Spolupracovníci IPSL

 

Michal Topor

Literární historik a editor, od října 2017 ředitel IPSL. V letech 2004–2010 působil v Ústavu pro českou literaturu AV ČR, od roku 2010 je výkonným redaktorem časopisu Slovo a smysl. Napsal monografii Berlínské epizody. Příspěvek k dějinám filologie v Čechách a na Moravě 1878–1914 (2015), edičně připravil 13. svazek Díla Jaroslava Seiferta (Publicistika II. 1933–1938, 2011) a svazek Spisů T. G. Masaryka (Z bojů o náboženství. Texty z let 1904–1906, 2014). Pro IPSL koncipoval a organizoval mezinárodní konferenci Otokar Fischer (1883–1938): V rozhraních (květen 2013), připravil antologii Čtení o Jaroslavu Vrchlickém (2013); zpracovává monografii o Arne Laurinovi, aktuálně je řešitelem dvou projektů (Richard Messer; Nalezen v překladu. Emil Saudek...; více: www.ipsl.cz/vyzkum). Je členem redakce E*fora (v letech 2010–2016 stálým autorem a redaktorem Ech i česko-německých Echos).

 

Luboš Merhaut

Literární historik a editor, zástupce ředitelky IPSL. Působí v Ústavu české literatury a komparatistiky FF UK, je členem redakce časopisu Slovo a smysl. V Ústavu pro českou literaturu AV ČR se autorsky a redakčně se podílel na Lexikonu české literatury. Knižně vydal monografii Cesty stylizace (1994) a studii Knihy Josefa Čapka o umění (2013), je spoluautorem publikace V barvách chorobných. Idea dekadence a umění v českých zemích 1880–1914 (2006) ad. Je spolupořadatelem souborů Moderní revue 1894–1925 (1995), „Na téma umění a život“. F. X. Šalda 1867–1937–2007 (2007) aj. Edičně se mj. podílel na Spisech Josefa ČapkaSpisech Arthura Breiského. V IPSL monograficky zpracovává dílo Arnošta Procházky, připravuje Čtení o T. G. Masarykovi  a působí zde rovněž jako stálý autor a redaktor E*fora (v letech 2010–2016 redaktorem bohemistických Ech). Spolupracoval na přípravě chybějících svazků Souboru díla F. X. Šaldy (Bibliografie díla F. X. Šaldy a Kritické projevy 14, obojí 2017), připravil antologii Čtení o Jaroslavu Haškovi (2014).

 

Petra Knápková

Germanistka, spolupracovnice IPSL. Po studiu německé a francouzské filologie na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci absolvovala doktorské studium v oboru německá literatura (disertační práce Ein Beitrag zur Kulturgeschichte Iglaus, 2006). V roce 1998 se stala spoluzakladatelkou a vedoucí Centra pro výzkum německé moravské literatury při Katedře germanistiky FF UP v Olomouci, v jehož rámci spoluorganizovala řadu tematických konferencí a podílela se autorsky i redakčně na jeho publikačních výstupech, např. Lexikon deutschmährischer Autoren (2003, 2006, 2016). V letech 2001–2010 vedla jako odborná asistentka tamtéž literární semináře a přednášela o německé barokní literatuře a teorii novely. Nyní pracuje v jazykovém oddělení Goethe Institutu. V IPSL je zodpovědná za organizaci Ceny Otokara Fischera, spolupracuje i s redakcí E*fora.

 

Eva Vrabcová

Studuje v doktorském programu na Ústavu české literatury a komparatistiky FF UK; podílela se na elektronické edici sbírky Rozcestí Richarda Weinera.

 

Annalisa Cosentino

Bohemistka a komparatistka, učí českou literaturu a literární překlad na univerzitě La Sapienza v Římě. Zabývá se českou literaturou devatenáctého a dvacátého století, dějinami literární kritiky, středoevropskými studiemi. Řídí literárněvědnou edici Lezioni e letture (nakl. Forum v Udine) a s germanistou Luigim Reitanim literární sbírku středoevropských klasiků Gli anemoni (v benátském nakladatelství Marsilio). O české literární kritice a historiografii na přelomu devatenáctého a dvacátého století vydala monografii Vědecký realismus a literatura (1999, česky 2012). Do italštiny přeložila a komentovala texty Jana Skácela, Bohumila Hrabala, J. A. Komenského, Ivana Wernische aj. Věnovala se dílu Jaroslava Haška, z něhož uspořádala rozsáhlý komentovaný výbor zahrnující rovněž její nový italský překlad Osudu dobrého vojáka Švejka (Opere, 2014). Komentovala bezmála dvoutisícistránkový výbor z díla Bohumila Hrabala (Opere scelte, 2003). Pro IPSL připravila antologii Čtení o Bohumilu Hrabalovi (2016).

