Výzkumná činnost IPSL
V literárněvědném výzkumu, jedné z klíčových oblastí svého působení, klade Institut pro studium literatury důraz na dosud opomíjená nebo nedostatečně zpracovaná témata. Všechny výzkumné projekty jsou realizovány za finanční podpory Grantové agentury ČR.
A K T U Á L N Í P R O J E K T Y
Robert Saudek. Trasy písma
Michal Topor, 2021–2024 (spolupracovníci: Michaela Fišerová, Barbara Köpplová, Jakub Mácha; Anežka Libánská, Elizabeth Wagebaertová)
Robert Saudek (1880, Kolín – 1935, Londýn) představuje osobnost pozapomenutou, současně mnohostranně zajímavou – i vzhledem k různorodosti oblastí, do nichž svým působením v letech 1900–1935 vstupoval, a jež tak mohl spoluutvářet i propojovat. Narodil se ve středních Čechách, žil poté v Paříži, Berlíně, Haagu, Postupimi a nakonec v Londýně; počínaje rokem 1903 se profiloval jako dramatik, literární kritik, prozaik, novinář, organizátor zpravodajských sítí, nakonec i jako propagátor a tvář „vědecké grafologie“. Pohyboval se na rozhraní několika kulturních, národních, jazykových a politických celků – židovského, českého, německého, nizozemského, britského. Soustředění k jeho činnosti a textům přispěje k novému náhledu v posledních desetiletích hojně diskutovaných vazeb a zauzlení literární, filozofické a kulturněkritické středoevropské i šířeji evropské rozpravy před první světovou válkou i v letech dvacátých a třicátých.
Na rozeklané půdě. Časopis Die Wahrheit jako kulturní a kulturněpolitické médium v meziválečné Praze
Štěpán Zbytovský, 2020–2022 (spolupracovnice: Jitka Bačáková)
Cílem projektu je popsat a vyložit obsah a působení pražského německého časopisu Die Wahrheit (1921–1938), jemuž vzdor jeho trvání a programovému zaměření na základní otázky národnostního, společenského a kulturního pořádku Československa a střední Evropy dosud nebyla věnována větší pozornost. Výsledná monografie zmapuje dějiny redakce, komunikační sítě, v nichž působil, a strategie, jež přitom uplatňoval; na základě obsahové analýzy představí ideový, estetický a žánrový profil časopisu. Vycházeje z vývoje programových deklarací a s ohledem na obsah klíčových příspěvků a debat vyloží způsob, jakým se časopis profiloval jako panevropanská, promasarykovská, židovská a protifašistická platforma pro otázky společenské, hospodářské a uměnokritické – a jakými proměnami procházela místní i zahraniční odezva na jeho činnost od počátku dvacátých do konce třicátých let. Předběžná ohledání přitom naznačují, že programový vývoj časopisu nelze popsat jako lineární posun těžiště směrem k jednoznačně sionistické pozici.
U Z A V Ř E N É P R O J E K T Y
Richard Messer: cesta Evropou, mezi filologií a dějinami umění
Michal Topor, 2018–2020 (spolupracovníci: Henrik Hőnich /Budapešť/, Kamila Schewczuková, Filip Novák /Praha/)
Projekt je zacílen k výkladu životní dráhy a díla Richarda Messera (1881, Pančevo – 1962, Praha), dnes takřka zapomenutého aktéra pražské germanistické a kunsthistorické, německo- i českojazyčné rozpravy. Výsledná knižní monografie představí Messerovo pražské odborné, publicistické a pedagogické působení, odvíjející se od r. 1922, kdy se stal lektorem němčiny na české filozofické fakultě a začal psát pro deník Prager Presse (později zejména pro časopisy Dílo a Filosofická revue, redigoval německou přílohu listu Svobodný zednář), jak v jeho tematických a metodologických inklinacích (s výraznou linkou v reflexi díla Rilkova), tak se zřetelem k jeho souvislostem jazykově-národnostním, politickým i náboženským, rýsovaným v Messerově případě předchozí nevšedně zvrstvenou zkušeností, počínaje dětstvím a mladím v srbské části rakousko-uherské říše (v německojazyčné židovské rodině), navazuje studentskými léty v Budapešti, Grenoblu, Heidelbergu, soukromou docenturou v Ženevě a kariérou středoškolského profesora v Bratislavě (a krátce také vydavatele expresionistické revue Das Riff /1920/).
