Píše Luboš Merhaut
(22. 6. 2011)
Nakladatelská aktivita Fakulty polských studií Varšavské univerzity je úctyhodně rozsáhlá. Její záběr přesahuje páteřní potřeby výuky – ty jsou realizovány především publikováním synteticky pojatých výkladů, které jsou věnovány jednotlivým obdobím dějin polské literatury, směrům a stylům, literární teorii a lingvistice. Systematicky vydávané svazky pravidelně provázejí pramenné antologie reprezentativních textů k danému tématu. Vedle primárně učebních textů zde ovšem najdeme soubory studií a edice pojednávající otázky speciální, často mezioborové, monografie význačných osobností a děl, samozřejmě i bibliografické příručky, mj. i knihy badatelů ze spřízněných specializovaných pracovišť, např. slavistiky, resp. bohemistiky (Joanna Goszczyńska: Sławni i zapomniani. Studia z literatury czeskiej i słowackiej, 2004; Joanna Królak: Hus na trybunie, 2004; Robert Kulmiński: Śmierć w Czechach, 2008, sb. Z polsko-czeskich zbliżeń literackich w XX w., 2008 ad.). Z bohaté produkce Wydawnictwa Wydziału Polonistyki Uniwersytetu Warszawskiego (od roku 1992) lze vybrat množství titulů pozoruhodných a inspirativních z bohemistického a komparatistického hlediska, v uplynulém desetiletí třeba souvislou řadu objemných svazků, které různým způsobem, zpravidla materiálově fundovaným a obohacujícím, přispívají k průzkumu podob modernismu přelomu 19. a 20. století v širších (středo)evropských souvislostech a z hlediska česko-polských souvztažností.
Grzegorz Paweł Bąbiak v monografii Metropolia i zaścianek. W kręgu „Chimery“ Zenona Przesmyckiego (2002) představuje postupně z různých úhlů jeden z příznačných projevů Mladého Polska, varšavský literární časopis Chimera (1901–07, digitální komplet volně přístupný na internetu). Zaznamenává a charakterizuje podstatné momenty dobového kontextu, polského a evropského prostoru, do něhož časopis vstoupil a v němž působil Przesmyckého-Miriamův okruh. Jeho výklad propojuje rozmanité významové možnosti tohoto označení, črtá „kruhy“ se zřetelem k dynamice vazeb mezi tzv. centrálním a okrajovým, společenským a uměleckým, literárním a výtvarným, vzhledem k proměnám konceptů a pojmu modernismu, k podobám umělecké kritiky a překladům (první číslo Chimery uvedl redaktorův převod básně Na Sinaji Julia Zeyera, jenž zde byl z českých autorů zastoupen nejčastěji, mj. Domem U tonoucí hvězdy, v sedmi ročnících časopisu se dále objevily texty Březinovy, Macharovy, Nerudovy, Vrchlického). Na tuto knihu, která je zdařilým, a bohužel stále spíše ojedinělým pokusem tematizovat časopis jako průsečík dobových vztahů a svébytný (meziliterární a interdisciplinární) fenomén, svým způsobem navazují dva sborníky připravené G. P. Bąbiakem a Marií Jolantou Olszewskou: Czytanie modernizmu (2004) uvádějí též studie zaměřené na otázky vztahů mezi polským a evropským, zvláště českým a německým modernismem; Światy Stefana Żeromskiego (2005) soustřeďují texty opět s intencí o mnohostranný, současný a oživující obraz tvorby další z klíčových postav sledovaného období, s důrazem na její myšlenkové a estetické úběžníky. Antologie s názvem Modernizm: Spotkania (2008, red. Ewa Paczoska a Lena Magnone) zahrnuje filozofické, sociologické, estetické aj. – známé i opomíjené – texty z šířeji pojatého období fin de siècle, které ovlivňovaly podobu modernismu v rámci i dialogu evropských literatur. Jednotlivé ukázky jsou předznamenány stručným úvodem a doplněny základními bibliografickými údaji (bohužel absence rejstříku – právě u publikací tohoto typu nanejvýš potřebného – naznačuje, že tento neblahý trend není jen českou bolestí). Vítejme tedy tyto potřebné sondy – i v očekávání soustavného a souhrnného srovnávacího výzkumu, prověřujícího podmínky, pojmy a projevy modernismu v rozevřeném nadregionálním časoprostoru.