 

Libuše Heczková

Literární historička, editorka a překladatelka. Od roku 1998 působí v Ústavu české literatury a komparatistiky FF UK, je redaktorkou časopisu Slovo a smysl. Napsala monografii Píšící Minervy. Vybrané kapitoly z dějin české literární kritiky (2009), podílela se jako spoluautorka na knihách Dějiny nové moderny. Česká literatura v letech 1905–1923 (2009), Ženy na stráž! České feministické myšlení 19. a 20. století (2010), Heslář české avantgardy (2011), Iluze spásy. České feministické myšlení 19. a 20. století (2012), Dějiny nové moderny 2. Lomy vertikál. Česká literatura v letech 1924–1934 (2014) ad. Je spolueditorkou publikace V bludném kruhu. Mateřství a vychovatelství jako paradoxy modernity (2006) a dále textů Al. Dratvové, J. Karáska ze Lvovic, B. Vikové-Kunětické aj. V IPSL se účastní organizace Ceny Otokara Fischera; připravila antologii Čtení o Elišce Krásnohorské (2015), publikovala v Echách.

 

Václav Maidl

Germanista a bohemista. Pracoval jako středoškolský i vysokoškolský učitel (FF UK, FSV UK), nakladatelský redaktor a překladatel. Do r. 2017 působil v Rakouském kulturním fóru v Praze jako knihovník a koordinátor projektů. Publikoval řadu statí o německy psané literatuře, zvláště ze Šumavy – z ní sestavil a úvodní studií opatřil antologii próz Aus dem Böhmerwald. Deutschsprachige Erzähler (Passau, 1999). Je členem redakčního kruhu E*fora.

 

Petr Málek

Bohemista, literární a filmový historik a teoretik. Od roku 1991 působí v Ústavu české literatury a komparatistiky FF UK, od roku 1998 vyučuje v Institutu slavistiky na hamburské univerzitě. Zabývá se především českou literaturou dvacátého století (v posledních letech se věnuje zejména dílu Richarda Weinera), dlouhodobě se též zabývá vztahem literatury a filmu. Studie publikuje především v odborných časopisech (Iluminace, Slovo a smysl). Knižně publikoval monografii Melancholie moderny (2008), je spoluautorem knihy Šoa v české literatuře a v kulturní paměti (2010). Autorsky se podílel na knihách Heslář české avantgardy (2011) a Kultura a totalita I–IV (2013–2016). V IPSL se podílí na organizaci Ceny Otokara Fischera a připravuje Čtení o Richardu Weinerovi (2017).

 

Lucie Merhautová (roz. Kostrbová)

Literární historička a editorka. Zaměřuje se na českou moderní literaturu a způsoby jejího prostředkování do německojazyčných prostředí a na téma T. G. Masaryk a literatura. Od roku 2006 působí v Masarykově ústavu a Archivu AV ČR. Je autorkou monografie Mezi Prahou a Vídní. Česká a vídeňská moderna na konci 19. století (2011). Spolupodílela se na vzniku publikací o vídeňském týdeníku Die Zeit v kontextu vídeňské, české a středoevropské moderny Die Wiener Wochenschrift Die Zeit (1894–1904) als Mittler zwischen der Tschechischen und Wiener Moderne (2011) a Die Wiener Wochenschrift Die Zeit (1894–1904) und die zentraleuropäische Moderne (2013). Připravuje antologii Čtení o T. G. Masarykovi a je redaktorkou E*fora (v roce 2016 byla členkou redakce Echos).

 

Václav Petrbok

Literární historik a lexikograf. Od roku 1997 pracuje v Ústavu pro českou literaturu AV ČR, od 2005 současně externě vyučuje na FF UK, 2010–2011 byl stipendistou Nadace Alexandera von Humboldt v Tübingen, od 2015 působí rovněž jako vědecký pracovník pražského pracoviště pro výzkum německy psané literatury z Čech. Je autorem monografie Stýkání nebo potýkání? Několik kapitol k dějinám česko-německo-rakouských literárních vztahů v českých zemích mezi Bílou horou a napoleonskými válkami (2012). Zabývá se dějinami české a německojazyčné literatury 18. a 19. století, literární vícejazyčností a literární historiografií. Edičně připravil např. díla J. W. Goetha (v českém překladu), A. V. Krause, J. Mühlbergera (v českém překladu), A. Sticha. Je redaktorem E*fora (v letech 2015–2016 byl členem redakce Echos).