Nalezen v překladu. Emil Saudek a židovsko-česko-německé interakce v „kreativním prostředí“ Vídně
kolektivní projekt MÚA AV ČR – IPSL (Lucie Merhautová, Ines Koeltzsch, Vratislav Doubek, Václav Petrbok – Michal Topor, Josef Vojvodík, Štěpán Zbytovský, Anežka Libánská), 2018–2020
Projekt je zaměřen k otázkám překladatelství a kulturního transferu na příkladu Emila Saudka, významného překladatele textů O. Březiny, J. S. Machara, V. Rakouse či T. G. Masaryka, v kontextu „kreativního prostředí“ Vídně první čtvrtiny 20. století. Předmětem výzkumu jsou židovsko-česko-německé interakce, prolínání a propojování různých skupin a okruhů v oblasti umění a politiky mezi Vídní, Prahou a dalšími prostory (Berlínem, Lipskem, Vysočinou, Jaroměřicemi). Překlad bude zkoumán jednak jako prostředek Saudkovy sociokulturní integrace, jednak ve svém významu pro rozvoj české a německé literatury, obzvláště v momentu estetických proměn kolem roku 1910 (zde je nejvýznamnější překlad Březinovy sbírky Ruce z roku 1908 a jeho široká německá recepce). Sledováno bude utváření Saudkova konceptu Vídně jako „mostu do Evropy“ pro českou literaturu a proměny sbližovacího programu zapříčiněné jednak 1. světovou válkou a rokem 1918, jednak proměnami v pojetích estetické moderny.
Konference, 30. - 31. 5. 2019.
Arnošt Procházka – kritik a esejista
Luboš Merhaut, 2017–2019
Projekt je zaměřen na komplexní poznání, analýzu a zpřístupnění kritického a esejistického díla Arnošta Procházky (1869–1925), estetika a osobitého představitele českého dekadentního symbolismu, jedné z klíčových osobností tzv. generace devadesátých let, které však česká literární historie dosud nevěnovala odpovídající pozornost. Podstatou projektu je na základně důkladného materiálového průzkumu a sestavení úplné anotované bibliografie prací Arnošta Procházky připravit a vydat reprezentativní publikaci, která jednak v monografické studii komplexně představí a vyloží rozsah, charakter, jedinečnost i dobové přijetí autorova kritického a esejistického díla, jednak prostřednictvím rozsáhlého, strukturovaného výboru jeho zásadních kritických a esejistických textů, doplněného podrobným vědeckým komentářem, rekonstruuje a osvětlí Procházkův osobitý podíl na utváření a diferenciaci českého modernismu přelomu 19. a 20. století a na dobových uměleckých diskusích a polemikách.
Arne Laurin (1889–1945): Portrét novináře
Michal Topor a Daniel Řehák, 2015–2017
Básník, kritik, překladatel a novinář Arne Laurin (vl. jménem Arnošt Lustig), šéfredaktor meziválečného deníku Prager Presse, se dosud nedočkal uceleného portrétu. Projekt se zaměřuje na Laurinovy kulturně-publicistické aktivity od počátků před první světovou válkou, přes angažmá v prvorepublikové Tribuně a Prager Presse, až po působení v československém exilu v New Yorku v letech 1939–1945. Výsledná monografie přispěje k poznatkům z dějin české, resp. českoněmecké žurnalistiky, české kritiky a kulturních dějin, českožidovského hnutí a dějin československého exilu. Součástí záměru je zpracování co možná kompletního bibliografického soupisu Arne Laurina.
