Aktuality IPSL

Luboš Merhaut píše o výboru z textů TGM (12. 12. 2018)

V aktuálním bohemistickém příspěvku E*fora se dočteme o knize T. G. Masaryk: Národ a dějiny jako sociologický problém. (Výbor textů), kterou letos vydala Univerzita Karlova. „Nakladatelství Karolinum pořídilo tento výbor až příliš snadno a rychle. Nicméně (nejen) odborná veřejnost v něm má k dispozici jakostní průhled přímo do Masarykovy společensky směřované práce. Poskytuje odkaz na pramennou jistotu čtenářům, kteří neprahnou po ‚jiném‘ Masarykovi nebo po jeho ‚polidšťovaných‘ obrazech v komerčně publicistických výkladech (zpravidla přitom jde o kompilace starších prací, zahrnující nově nanejvýš tendenční důrazy, resp. zkreslení).“

Konference Found in Translation? Estetické a socio-kulturní funkce literárního překlady mezi léty 1890 a 1939 v Evropě (10. 12. 2018)

Ve dnech 30. a 31. května 2019 pořádají Masarykův ústav a Archiv AV ČR, Institut pro studium literatury ve spolupráci s Rakouským kulturním fórem mezinárodní konferenci Found in Translation? Estetické a socio-kulturní funkce literárního překlady mezi léty 1890 a 1939 v Evropě. Ta bude zaměřena na historický kontextuální výzkum překladu, na aktivní roli překladatelů a překladatelek v interkulturní literární komunikaci, jejich motivace, které nemusí být primárně estetické, nýbrž i sociální či ekonomické. – Do 28. ledna 2019 lze zaslat název a abstrakt příspěvku, tematické okruhy a další podrobnosti zde.

Agnes Kim píše o němčině "zespodu" (5. 12. 2018)

Nový česko-německý příspěvek E*fora pojednává o němčině zespodu, jak ji ve své publikaci Deutschlernen „von unten“: Böhmakeln und Kuchldeutsch popsal tým autorů Bettina Morcinek, Veronika Opletalová, Helmut Glück a Karsten Rinas. „Tváří v tvář nedostatku autentických zdrojů se publikace zaměřuje především na literární doklady obou fenoménů (tedy tzv. „bémáklování“ a „kuchldeutsch“), zasazuje je do historického a v nejširším slova smyslu i literárněhistorického kontextu. Její součástí je i výčet jazykových fenoménů (bohatě opatřených konkrétními příklady), které autoři považují za typické pro zmíněné jazykové registry. Na vědeckou část publikace, dlouhou zhruba 150 stran a rozdělenou do šesti kapitol, navazuje rozsahově podobný souhrn vybraných zdrojů. CD přiložené k publikaci obsahuje 24 zvukových a hudebních příkladů a má zprostředkovat čtenáři, jak zněly zkoumané fenomény, které byly primárně historicky užívány v mluveném registru.“

Marie Škarpová píše o dopisech milenců (28. 11. 2018)

Nejnovější bohemistický příspěvek E*fora je věnován edici nazvané Dopisy dvou milenců, kterou připravila, přeložila a v loňském roce vydala Jana Daňhelová. „Milostný partnerský vztah patří ke skutečnostem, u nichž jsme ochotni věřit, že jde o antropologickou konstantu, přítomnou v lidské společnosti každé kultury a doby. Onen svůdný pocit důvěrné blízkosti a srozumitelnosti pravděpodobně zakusí nejeden z nás – navzdory velké časové vzdálenosti a zřejmé kulturní distanci – také při čtení souboru milostné korespondence z 12. století, původně sepsané v latině, jež je od loňského roku dostupná v čtivém českém překladu Jany Daňhelové v edici nazvané Dopisy dvou milenců. Součástí této knihy, vydané nakladatelstvím Argo, je též editorčina fundovaná průvodní studie.“

Ferdinand Deml a Julius Mader napsali o sudetoněmecké literatuře (21. 11. 2018)

Aktuální vydání česko-německého E*fora přináší texty dvou méně známých přispěvatelů časopisu Die Wahrheit k tématu „sudetoněmecká literatura“, totiž Ferdinanda DemlaJulia Madera. „Ani jeden z citovaných článků nepostuluje neproblematickou jednotu německé literatury v ČSR, nepropagují však ani zásadní propast mezi metropolí a regiony. Můžeme je tak vnímat jako podněty k diferencovanému ohledávání dobových reflexí situace literatury (v obou případech souhrnně označované jako ‚sudetoněmecká‘), pohybujících se mimo výlučnou alternativu ‚jednoty‘ vs. ‚mnohosti‘/‚podvojnosti‘.“

Další aktuality...