 

Daniel Řehák

Bibliograf a lexikograf. Zabývá se převážně českou publicistikou v novinách a časopisech se zvláštním zřetelem na šifry a pseudonymy. Tematicky zpracovává zvláště publicistiku čs. odboje v zahraničí v letech 1914–1918 (1920) a v letech 1939–1945 nebo meziválečné profily novin a časopisů, a to psaných česky i německy. Zabývá se kulturními styky česko-irskými, česko-skotskými a česko-velšskými. V IPSL se podílí na přípravě monografie o Arne Laurinovi (kapitola o jeho exilovém působení) a zpracoval bibliografii Arne Laurina a Jana Zahradníčka.

 

Marie Škarpová

Literární historička a editorka. V letech 2006–2010 pracovala v Ústavu pro českou literaturu AV ČR, v současné době působí v Ústavu bohemistiky FF JU a Ústavu české literatury a komparatistiky FF UK. Zabývá se především českou literaturou 16.–18. století, bohemikální hymnografií a dějinami české barokistiky. S P. Koskem a T. Slavickým připravila kritickou edici kancionálu F. Bridelia Jesličky (2012), je autorkou knihy „Mezi Čechy, k pobožnému zpívání náchylnými“ Šteyerův Kancionál český, kanonizace hymnografické paměti a utváření katolické identity (2015). Je členkou redakce E*fora.

 

Michael Špirit

Literární historik, editor a textolog. Od 1993 působí v Ústavu české literatury a komparatistiky FF UK. V letech 1995–2001 byl redaktorem Revolver Revue a Kritické Přílohy RR. Knižně publikoval výbor ze svých kritik z let 1991–2005 Počátky potíží (2006) a Komentář k edici rukopisu Škvoreckého Zbabělců (2009). Je vydavatelem komentovaných edic české beletrie (např. J. Hanč, J. Hauková, Z. Hejda) a kritiky (P. Blažíček, R. Grebeníčková, I. M. Jirous, J. Lopatka, A. Stankovič, F. X. Šalda, J. Vohryzek). Od roku 2003 vydává s Ursem Heftrichem dvojjazyčné, česko-německé spisy Vladimíra Holana. V IPSL zpracoval pozůstalost Růženy Grebeníčkové a vydal obsáhlý výbor z jejích textů (O literatuře výpravné, 2016), jejž doprovodil vlastním svazkem (Růžena Grebeníčková a její rukopis, 2016). Podílel se na vydávání Souboru díla F. X. Šaldy (Bibliografie díla F. X. Šaldy a Kritické projevy 14, obojí 2017). Uspořádal antologii Čtení o Václavu Havlovi (2013). Řídil bohemistickou řadu Ech, byl rovněž jejím stálým autorem (2010–2016). Koordinuje bibliografické soupisy IPSL.

 

Josef Vojvodík

Bohemista, literární historik a teoretik, překladatel a historik umění. Vyučuje na Ústavu české literatury a komparatistiky FF UK, s J. Wiendlem a L. Heczkovou založil časopis Slovo a smysl. Je mj. autorem knih Imagines corporis. Tělo v české moderně a avantgardě (2006), Povrch, skrytost, ambivalence. Manýrismus, baroko a (česká) avantgarda (2008) a Patos v českém umění, poezii a umělecko-estetickém myšlení čtyřicátých let 20. století (2014) a také spoluautorem Dějin nové moderny. Česká literatura v letech 1905–1923 (2010) a Dějin nové moderny 2. Lomy vertikál. Česká literatura v letech 1924–1934 (2014). Edičně připravil a autorsky se podílel na Hesláři české avantgardy / A Glossary of Catchwords of the Czech Avant-Garde (2011, spolu s J. Wiendlem). Pro IPSL spolu s J. Wiendlem připravil dvojici svazků věnovaných Janu Zahradníčkovi.

 

Jan Wiendl

Literární historik a editor. Ředitel Ústavu české literatury a komparatistiky FF UK, v letech 1997–2009 předseda Společnosti F. X. Šaldy, spoluzakladatel a redaktor časopisu Slovo a smysl. Knižně publikoval monografie Vizionáři a vyznavači. K otázce sepětí řádu umění a života v české poezii první poloviny dvacátého století (2007) a Hledači krásy a řádu. Studie a skici k české literatuře 20. století (2014), autorsky se spolupodílel na knihách Dějiny nové moderny. Česká literatura v letech 1905–1923 (2010) a Dějiny nové moderny 2. Lomy vertikál. Česká literatura v letech 1924–1934 (2014). Edičně připravil a jako autor se podílel na Hesláři české avantgardy / A Glossary of Catchwords of the Czech Avant-Garde (2011, spolu s J. Vojvodíkem). Pro IPSL připravil Čtení o Karlu Teigovi (2015), s kolektivem spolupracovníků IPSL se podílel na vydávání Souboru díla F. X. Šaldy (Bibliografie díla F. X. Šaldy, 2017) a spolu s Josefem Vojvodíkem zpracoval monografii o Janu Zahradníčkovi.

