Aktuality IPSL

Mirek Němec píše o knize věnované literárním průvodcům (29. 7. 2020)

V příspěvku česko-německého E*fora se v tomto týdnu dočteme o disertaci Evy Sturm s názvem Orte der Erinnerung. Eine Literaturstraße durch Sachsen, Böhmen und Schlesien, která v loňském roce vyšla v dráždanském nakladatelství Thelem. „Není pochyb, že její záměr propojit akademickou oblast literární vědy s praxí všedního dne může být přínosný. Musíme si ovšem položit otázku, je-li koncept literárního turistického putování třemi historickými zeměmi (Čechy, Sasko, Slezsko), jenž tato drážďanská germanistka představuje, nosný, tedy má-li vůbec smysl.“

Martin Hrdina píše o Jaroslavu Vrchlickém (22. 7. 2020)

Nový příspěvek bohemistického E*fora je věnován publikaci Milana Šedivého k osobnosti Jaroslava Vrchlického s názvem Listy a básně pro Justýnu Vondroušovou & Písně Viviany, která vyšla v letošním roce. „Ve dvousvazkovém počinu Milana Šedivého, sestávajícím z edice dopisů (Své milence) a z výboru z básní (Písně Viviany), přichází na světlo utajovaný vztah Jaroslava Vrchlického s Justýnou Vondroušovou, o němž se životopisci zmiňovali ještě po desetiletích jen v náznacích a jehož kontury načrtl beletrizovanou formou František Kožík (Za trochu lásky…, 1997).“

Vlasta Reittererová píše o Kafkově vztahu k hudbě (15. 7. 2020)

Nejnovější příspěvek česko-německého E*fora se zabývá sborníkem Franz Kafka und die Musik, který v roce 2018 vydali Steffen HöhneAlice Stašková v řadě Intellektuelles Prag im 18. und 19. Jahrhundert. „V Kafkovi se prolínají znaky kulturně národnostního klimatu německého-židovsko-českého prostředí na přelomu 19. a 20. století s jeho mnohovrstevnatostí, inspirativností i rozporuplností. Kafkovo dílo lze nahlížet z různých perspektiv a sledovat v rozličných kontextech. Stal se měřítkem literatury své současnosti, funguje v ní jako produkt doby, i jako výjimka, která svou dobu překračuje. Stále zůstává mnoho neznámého, například Kafkův vztah k hudbě.“

Libuše Heczková píše o Miladě Horákové (8. 7. 2020)

V příspěvku E*fora tohoto týdne přinášíme odpověď Dr. Milady Horákové-Králové na anketní otázku Jak jsem se stala feministkou? z roku 1940. „Feministka mi znamená: ženu se všemi jejími druhovými znaky, které nikterak uměle nepotírá, avšak z nichž uvědoměle a odpovědně vybírá a pěstuje hlavně ty, v nichž je skutečný objektivní přínos co nejširší kolektivitě v lidské společnosti. Je to žena, která si v prvé řadě musí uvědomiti sebe samu, své cíle, své schopnosti a ukázněně zařaditi se, právě podle těchto svých schopností, na kterékoliv místo v životě soukromém i veřejném.“

Zuzana Jürgens píše o nejnovější knize Martina Beckera (1. 7. 2020)

V aktuálním příspěvku česko-německého E*fora se Zuzana Jürgens věnuje knize Martina Beckera Čekání na Kafku [Warten auf Kafka], která vyšla loni v mnichovském nakladatelství Luchterhand, a představuje koláž esejí o české literatuře a jejích autorech. „Pro ty, kteří již českou literaturu znají, může Čekání na Kafku sloužit jako jisté zrcadlo vlastní náklonnosti, vlastního vztahu k ní. Pro ty, kdo jako Martin Becker nepatří ke generacím, jejichž povědomí o české kultuře a literatuře ovlivnily historické události 20. století, a jejichž znalosti se tedy blíží spíše nule (o tom svědčí mnohaletá zkušenost z univerzitních seminářů), může jeho kniha skutečně představovat první vstup do ‚jiných‘ českých světů. Jako vášnivé, zasvěcené, na vlastní kůži prožité vyznání ‚českému způsobu psaní‘ (s. 22) a vůbec českému způsobu života [‚tschechische Art des Schreibens‘], které působí důvěryhodně také proto, že přichází zvenčí.

Další aktuality...