistického E*fora, který vychází u příležitosti devadesátých narozenin Jiřího Opelíka, přinášíme jeho odpovědi do tří anket v letech 1965 a 1968 k postavení literárního kritika. „Občanské povolání literárního historika (ten švindl, jak mi onehdy sdělil jeden dámský krejčí), lhostejno, zda na vysoké škole nebo v Akademii, má dvě nesporné výhody a zapřít je byl by holý nevděk: poskytuje literárněkritické práci odborné zázemí (chrání před diletantismem) a dovoluje jisté přesuny pracovní doby uvnitř dne nebo týdne (život bez píchaček).“

Daria Šemberová píše o literárních Sudetech (14. 10. 2020)

Příspěvek česko-německého E*fora tohoto týdne se zabývá trojjazyčnou antologií s názvem „Die schönen Überbleibsel nach dem Ende der Welt.“ Sudeten, literarisch. „Piękne resztki po końcu świata.“ Sudety literackie. „Krásné relikty po konci světa.“ Sudety literárně, kterou společně vydali Jörg Bernig, Wojciech BrowarnyChristian Prunitsch. „Nejobsáhlejší skupinu – toho si lze okamžitě povšimnout díky krátkým biografickým medailonům umístěným v příloze knihy – reprezentují autoři, kteří se narodili v 50., 60. letech a na počátku 70. let 20. století. Pokud budeme považovat za společné pojítko těchto literárních esejů konec druhé světové války a následující vlnu stěhování národů ve střední Evropě, k níž je vedle vyhnání Němců (jehož následkem přišlo o domov podle odhadů asi 14 miliónů lidí) nutné počítat i posunutí polských hranic na západ, nucené přesídlení etnických Lemků, ale i přistěhování slovenských Romů do českého pohraničí, můžeme autory, jako jsou Peter Becher (*1952), Jörg Bernig (*1964), Radek Fridrich (*1968), Olga Tokarczuk (*1962) a Jaromír Typlt (*1973) přiřadit ke druhé generaci, resp. ke generaci dětí.“

Steffen Höhne píše o korespondenci mezi A. Sauerem a B. Seuffertem (7. 10. 2020)

V nejnovějším příspěvku česko-německého E*fora analyzuje Steffen Höhne korespondenci mezi Augustem SaueremBernhardem Seuffertem, která byla letos publikována pod titulem Der Briefwechsel zwischen August Sauer und Bernhard Seuffert 1880 bis 1926 v nakladatelství Böhlau, a na jejímž vydání se podíleli Mirko Nottscheid, Marcel Illetschko, Desiree Hebenstreit, Bernhard FetzHans-Harald-Müller. „Ve vydané korespondenci se projevují nejen dvě rozdílné badatelské osobnosti, extrovertní Sauer a spíše uzavřený Seuffert, můžeme v ní sledovat i vývoj akademického oboru nová německá literární věda. Nadto nám umožňuje jasně vnímat politické aspekty ve vědě a kultuře, tedy v oblastech, v nichž oba vědci zaujímali, popř. museli zaujímat stanoviska.“

Letošní laureáti Ceny Otokara Fischera (6. 10. 2020)

Cenu Otokara Fischera za nejlepší německy psanou (germano)bohemistickou práci obdrží Neil Stewart za knihu Bohemiens im böhmischen Blätterwald. Die Zeitschrift „Moderní revue“ und die Prager Moderne (Heidelberg: Universitätsverlag Winter 2019). Porota ocenila bohatou a komplexní analýzu jak esteticky, tak kulturně politicky vyostřeného média v proměnách času.  Ivo Habán a Anna Habánová získávají Cenu Otokara Fischera za nejlepší česky psanou germanobohemistickou práci, tou je katalog k výstavě věnované malíři Paulu Gebauerovi (Liberec: Národní památkový ústav 2018). Esteticky vkusně zpracovaný svazek je výsledkem jejich systematického a kritického výzkumu zaměřeného na česko-moravsko-slezskou kulturní společnost.  Jiřímu Stromšíkovi se uděluje zvláštní nehonorovaná a letos poprvé udělená cena poroty za vydání germanobohemistických studií Kurta Krolopa s názvem Studie o německé literatuře (Praha: Triáda 2018). Zásadní statě významného germanisty a germanobohemisty jsou tak poprvé zpřístupněny české veřejnosti. Cena Otokara Fischera i zvláštní ceny poroty budou uděleny 29. října v pražském Goethe Institutu.

Další aktuality...