Básnické dílo Jana Zahradníčka
Josef Vojvodík a Jan Wiendl, 2015–2017
V literárněhistorických publikacích a slovníkových heslech je dílo Jana Zahradníčka (1905–1960) označováno za jedno z nejvýraznějších a nejvýznamnějších v poezii 20. století, charakterizováno je ale povětšinou nedostatečně. V rámci projektu bude rekonstruován vývoj a proměny Zahradníčkovy poetiky od poloviny 20. let až k posledním básním z období 1956–1960. Spoluautoři Josef Vojvodík a Jan Wiendl zhodnotí celek Zahradníčkova díla prostřednictvím komparativně a mezioborově koncipované monografie. Druhým výstupem bude výbor z autorovy poezie, esejů a korespondence, včetně vůbec první kompletní bibliografie primární i sekundární literatury.
Soubor díla F. X. Šaldy
kolektivní projekt IPSL, 2013–2016
Souborné vydání kritického a literárního odkazu F. X. Šaldy (1947–63, 1997) zůstává dodnes torzem. Šaldova bibliografie od Jiřího Pistoria (1948), která stála v základu koncepce Souboru díla FXŠ, je více než 60 let stará a nepostihuje současný stav bádání. Institut pro studium literatury provede revizi a doplnění této bibliografie, jež následně umožní přípravu vědecké, komentované edice 14. svazku Kritických projevů. Svazek uzavírající řadu Kritických projevů chronologicky obsáhne veškeré Šaldovy nebeletristické texty, které chybějí ve svazcích Souboru díla FXŠ 1–13 a pro dnešního badatele jsou při zastaralosti současné knihovnické a bibliografické infrastruktury prakticky nedostupné. V rámci beletristické řady Souboru bude realizován svazek přinášející poslední znění Šaldova románu Loutky i dělníci boží, jenž bude doplněn kritickým aparátem registrujícím proměny textu.
Literárněvědné dílo Růženy Grebeníčkové
Michael Špirit, 2012–2015
Projekt je zaměřen na analýzu díla literární teoretičky a historičky Růženy Grebeníčkové (1925–1997). Osobnost české literatury srovnatelná významem svého díla s vlivem J. Mukařovského, F. Vodičky, O. Králíka, K. Hausenblase či P. Trosta nemá dosud své práce kompletně vydány a nebyla jí věnována samostatná syntetická studie. Na základě průzkumu literární pozůstalosti a již shromážděné bibliografie bude v rámci projektu vypracován rukopis původní monografické studie o vývoji autorčina uměleckého světonázoru, vědecké srovnávací metody a vlastním přínosu jejích prací soudobé literární vědě, a bude připraven výbor obsahující přibližně 80 autorčiných statí, doplněný nově koncipovaným rozsáhlým vědeckým komentářem.
Berlínské epizody. Čeští filologové v Berlíně (1882–1914)
Michal Topor, 2012–2014
Projekt prohloubí a zpřesní poznatky o dílčích partiích v životopisech těch českých filologů, kteří se v letech 1882–1914 vydali studovat do Berlína (mj. Arnošt Kraus, Jan Krejčí, Arne Novák, Otokar Fischer, Miloslav Hýsek, Hugo Siebenschein). Práce poprvé uceleně a přesněji zrekonstruuje okolnosti, průběh a důsledky jednotlivých studijních pobytů a podá obraz německé metropole jako metodologicky i jinak inspirativní životní destinace mladých českých intelektuálů. Projekt přispěje k rozkrytí jedné významné kapitoly česko-německých intelektuálních vazeb, především na horizontu dobových filologických disciplín (germanistika, bohemistika, slavistika). Výsledkem práce bude knižní monografie.
Výzkumné projekty Institutu pro studium literatury jsou financovány Grantovou agenturou České republiky.
