Píše Michal Kosák
(18. 5. 2011)
„Nedostatek české bibliografie – to je stesk“, napsal před sto lety Jan Jakubec. A divil by se: stýskat si totiž můžeme stále. Z Národní knihovny ČR, která v souborné databázi ANL soustřeďovala celostátní nadoborovou článkovou bibliografii, se na poněkud zasutém místě dozvídáme, že „v současné době dochází v souvislosti s ukončením činnosti oddělení analytického zpracování NK ČR ke změnám excerpční základny“. V praxi to znamená, že databáze, která soustřeďovala bibliografická data z mnoha oborových a regionálních pracovišť a do níž nyní zrušené oddělení knihovny zpracovávalo přibližně polovinu všech excerpovaných periodik (tedy asi polovinu ročního přírůstku databáze ANL), přestala plnit svou funkci. K dnešnímu dni pro rok 2011 databáze registruje pouze 2800 údajů, přičemž běžně v minulých letech přinášela cca 30 tisíc záznamů ročně. Zastoupena jsou zde nyní jen periodika regionální či úzce oborová: od časopisu Chovatel přes Model hobby magazín po Amatérské rádio. Celostátní periodika samozřejmě chybí.
Národní knihovna se k ukončení analytické bibliografie vyjádřila na svých internetových stránkách v textu nadepsaném Informace o ukončení zpracování analytické bibliografie v NK ČR. Mohl by navozovat dojem jakési rozpravy – Otázka: „Potřebujeme nevyhnutelně klasickou článkovou bibliografii?“ – Odpověď: „Ne, ani ve světě se nejedná o běžně provozovanou agendu. V dnešní době lze využít moderní informační technologie, zpracovávané noviny, časopisy a sborníky digitalizovat a k vyhledávání článků využít software pro vyhledávání v plných textech. Ten vyhledává odpovídající zdroje bez ohledu na to, zda se jedná o články volně přístupné či nikoli, může tedy zastoupit stávající bibliografii. Tento způsob zpracování je vlastně zdokonalenou verzí analytického zpracování, probíhajícího v řadě zahraničních knihoven.“ Když už si takový kvestionář v Národní knihovně pořídili, mohli by si s odpověďmi dát trochu práce. Software pro vyhledávání totiž není bibliografie, která předpokládá např. přesné identifikování autora píšícího pod šifrou či pseudonymem, nebo majícího ke své smůle několik jmenovců. Dále k ní patří hlavně věcný popis, umožňující přesně dohledat relevantní jednotky. Nic z toho žádný OCR program (tj. software pro digitalizaci tištěného textu) neumožňuje, ale to je kapitánům naší Národní knihovny zřejmě úplně jedno, anebo věci prostě nerozumějí.
Činnost oddělení analytického zpracování byla zastavena v době, kdy za ni není v Národní knihovně žádná náhrada, takže i při provizorním přijetí argumentace operující s „moderními informačními technologiemi“ dochází k výpadku ve zpracování dat. Jako hlavní důvod zrušení oddělení tak zůstávají dnes frekventované ekonomické důvody, které nutí tuto instituci „přehodnotit“ veškeré její aktivity. Bibliografie pro ni „přitom představuje jakýsi doplněk ke statutárním činnostem, její přítomnost je obhajitelná v dobách hojnosti, její setrvačné pokračování na úkor statutárních činností by bylo velmi obtížně obhajitelné“. Bibliografická činnost ve statutu tohoto zařízení samozřejmě uvedena je, avšak ve světě „moderních technologií“, v němž nyní Národní knihovna pluje, nemůže být tato manufaktura zřejmě prioritou. Činnost, která měla v Národní knihovně svou tradici a hlavně smysl (připomeňme, že digitalizaci by si zasloužily starší lístkové záznamy analytické bibliografie z let 1947–1952), tak končí. Nebyla to bibliografie bezchybná, ANL měla mnohé nedostatky, např. na poli excerpční základny, nicméně byla pro svůj nadoborový záběr, díky němuž zde např. byly excerpovány některé kulturní časopisy v celku a ne jen v úzkém oborovém výseku, nezastupitelná. Nemluvě o tom, že takovýto signál může být pochopen jako návod, jak i v dalších institucích ušetřit...
