Veröffentlichte Beiträge des Autors /der Autorin
Hier finden Sie eine Liste mit den Beiträgen, welche die ausgewählten AutorInnen im E*Forum bzw. den früheren Echa | Echos publizierten. Informationen zu den AutorInnen sind fester Bestandteil der veröffentlichten Jahrbücher.
Proslovili Jiří Flaišman a Michal Kosák (Echa, 30. 11. 2016)
To, že tu dnes můžeme prezentovat edici Loutek i dělníků božích, která vychází jako 4. svazek Souboru díla F. X. Šaldy, má několik příčin. Z nich alespoň ty hlavní. … více
Píše Jiří Flaišman (Echa, 19. 10. 2016)
Dovolím si na začátek – trochu atypicky – osobní tón: přibližně od roku 1993, když je potřeba vyhledat základní životopisné údaje takového Kamila Bednáře (ne toho … více
Proslovili Michal Kosák a Jiří Flaišman (Echa, 5. 10. 2016)
Je to velká pocta mluvit nad hrobem básníka, je to ale také složitý žánr. Nevíme, zda jsme nalezli pro tuto příležitost tu správnou notu, ale dovolte nám zde krátké a snad … více
Píše Jiří Flaišman (Echa, 24. 8. 2016)
Miloš Pojar (1940), dlouholetý pracovník nakladatelství Academia, muž mnoha zásluh a přední osobnost naší diplomacie v časech polistopadových, pozdější významný … více
Píše Jiří Flaišman (Echa, 25. 5. 2016)
Zatímco dnešní Lidové noviny vzbuzují u čtenáře již svými vlastnickými poměry, ale i obsahem jistou pachuť, čísla LN od časů jejich založení po konec první republiky jsou … více
Píše Jiří Flaišman (Echa, 2. 3. 2016)
Jeden by si myslil, že ho na dnešním knižním trhu nemůže nic překvapit. Nad právě vydaným čtyřsetstránkovým (sic!) výborem z básnického díla Karla Kapouna (1902–1963) ovšem člověk padne do kolen. Upřímně řečeno, sama myšlenka … více
Píší Michal Kosák a Jiří Flaišman (Echa, 3. 2. 2016)
Vladimír Binar – editor S básníkem, prozaikem, překladatelem, literárním historikem a pedagogem Vladimírem Binarem (6. 10. 1941 – 13. 1. 2016) odchází – alespoň jak se zdá nyní – celý jeden … více
Píše Jiří Flaišman (Echa, 7. 10. 2015)
S edicí soustřeďující se výhradně na posudkářskou oblast v díle daného autora se setkáváme výjimečně. Lektorský posudek je žánr specifický, těžko uchopitelný. Moc se nehodí do úvah literárního historika, který sleduje dobovou … více
Píše Jiří Flaišman (Echa, 29. 7. 2015)
V situaci, kdy nemáme běžně k dispozici vydání sebraných spisů ani u těch osobností, o jejichž významu pro naši, potažmo světovou literární vědu není vcelku nutno diskutovat – příkladem může být po léta … více
Píše Jiří Flaišman (Echa, 3. 6. 2015)
Několik let existující malé nakladatelství Bourdon, které svůj profil prozatím utvářelo publikacemi s názvy „Malý pražský erotikon“, „Problémy zazobaný holky“ a „Proč ženy o všem příliš … více
Píše Jiří Flaišman (Echa, 22. 4. 2015)
Nejen současná česká literatura, ale i texty našeho moderního písemnictví vzniklé v průběhu 19. a 20. století, se – vydávány přirozeně hlavně knižně – přesouvají do digitálního prostředí. Přestože jde … více
Píše Jiří Flaišman (Echa, 25. 2. 2015)
Utvoří-li si čtenář představu o básníku a prozaiku Janu z Wojkowicz na základě jeho charakteristiky podané ústy básníka Kytky v Hrabalově povídce Chcete vidět zlatou Prahu?, kde je líčen jako stařec-podivín upoutaný po léta … více
Píší Michal Kosák a Jiří Flaišman (Echa, 10. 12. 2014)
„Co zvolit jako výchozí text románu Loutky i dělníci boží – vydání z roku 1917, nebo 1935?“ Tak byl postaven jeden z edičních problémů chybějících svazků Souboru díla F. X. Šaldy, jak jej … více
Píše Jiří Flaišman (Echa, 1. 10. 2014)