 

 

S  I P S L  T É Ž  S P O L U P R A C O V A L I

 

 

 

Jiří Flaišman

Literární historik, editor a textolog. Vedoucí edičního a textologického oddělení v Ústavu české literatury AV ČR a vysokoškolský pedagog. Editor internetové databáze české poezie 19. a počátku 20. století Česká elektronická knihovna a Kritické hybridní edice. Spolu s M. Kosákem edičně připravil druhé vydání příručky Editor a text (2006), výbory z děl J. Brabce Panství ideologie a moc literatury (2009) a M. Červenky Textologické studie (2009). Spolurediguje edici Varianty, v níž jako druhý svazek vyšla kniha Podoby textologie (2010, spolu s M. Kosákem). Podílí se na vydávání Díla Jaroslava Seiferta. Pro IPSL realizoval projektový seminář k digitální textologii, jehož výsledkem je elektronická edice básnické sbírky R. Weinera; připravil antologii Čtení o Jaroslavu Seifertovi (2014), působil jako stálý autor a redaktor Ech (2010–2016), podílel se na Souboru díla F. X. Šaldy (Loutky i dělníci boží, 2016).

 

Johana Heřmánková

Vystudovala filosofii na Ústavu filosofie a religionistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Je spolueditorkou sborníku Filosofie v podzemí – Filosofie v zázemí: podoby filosofie v českých zemích v období normalizace a po sametové revoluci (2013). Spoluzaložila a organizovala Filosofickou školu, konferenci pro studenty a vyučující (nejen) Ústavu filosofie a religionistiky. Několik let učila filosofii na gymnáziu, podílela se i na vzdělávání gymnaziálních učitelů filosofie. Založila a organizovala též výzkumně-vzdělávací projekt v oblasti ekonomie pro nadané středoškolské studenty. V IPSL má na starosti výzkumné a vzdělávací projekty.

 

Eva Jelínková

Bohemistka a germanistka, do října 2017 ředitelka IPSL. Institut pro studium literatury vede od roku 2010. Vydala knihu Echa expresionismu. Recepce německého literárního hnutí v české avantgardě (2010). Jako nakladatelská redaktorka se podílela především na vydávání knih zaměřených na literární dějiny, kritiku a literární teorii (v nakl. Triáda, např. J. Serke, P. Blažíček, J. Lopatka, M. Žilina, T. Eagleton, E. Staiger); v současnosti spolupracuje s nakladatelstvím Opus (Arno Schmidt, Ingeborg Bachmannová). Edičně připravila dva svazky esejů Ingeborg Bachmannové (Místo pro náhody, 2009 a 2010) a vzájemnou korespondenci Bachmannové a Paula Celana Čas srdce (2013). Do roku 2017 řídila literárněvědné E*forum (v letech 2010–2016 se podílela na redakci bohemistických Ech, 2014–2016 redigovala germanobohemistická Echos).

 

Michal Kosák

Editor a textolog. Působí v edičním a textologickém oddělení v Ústavu české literatury AV ČR. K vydání připravil např. svazky poezie J. Friče (2002), P. Janského (2005) nebo T. Ungára (publikujícího pod pseudonymem Čan, 2007, 2008 a 2009) a E. Juliše (2015), deníky H. Bořkovcové (2011), spolu s J. Flaišmanem uspořádal textologické studie M. Červenky (2009), práce J. Brabce (2009) či druhé vydání příručky Editor a text (2006). Dále publikoval knihy Podoby textologie (2010; spolu s J. Flaišmanem) a S použitím kalendáře (2013). Je editorem svazku Spisů T. G. Masaryka (Ideály humanitní. Texty z let 1901–1903). Pro IPSL realizoval projektový seminář k digitální textologii, jehož výsledkem je elektronická edice básnické sbírky R. Weinera; působil jako stálý autor a redaktor Ech (2010–2016) a s kolektivem spolupracovníků IPSL se podílel na vydávání Souboru díla F. X. Šaldy (Loutky i dělníci boží, 2016).

 

Martin Pokorný

Komparatista a překladatel. Vyučuje srovnávací literaturu na FF UK, překládá poezii a beletrii (mj. U ptáků plavavých Flanna O’Briena, 2014) i odborné texty. Připravil vůbec první překlad středověkého pojednání Rogera Bacona De signis / O znacích a opatřil jej rozsáhlým interpretačním úvodem (2010). Dlouhodobě spolupracuje s revuí Souvislosti. Je autorem básnické sbírky Tak i onak (2000) a knih Způsoby četby (2002), Odezvy a znaky: Homér, Dante a Joyceův Odysseus (2009) a Řeč: příspěvek k situační fenomenologii (2014). Pro IPSL připravil Čtení o Dantovi Alighierim (2016).