Píše Ondřej Vinš
(15. 12. 2021)Vladimír Borecký vzpomínaný i podněcující: K poctě Velkému Tlapounovi
Konference s názvem Kultura a imaginace, proběhnuvší ve dnech 12.–13. listopadu na Fakultě humanitních studií UK, připomínala osobnost a dílo Vladimíra Boreckého (1941–2009), předního českého kulturologa a teoretika komiky, jenž by začátkem prosince býval oslavil 80. narozeniny.
O stále živém zájmu o Boreckého teoretické stati a koncepty svědčí už fakt, že z původně jednodenní akce se díky vysokému počtu příspěvků stalo setkání na pokračování, které umožnilo účastníkům nejen zpřítomnit na okamžik Boreckého jako přítele (jak učinilo úvodní laudatio Eugena Brikciuse, člena legendární Křížovnické školy čistého humoru bez vtipu), ale rovněž coby stále inspirativního autora, jehož pojetí typologie komiky lze aplikovat na širokou škálu témat (což dokázal kupříkladu Petr A. Bílek, jehož příspěvek se věnoval rozboru her Divadla Járy Cimrmana). Tematické zaměření všech konferenčních vystoupení reflektovalo Boreckého odborný zájem o komiku v jejích čtyřech základních konfiguracích, tedy naivitě, humoru, ironii a absurditě, jakož i jeho celoživotní zájem o takzvané mašíbly, jedince obdařené specifickým typem ludismu neboli – řečeno s Boreckým – hravého naladění. V tomto ohledu vynikl příspěvek Jaromíra Typlta, který představil svérázného myslitele a jazykozpytce Františka Nováka.
Felix Borecký, jeden z organizátorů, konstatoval, že poněkud stranou konferenční pozornosti zůstala otcova práce na poli psychologie a psychoterapie, což je jistě škoda, domnívám se však, že hlavní těžiště rozsáhlého díla Vladimíra Boreckého bylo podrobeno reflexi více než důkladné. Podnětná byla mj. diskuse o podstatě naivity, kterou inicioval Robert Kanócz otázkou, zda je naivita opravdu jedním z modů komiky (jak proponuje Borecký), nebo zda se zbylým (výše zmíněným) třem konfiguracím vymyká, neboť naivní člověk si svou směšnost neuvědomuje. Výslednicí této diskuse mezi Felixem Boreckým a Robertem Kanóczem bylo konstatování specifické povahy naivity, jež tvoří spolu s absurditou pojmový oblouk – slovy V. Boreckého, absurdita je reflektovaná naivita.
Sluší se poděkovat organizátorům za důstojnou připomínku Boreckého odkazu a, slovy Františka Dryje, vertikalizovat na jeho počest pivo, onu bazální humorální tekutinu.
Kultura a imaginace. Konference u příležitosti nedožitých osmdesátin Vladimíra Boreckého. Fakulta humanitních studií UK, 12.–13. 11. 2021.
