Aktuality IPSL

Václav Smyčka píše o výboru z Arnošta Krause (24. 5. 2017)

E*foru se dnes věnujeme nedávno vydané edici textů Arnošta Krause, prvního literárněvědného germanisty na pražské české univerzitě; pod názvem Arnošt Vilém Kraus (1859–1943) a počátky české germanobohemistiky ji pro nakladatelství Academia připravil Václav Petrbok. Rozsáhlá antologie zahrnuje rané Krausovy texty o skladbách středověkých básníků na dvorech českých knížat a králů, pozdější stati zaměřené na literaturu přelomu 18. a 19. století i Krausovy literárněhistorické syntézy, jimž dominuje studie Německá literatura na půdě Československé republiky do roku 1848 publikovaná v prvorepublikové Československé vlastivědě (1933). Václav Smyčka klade nad Krausovými texty řadu kritických otázek, například „zda za onu heroickou snahu o překonání národnostních konfliktů, a tedy jak českého, tak i německého romantického modelu literárních dějin, nezaplatil příliš tím, že nikdy nevytvořil vlastní, koncepčně skutečně inovativní model koexistence české a německé literatury v českých zemích. Mohl Krausův nehistorizující a vůči literatuře vnějškový čechoslovakismus vytvořit páteř literárních dějin, které by oslovily i české Němce a dokázaly vysvětlit odborné veřejnosti vývoj estetických hodnot v čase?“.

Martin Hořák píše o Hugu Boettingerovi (17. 5. 2017)

Nový příspěvek E*fora přibližuje nedávnou výstavu Západočeské galerie v Plzni věnovanou dílu Huga Boettingera (1880–1934), známého pod pseudonymem Dr. Desiderius. Ve své době populární kreslíř a malíř Boettinger tu byl – jakož i v doprovodné publikaci Ivany Jonákové – označen jako Kronikář nových časů, a to „díky své dlouhodobé spolupráci s prestižními periodiky jako Lidové noviny, Prager Presse či Světozor, v nichž uplatnil mimo jiné i svá oblíbená témata měšťáka bez vkusu, konjunkturalistického umělce či moderní dívky. Tato spolupráce mu zajistila širokou popularitu, odrážející se v hojné návštěvnosti jeho výstav. … Boettinger však nebyl ve výtvarných kruzích považován za typického karikaturistu: jeho kresby byly po obsahové i formální stránce shledávány málo radikální. Stranickost, útočnost a sžíravost, která se od karikatury očekávala, nebyla dobromyslnému Boettingerovi vlastní, a svá díla pod dojmem kritiky mladších kolegů raději označoval jako ‚veselé kresby‘. K jednomu z mála ostřejších výpadů se nechal vyprovokovat, když Zdeněk Nejedlý obvinil skladatele Josefa Suka, Boettingerova dlouholetého přítele, z přílišné loajality k rakouským úřadům v době první světové války. Muzikolog se za to dočkal karikatury v podobě zákeřného plaza, ‚zmije nejedlé‘, jež se ‚živí smetanou‘.“

Arnošt Kraus napsal o studiu české literatury (10. 5. 2017)

E*foru dnes přinášíme ukázky z rozsáhlé odborné a recenzní činnosti zakladatele české germanobohemistiky Arnošta Krause (1859–1943), které dokumentují jeho zájem o prohloubené studium česko-německých literárních a kulturních vztahů konce 18. a počátku 19. století. Již od počátků české germanistiky je tento komparativní rozměr takřka u každého dalšího badatele a badatelky všudypřítomný, a nepochybně souvisí s bezprostředním prožíváním a hodnocením „konfliktního“ česko-německého společenství a sousedství. Kraus v roce 1888 napsal: „Dokud dějiny duševního života našeho přestanou na prozkoumání děl česky psaných, dotud nebude možná učiniti si uspokojivý obraz o probuzení literatury české na hranici našeho století. K literatuře české patří zajisté také předcházející literatura německá, zvláště pokud vystupuje směrem provinciálním, předchůdcem to směru národního u nás jako jinde. Tato literatura jest naše; pozdější literatura německá v Čechách jest jenom jedním z obou proudů, ve které se vlastenecká literatura dřívější rozdělila. O této přípravné době, pro nás přinejmenším tak důležité jako literatura pěstovaná jazykem latinským, jest pracováno pramálo, i jest úkolem této práce, obrátiti pozornost našich literárních dějepisců k těmto pramenům naší nové národní literatury.“

Jan K. Hon píše o Praze v době Lucemburků (3. 5. 2017)

E*foru dnes referujeme o medievistické konferenci uspořádané loni Lucemburskou univerzitou ke karlovskému výročí – zaměřená byla převážně na literaturu v českých zemích v době Lucemburků. „Celkové koncepci konference by se z vnějšího pohledu dalo leccos vytknout: Vzhledem k zuboženému stavu, v jakém se v současné době nachází literárněvědná bohemistická medievistika, je škoda, že se tohoto setkání neúčastnil ani jeden z jejích vzácných představitelů, rozptýlených mezi Freiburgem, Prahou a Vídní. Naopak hojné zastoupení příspěvků zabývajících se moderní recepcí lucemburských Čech vyvolávalo klamný dojem, jako by k epoše samé už nebylo možné říct mnoho nového. … Přesto šlo o konferenci důležitou a v lecčem úspěšnou. Mezi českou a německou medievistikou je stále ještě znát silnou zeď,“ píše Jan K. Hon, ale na konferenci Praha v době Lucemburků „bylo patrné, že si oba stále se od sebe vzdalující filologické tábory mají co říct, ba že se vzájemně potřebují, chtějí-li si být vědomy historické specifičnosti jak svého materiálu, tak svých explicitních či implicitních východisek“.

Murray G. Hall píše o spisovatelích ve službách prvoválečné propagandy (26. 4. 2017)

E*foru se dnes vracíme k publikacím vydaným sto let po začátku první světové války, a to recenzí knihy Elisabeth Buxbaumové Des Kaisers Literaten [Císařovi literáti] o institucích a spisovatelích sloužících v letech 1914–1918 válečné propagandě (Wien: Edition Steinbauer, 2014). „Jako nejvyšší, všudypřítomná morální instance tu figuruje Karl Kraus, který jednotlivé válečné propagandisty náležitě kritizoval,“ píše autor příspěvku a vyzdvihuje dále „výklady o válečných autorech Franzi Karlu Ginzkeyovi a Stefanu Zweigovi (kterého Buxbaumová popisuje jako ‚ulejváka‘). Rudolf Hans Bartsch byl doposud možná méně známý. Jeho válečné romány a inklinace k nakladatelství Staackmann umožňují udělat si obrázek o jeho světonázoru. Zato Alfred Polgar je popsán jako typ literáta, který by s válečnou propagandou nejraději neměl vůbec nic společného. Naopak o ‚pisálkovi‘ a válečném fanatikovi Felixi Saltenovi se píše, že ‚produkoval patriotisticko‑nacionalistické texty na běžícím páse‘.“

Další aktuality...