Píše Nikola Mizerová
(15. 2. 2017)Publikace Experimentelle Poesie in Mitteleuropa, která je výstupem stejnojmenného hünfeldského kolokvia (říjen 2013), objevuje středoevropské spojnice v oblasti experimentální poezie a z nové perspektivy tak nahlíží jeden z ústředních principů moderní literatury od druhé poloviny 20. století, označovaný již průkopníkem konkrétní poezie Eugenem Gomringerem za „mezinárodní a nadnárodní“ tendenci. Kniha sestávající z patnácti vydařených příspěvků, členěná do pěti tematických oddílů (Visualität der Texte; Auditive und memoriale Dimensionen; Begriffe und Kontexte; Material, Medien, Maschinen; Raumtexte und Texträume) a čtenářsky atraktivní mj. bohatým obrazovým materiálem dokládá, že ona středoevropská propojenost experimentální tvorby je podstatným, ač doposud opomíjeným aspektem, a to zejména v germanistickém bádání.
Hesenský Hünfeld byl jako místo konání kolokvia vybrán záměrně v návaznosti na výstavní projekt Otevřená kniha Jürgena Bluma-Kwiatkowského („Das offene Buch. Poesie im öffentlichen Raum“, od 1996), v jehož rámci jsou obyvatelé a návštěvníci Hünfeldu konfrontováni s poezií ve veřejném prostoru a který tak nabídl vhodný tematický rámec. Ke kolokviu, pořádanému Klausem Schenkem (TU Dortmund), Anne Hultsch (TU Dresden) a Alicí Staškovou (FU Berlin, nyní Friedrich-Schiller-Universität Jena), byli přizváni přední odborníci z oboru germanistiky a slavistiky, kteří se zabývají literárním experimentem. Jmenujme Klause Petera Denckera, autora obsáhlé publikace Optische Poesie, Evu Krátkou, autorku českého pendantu Vizuální poezie, dále Ulricha Ernsta, který vede výzkumné pracoviště Visuelle Poesie při BU Wuppertal a z jehož pera vzešlo několik monografií na toto téma, či Bernharda Dotzlera, tvůrce třísvazkového díla Diskurs und Medium. Z hünfeldského setkání vzešla publikace, která rekapituluje stěžejní germanistické a slavistické výstupy výzkumu experimentální tvorby a může velmi dobře sloužit i jako zasvěcený úvod do tématu.
Publikace se však neomezuje pouze na výzkum literárního experimentu 20. století a snaží se alespoň nastínit aktuální vývojové tendence. V tomto smyslu uveďme zástupně oddíl nazvaný Materiál, média, stroje (Material, Medien, Maschinen) a věnovaný prolínání literatury a počítačové techniky. Například příspěvek Annette Gilbert se soustřeďuje na použití QR kódů v novodobých „básních“ v díle Josefa Linschingera a na podobné tvůrčí postupy.
Významným přínosem svazku je úvodem zmíněné otevření středoevropské perspektivy. Ta je v tomto případě relevantní již z toho důvodu, že středoevropské země, v nichž byl literární experiment ve druhé polovině 20. století z politických důvodů komunistickým režimem potlačován, čerpaly podněty právě z německojazyčného prostředí, čímž ve středoevropské oblasti došlo k těsnému propojení mezi zeměmi východního bloku na straně jedné a BRD a Rakouskem na straně druhé.
V tomto smyslu přináší kniha množství překvapivých detailů. Z českého úhlu pohledu je objevný příspěvek Alice Staškové, který je pojat jako první skica k připravovanému výzkumu a zabývá se obsáhlou korespondencí průkopníků československého experimentu Bohumily Grögerové a Josefa Hiršala s Heißenbüttelem, Döhlem, Mayröckerovou a dalšími německojazyčnými autory. Dále nás např. překvapí, že Grögerová a Hiršal – vedeni především nemožností realizovat podobné záměry v totalitním Československu – napsali pro německý rozhlas několik rozhlasových her v němčině (viz také aktuální výzkum Pavla Novotného). Pavel Novotný se ve svém příspěvku věnuje libereckému „semestru experimentální tvorby“ – plánovanému tvůrčímu setkání českých a německojazyčných umělců v Liberci na jaře 1969, k němuž byli přizváni Gerhard Rühm, Ernst Jandl, Franz Mon či Reinhard Döhl a během něhož byla v Liberci natočena Rühmova legendární kompozice Zensurierte Rede (z politických důvodů zůstalo nakonec setkání omezeno především na české tvůrce, podařilo se však zrealizovat návštěvu Rühmovu).
Na příkladu zmíněných příspěvků Staškové a Novotného se rovněž ukazuje, že publikace úspěšně mapuje aktuální, právě se rodící výzkum a jeho první výsledky, což samozřejmě neplatí pouze pro oblast slavistiky (viz např. příspěvek Friedera von Ammona o zapomenutém, ač zcela zásadním díle Ernsta Jandla 13 radiophone Texte).
Experimentelle Poesie in Mitteleuropa bohužel nezůstává ušetřena problému tříštivosti, typického pro sborníky a spjatého s otázkou, jak stmelit větší počet rozmanitě profilovaných příspěvků. Je nutno zmínit, že předmluva se omezuje na stručné představení příspěvků a jejich roztřídění do jednotlivých oddílů, zatímco obsáhlejší zastřešující a završující komentář zcela chybí. Čtenář se tak mj. nedozví, z jakého pojetí střední Evropy vlastně editoři vycházejí. V publikaci se navíc projevuje zřetelná disproporce mezi příspěvky věnovanými německé a české experimentální tvorbě a ostatním literaturám. Kniha se podrobně věnuje experimentu v německojazyčné, československé literatuře. Polská literatura je však zastoupena pouze jedním příspěvkem (Anne Hultsch o polské konkrétní poezii). Závěrem publikace jsou sice zmíněni autoři patřící k rumunské německojazyčné menšině (příspěvky Klause Schenka a Grazzielly Predoiu o tvůrčích postupech v díle Oskara Pastiora a Herty Müllerové), slovenská a maďarská literatura však překvapivě není zastoupena vůbec. Ke slovu se naopak zcela nelogicky dostává současné experimentální umění Bosny-Hercegoviny, Chorvatska a Srbska, čili zemí Balkánu (příspěvek Gudrun Lehmann). Některé texty se navíc soustřeďují pouze na německojazyčný experiment a mezinárodní kontext nezohledňují. Celková koncepce svazku tak působí nedůsledně.
I tak je však publikace velmi kvalitním pramenem, který čtenáře provádí dosavadním i právě se rodícím výzkumem středoevropského literárního experimentu, poukazuje na středoevropské spojnice v této oblasti, zohledňuje současné vývojové tendence experimentální tvorby a vytváří rozsáhlou síť odkazů k tématu. Nezbývá než si přát také pro české univerzitní prostředí více odborných setkání podobného typu, z nichž by vycházely tak přínosné a podnětné výstupy.
Schenk, Klaus; Hultsch, Anne; Stašková, Alice (ed.): Experimentelle Poesie in Mitteleuropa. Texte – Kontexte – Material – Raum. Göttingen: V&R, 2016, 352 s.
