Aktuality IPSL

Jan Pišna píše o českém knihtisku (17. 7. 2019)

V aktuálním příspěvku bohemistického E*fora se dočtete o publikaci Počátek českého knihtisku autora Kamila Boldana, která vyšla loni v pražském nakladatelství Scriptorium. „Boldanovi se podařilo napsat odbornou knihu založenou na původním výzkumu, která čtenáře dokáže zaujmout jak uhrančivou poutavostí tématu, tak i čtivostí a srozumitelností mimo úzký metajazykový okruh knihovědy. Velkou devízou knihy je též nebývale bohatý obrazový doprovod, sestavený z prvotisků a rukopisů z našich i zahraničních sbírek. Jak mocně tyto fotografie z knih dokážou působit na dálku několika staletí, vidíme na jednom konkrétním případě. Vedle sebe se tak objeví stránky z dochovaných tří exemplářů Kroniky trojánské, které se takto naposledy potkaly v dílně plzeňského prvotiskaře. V tom spočívá kouzlo knih o knihách.“

Zuzana Jürgens píše o lipském knižním veletrhu (10. 7. 2019)

Česko-německé E*forum přináší zprávu Zuzany Jürgens o letošním knižním veletrhu v Lipsku, kde hostující zemí byla Česká republika. „Pozornost recenzentů se soustředila na již známá jména jako Jáchym Topol, Radka Denemarková, Kateřina Tučková a Jaroslav Rudiš (který na sebe upozornil nominací na Cenu Lipského knižního veletrhu za svůj německy psaný román Winterbergs letzte Reise). Zatímco J. Rudiš je už pár let díky svým knihám a jiným aktivitám v německých médiích zřejmě nejznámějším současným českým spisovatelem v Německu, s ostatními zmíněnými autory je to trochu jinak.“

Peter Bugge odpovídá na otázky Lucie Merhautové (3. 7. 2019)

Bohemistické E*forum přináší v tomto týdnu rozhovor Lucie Merhautové s dánským historikem, bohemistou a překladatelem Peterem Bugge, který svými posledními dvěma překlady nově převádí dílo Karla Čapka do dánštiny. „Karel Čapek je vedle Milana Kundery asi nejpřekládanějším českým autorem do dánštiny, ale zájem o jeho dílo vyvrcholil krátce před válkou a v prvním desetiletí po ní. Jeho jméno proto rezonuje především u starších generací, a to především kvůli Válce s Mloky a částečně i Zahradníkovu roku. U obou knih došlo k několika novým vydáním. Dánové občas spojují jméno Čapek s původem slova „robot“, i když u nás v Dánsku asi málokdo zná hru RUR. O meziválečném Československu se nic moc neví, možná jen, že bylo demokratickým státem a obětí Mnichovské dohody.“

Lucie Merhautová píše o dvojpublikaci Petera Drewse (27. 6. 2019)

Nový příspěvek česko-německého E*fora se zabývá dvěma publikacemi Petera Drewse Die slavische Rezeption deutscher Literatur. Die Aufnahme deutscher Belletristik in den slavischen Literaturen von den Anfängen bis 1945 Die deutschsprachige Rezeption slavischer Literatur. Die Aufnahme slavischer Belletristik im deutschsprachigen Raum von den Anfängen bis 1945 z roku 2017. „Vzájemné německo-české a česko-německé vztahy v českých zemích jsou pro Drewse záležitostí dvou oddělených skupin, Čechů a českých Němců. V potaz příliš nebere proměny kulturních a jazykových preferencí či fenomén vícejazyčnosti. Zcela zarážející je potlačení či zamlčení role židovských prostředníků, jejich specifického postavení, zvláštních motivací a rostoucího podílu na zprostředkovatelských snahách, v seznamech literatury také takřka nenajdeme práce, které se jimi v posledních letech zabývají.“

Michal Topor píše o Turečkově Sumáři (19. 6. 2019)

Nový text E*fora je věnován svazku, který Dalibor Tureček předložil jako ohlédnutí za prací vykonanou v rámci pětiletého projektu „Diskurzivita literatury 19. století v česko-slovenském kontextu“. „Turečkův bilanční komprimát vzhledem k výkladům usazeným v již vydaných knihách mnoho nového nepřináší, zhuštěně zato nechává vystoupit některé zarážející (sebe)projekce.“

Další aktuality...