V graficky zbytečně překombinované obálce vyšel letos v létě první svazek nově založené edice AAB (Angloameričtí básníci), jíž nakladatelství Argo vytváří paralelní řadu ke své veleúspěšné edici prózy AAA. Petr Onufer, … více
Píše Jiří Flaišman (Echa, 13. 8. 2014)
Sbírka Zpíváno do rotačky (1936) bývá často chápána jako jisté „odskočení si“ na dráze bytostného intimního lyrika. Po přečtení právě vydaného svazku Díla Jaroslava Seiferta (číslo 4), který edičně připravil Filip Tomáš … více
Píše Jiří Flaišman (Echa, 2. 7. 2014)
Vinohradské nakladatelství Rubato existuje teprve několik let, přesto již má výrazný ediční profil (v beletristické produkci vyšli např. J. Cocteau, H. Michaux, dvakrát P. Handke). Značně tomu dopomáhá i právě vydaný … více
Píše Jiří Flaišman (Echa, 14. 5. 2014)
Otazníky nad některými knižními vydavatelskými činy minulosti nejsou jen záležitostí titulů realizovaných v problematických letech, za něž z hlediska dějin nakladatelského podnikání ve 20. století jistě můžeme považovat … více
Píše Jiří Flaišman (Echa, 26. 2. 2014)
Svoji „šedesátku“ oslavil v loňském roce pražský Památník národního písemnictví mimo jiné vydáním rozměrné, reprezentativní sto sedmdesátistránkové publikace Památník národního písemnictví 1953–2013, kterou sestavili … více
Píše Jiří Flaišman (Echa, 8. 1. 2014)
Už to tak někdy bývá, že postoje a myšlenky velkých osobností prostředkují širokým vrstvám nikoliv jejich stěžejní, životní díla-knihy, nýbrž texty vzniklé jaksi na okraji jejich tvorby. Totéž bezezbytku platí i o knize Karla … více
Píše Jiří Flaišman (Echa, 9. 10. 2013)
Padesát let je slušně dlouhá doba pro historii jednoho edičního projektu. Právě takové jedno půlstoletí se odvíjejí osudy vybraných spisů Karla Teiga – a je to doba plná peripetií i období dlouhého čekání. Novým vydáním druhého … více
Píše Jiří Flaišman (Echa, 7. 8. 2013)
Můžeme si být jisti, že kdyby před nějakými čtyřiceti padesáti lety, v době rozkvětu textologie jako svébytné vědní disciplíny a postupné systematizace ediční práce při vydávání textů starší i novočeské literatury, někdo … více
Píše Jiří Flaišman (Echa, 3. 7. 2013)
V textu věnovaném kolektivní publikaci Mnichov ve vzpomínkách pamětníků (Masarykův ústav a Archiv AV ČR 2012) jsme upozornili (zde) mimo jiné na vzpomínkový materiál Vlastimila Klímy, jemuž se ve své stati věnoval Josef Tomeš … více
Píše Jiří Flaišman (Echa, 17. 4. 2013)
Nakladatelství Akropolis ve spolupráci s Centrem výzkumu české umělecké avantgardy na FF UK v Praze a na FF JČU v Českých Budějovicích zdárně pokračuje ve vydávání edice Skrytá moderna (o jednom … více
Píše Jiří Flaišman (Echa, 20. 2. 2013)
Ohlodané až na morek je rčení, že knihy se dělají hlavně z knih. Proto je často pro leckterého interpreta podstatné, co spisovatel, o němž vykladač píše, četl a co měl a neměl vlastně doma ve své knihovně. Životopisce to potom … více
Hovoří Jiří Flaišman (Echa, 12. 12. 2012)
Při příležitosti vydání pátého svazku Díla Jaroslava Seiferta Jaro, sbohem – Přilba hlíny – Dodatky (1939–1948), který v těchto dnech vydalo nakladatelství Akropolis, přinášíme mírně krácenou podobu projevu … více
Píše Jiří Flaišman (Echa, 21. 11. 2012)
Antologie českých a z francouzštiny přeložených básní o francouzské metropoli nazvaná Vzduch Paříže, kterou v roce 1937 pro nakladatele Václava Petra uspořádal Miloš Hlávka, se stala v průběhu času sběratelskou raritou. … více
Píše Jiří Flaišman (Echa, 3. 10. 2012)
Výzkum v oblasti kulturně-politických styků mezi českými umělci, novináři a politiky a skupinou vídeňských intelektuálů a politiků soustředěných kolem revue Die Zeit vyústil v posledních letech ve vydání hned dvou … více
Píše Jiří Flaišman (Echa, 27. 6. 2012)
Když jednou za rok – bohužel často však jen ten uherský – vyjde nový sborník Literární archiv, vydávaný Památníkem národního písemnictví v Praze, může být ortodoxní literární historik většinou potěšen. Platí to … více
Píše Jiří Flaišman (Echa, 2. 5. 2012)
I Obec spisovatelů, vydavatelsky nijak příliš činná, se rozhodla reagovat na máchovské výroční oslavy (viz echo z 20. 4. 2011), a – již ovšem jako takový pozdní ozvuk – na jaře tohoto roku vydala jednoho Máchu, knihu, která nese název … více
Píše Jiří Flaišman (Echa, 14. 3. 2012)
Uvažovat o básnickém jazyce a řeči poezie máme možnost nejen nad klasickými pracemi literárněvědných strukturalistů (Mukařovský, Jakobson), jako odrazový můstek pro hledání odpovědí může dobře posloužit právě vydaný Esej o původu jazyků … více
Píše Jiří Flaišman (Echa, 8. 2. 2012)
Skupina historiků sdružených kolem editorů Josefa Tomeše a Richarda Vaška učinila pokus nahlédnout dějinné události září 1938 optikou přímých účastníků, respektive jejich vzpomínkových textů. Výsledkem jejich úsilí je publikace Mnichov ve … více
Píše Jiří Flaišman (Echa, 21. 12. 2011)
Po roce 1989 se Milan Blahynka stáhl z pomyslných předních pozic české literatury. Bylo to přirozené – jeho profil angažovaného literárního vědce a publicisty normalizačních let již další existenci na „výsluní“ … více
Píše Jiří Flaišman (Echa, 21. 9. 2011)
Právě dnes, 21. září 2011, si připomínáme sté výročí narození Rudolfa Havla. Řada vzpomínkových příspěvků v třísvazkovém ineditním sborníku Rudolfu Havlovi k 70. narozeninám (vydán 1981, jeho iniciátorem byl Jaroslav Seifert) … více
Píše Jiří Flaišman (Echa, 24. 8. 2011)
Snad každý, kdo se podílí na tvorbě či výrobě knihy, má v příručce nějakou publikaci pojednávající jednotlivé fáze „od rukopisu ke knize a časopisu“ (právě třeba Jaroslava Šaldu). Ohlédneme-li se do minulosti, jak to … více
Píše Jiří Flaišman (Echa, 7. 7. 2011)
O našem jediném nositeli Nobelovy ceny za literaturu se v posledních dvaceti letech sice nepsalo málo, knižními tituly věnovanými této výjimečné osobnosti českého básnictví 20. století ovšem zrovna neoplýváme. Období, o němž mluvíme, přitom … více
Píše Jiří Flaišman (Echa, 1. 6. 2011)
V loňském roce vydaná sbírka mladého básníka terezínského ghetta Hanuše Hachenburga Hned vedle bílá barva mráčků není zdaleka jediným výsledkem aktivit malé letňanské střední Přírodní školy, o. p. s. Toto nevelké … více
Píše Jiří Flaišman (Echa, 20. 4. 2011)
Také nakladatelství Triáda učinilo zadost loňským oslavám a vydalo hned dvě máchovské publikace. Vedle nového vydání Máje, s obrazovým doprovodem Oldřicha Hamery a v pěkné grafické úpravě Markéty Jelenové, dostává se nám do … více
Píše Jiří Flaišman (Echa, 8. 3. 2011)
Pominuly doby, kdy přední tzv. paměťové instituce (archivy, knihovny atd.) a vědecká pracoviště upínaly k zpřístupňování svých fondů a vědeckých výstupů v elektronické podobě zrak jako k něčemu, co by mohlo dát nový smysl jejich … více
Píše Jiří Flaišman (Echa, 10. 1. 2011)
Bohemista Martin Tichý (1976), působící v Ústavu bohemistiky a knihovnictví Slezské univerzity v Opavě, mapuje ve své knize Kritické dílo čapkovské generace (Opava, Slezská univerzita 2009) rozsáhlé období v dějinách naší literatury … více
